Wincenty Birkenmajer: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Petr1888 (diskuse | příspěvky)
Bez shrnutí editace
m fmt, typografie
Řádek 1:
{{Infobox - osoba}}
'''Wincenty Birkenmajer''' (* [[1899]], Czernichów při [[Krakov|Krakově]] - † [[17. duben|17. dubna]] [[1933]], [[Vysoké Tatry|Vysoké Tatry)]] byl jeden z nejvýznamnějších polských horolezců meziválečného období, pedagog, básník a publicista.
 
Byl synem Ludwika Antoniho Birkenmajera, fyzikem, matematikem a historikem. Byl profesorem polského jazyka, vyučoval polskou literaturu na Liceu Ogólnokształcące im. Bolesława Krzywoustego v [[Nakło nad Notecią]], na gymnáziu v [[Inowroclaw|Inowrocławi]] (od roku 1925) a v [[Poznaň|Poznani]]. Působil ve Sboru Kadétow č. 3 v [[Rawicz]]<nowiki/>i. Byl literárně činný, upravoval časopis "''Wentylator"''. Publikoval několik básní a povídek a polský překlad (z angličtiny) díla ''Dům a svět Rabindranath Tagore'' (1921).
 
Od roku [[1924]] navštěvoval Vysoké Tatry. Byl turistickým průvodcem, vůdcem a členem neformální turistické a horolezecké skupiny, která působila v letech [[1927]] - [[1930]] a jmenovala se "Cyrhlanie". Jméno bylo odvozeno od [[Toporowa Cyrhla|Toporowej Cyrhly]], nejvyšší místní části [[Zakopané|Zakopaného]]. Její členové byli většinou učitelé středních škol.
 
Horolezectvím se začal vážněji zabývat v roce [[1929]], kdy vylezl v tatranských stěnách mnohé těžké cesty a objevil nové. V roce [[1930]] celé léto prožil v Tatrách. Během 90 dní vylezl okolo 35 nových cest a jejich variant, zejména s partnerem [[Kazimierz Kupczyk|Kazimierz Kupczykom]]. Jeho cesty, z této sezóny, jsou dodnes oceňovány horolezci. Mezi jinými východní stěna [[rohatá věž|Rohatej veže]] (1. července), východní stěna [[Gerlachovský štít|Gerlachovského štítu]] (7. července), východní pilíř [[Ganek|Ganku]] (15. července), východní stěna [[Bielovodská věž|Bielovodské veže]] (18. července), jižní stěna [[Kežmarský štít|Kežmarského štítu]] (24. srpna) a západní stěna [[Lomnický štít|Lomnického štítu]] (21. června). Jeho lezeckými partnery byly především [[Jan Kazimierz Dorawski]], [[Stanisław Grónsko|Stanisław Grónski]], [[Alfred Szczepański]], [[Jan Alfred Szczepański]], [[Witold Henryk Paryski]] a [[Tadeusz Pawłowski]].