Wikipedie

Viléma Meistera léta tovaryšská: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
infobox
{{Pracuje se}}
Řádek 1:
{{Pracuje se}}
{{Infobox - kniha
| název = Viléma Meistera léta tovaryšská aneb Odříkání
Řádek 9 ⟶ 10:
| překladatel = [[Kamila Jiroudková]]
}}
'''''Viléma Meistera léta tovaryšská aneb Odříkání''''' (''Wilhelm Meisters Wanderjahre, oder Die Entsagenden'') je čtvrtý [[román]] [[Němci|německého]] spisovatele[[spisovatel]]e [[Johann Wolfgang von Goethe|Johanna Wolfganga von Goetha]] a volné pokračování jeho [[Bildungsroman]]urománu ''[[Viléma Meistera léta učednická]]'' (1795–1796). Ačkoli dílo bylo započato již během 90. let 18. století, první vydání se objevilo až roku [[1821]], a druhé vydání, jež se podstatně liší od prvníhopřepracované, v roce [[1829]].<ref name="SLOV">{{Citace monografie|příjmení=Glosíková|jméno=Viera|příjmení2=Tvrdík|jméno2=Milan|spoluautoři=a&nbsp;kol.|odkaz na autora=|titul=Slovník německy píšících spisovatelů - Německo|místo=Praha|rok=2018|vydání=1|vydavatel=Libri|počet stran=808|kapitola=|strany=245–246|isbn=978-80-7277-560-6}}</ref>
 
== Vznik románu ==
Román se dočkal ve 20. letech 19. století smíšených recenzí; plnou kritickou pozornost získal až v polovině 20. století. Skládá se převážně ze samostatných [[povídka|povídek]] a [[novela (literatura)|novel]], které jsou propleteny s prvky [[román v dopisech|románu v dopisech]], zdlouhavými úseky [[aforismus|aforismů]] a několika rozptýlenými básněmi. Struktura tohoto románu zpochybňuje formu [[román]]u, jak byla běžná v době jeho zveřejnění.
Vilém Meister patří společně s [[Faust (Goethe)|Faustem]] k celoživotním Goethovým tématům. Již v letech 1777-1786 vznikl fragment ''[[Viléma Meistera léta učednická#Vznik a charakteristika románu|Viléma Meistera divadelní poslání]]'' (''Wilhelm Meisters theatralische Sendung''),který popisuje snahu jedince osvobodit se z omezeného měšťanského prostředí a najít vnitřní naplnění a společenskou užitečnost v divadelní dráze.<ref name="PRE1">{{Citace monografie|příjmení=Goethe|jméno=Johan Wolfgang|příjmení2=|jméno2=|spoluautoři=|odkaz na autora=|titul=Viléma Meistera léta učednická|místo=Praha|rok=1958|vydání=|vydavatel=SNKLHU|počet stran=581|kapitola=|strany=7-27 (předmluva Eduarda Goldstückera)|id=cnb000683959}}</ref>
 
Přepracováním a zásadním myšlenkovým rozšířením tohoto raného díla vznikl román ''[[Viléma Meistera léta učednická]]'', ve kterém Goethe překonal svou iluzi, že plného rozvoje lidské osobnosti lze dosáhnout pouze uměleckou existencí, která není vázána umrtvujícími společenskými konvencemi. Vilém Meister poznává neúčinnost této existence a dospívá k aktivní účasti na společenském životě, čímž jeho učednická léta končí.<ref name="SLOV"/> Nekončí tím však Vilémův vývoj. Po letech učednických následují léta tovaryšská (vandrovní) a nakonec mistrovská, která však Goethe již nestihl napsat a svůj umělecký záměr se mu tak nepodařilo dokončit.<ref name="MACU">{{Citace monografie|příjmení=Macura|jméno=Vladimír|spoluautoři=a&nbsp;kol.|odkaz na autora=Vladimír Macura|titul=Slovník světových literárních děl I.|místo=Praha|rok=1988|vydání=1|vydavatel=Odeon|počet stran=475|kapitola=|strany=298–299|id=cnb001277745}}</ref>
Základním tématem, které propojuje různé části románu, je „Entsagung“, což lze přeložit jako „odříkání“. Nejslavnější částí románu je pravděpodobně epizoda, ve které protagonista a jeho syn Felix navštíví „pedagogickou provincii“.
 
První verze románu ''Viléma Meistera léta tovaryšská aneb Odříkání'' z roku 1821 byla jakýmsi cyklem novel s rámcovým dějem. Byla velmi chladně přijata a Goethe se cítil nepochopen. Rozhodl se proto dílo přepracovat, přičemž důvodem k tomu byly také velké společenské změny ve 20. letech 19. století, které s sebou přinášela rychle stoupající industrializace. Zrod moderní průmyslové společnosti byl pochopitelně doprovázen novými myšlenkami plynoucími například z názorů [[Jean-Jacques Rousseau|J. J. Rousseaua]] nebo francouzských [[Utopický socialismus|utopických socialistů]] [[Henri de Saint-Simon|Saint-Simona]] a [[Charles Fourier|Fouriera]]. V druhé verzi románu z roku 1929 tak nalézáme nejen stati pedagogické, ale i Goethovy názory na úlohu umění a na ateistické myšlení a materialismus, který se šířil Evropou po [[Velká francouzská revoluce|Velké francouzské revoluci]].<ref name="BACP">ČAĎOVÁ, Dagmar. ''Pedagogická problematika v literatuře: Bildungsroman.'' Brno, 2011. Bakalářská práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Fakulta humanitních studií. S. 18-19.</ref>
 
Po formální stránce tvoří dílo útvar zcela specifický. Hlavní děj je často přerušovaný [[povídka|povídkami]] a [[novela (literatura)|novelami]], které jsou propleteny s prvky [[román v dopisech|románu v dopisech]], [[Deník (literatura)|deníkovými záznamy]], [[aforismus|aforismy]], [[báseň|básněmi]] a autorskými [[komentář]]i zdánlivě s vlastním dějem nesouvisejícími.<ref name="PRE2">{{Citace monografie|příjmení=Goethe|jméno=Johan Wolfgang|příjmení2=|jméno2=|spoluautoři=|odkaz na autora=|titul=Viléma Meistera léta tovaryšská; Viléma Meistera divadelní poslání|místo=Praha|rok=1961|vydání=|vydavatel=SNKLU|počet stran=730|kapitola=|strany=7-32 (předmluva Eduarda Goldstückera)|id=cnb000612202}}</ref> Ve vyprávění postupně převládá [[Utopie|utopický]] prvek a román se díky rozpadu své formy mění v [[traktát]].<ref name="MACU"/>
 
== Reference ==
<references />
{{Překlad|en|Wilhelm Meister's Journeyman Years|667850421}}
{{Portály|Literatura|Německo|}}
{{Autoritní data}}
 
[[Kategorie:Německé romány]]
[[Kategorie:Knihy z roku 1821]]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Viléma_Meistera_léta_tovaryšská“