Seznam osobností Třebíče: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: přesun šablon Commons a Commonscat na vhodné místo; kosmetické úpravy značka: revertováno |
verze 20042576 uživatele DvorapaBot (diskuse) zrušena značka: vrácení zpět |
||
Řádek 6:
! Jméno !! Narození !! Úmrtí !! Popis !! Commons !! Fotografie
|-
| [[Albín Bráf]] || {{Dts|1851|2|27}} || {{Dts|1912|7|1}} || Albín Bráf byl český právník, [[Národohospodářství|národohospodář]], politik a novinář. Věnoval se [[Národohospodářství|národnímu hospodářství]] ve [[Spolek českých právníků Všehrd|spolku Všehrd]], stal se soukromým docentem na [[České vysoké učení technické v Praze|České technice v Praze]], mimořádným profesorem práva na [[Univerzita Karlova|Karlově univerzitě]] a posléze i řádným profesorem politické ekonomice na téže univerzitě. Mezi lety 1883 a 1895 byl poslancem [[Český zemský sněm|Českého zemského sněmu]] a od roku 1905 do roku 1912 byl členem [[Panská sněmovna|Panské sněmovny]]. V roce 1909 byl jmenován ministrem orby, posléze se funkce vzdal a po nátlaku ji v roce 1911 opět přijal. Stál při založení [[Česká akademie věd a umění|České akademie věd a umění]], také stál při založení [[Obchodní akademie Dr. Albína Bráfa a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Třebíč|Obchodní akademie v Třebíči]]. ||{{commonscat v tabulce|Albín Bráf}} || [[Soubor:Tr-dr-albin-braf.jpg|120px]]
|-
| [[Bohumír Šmeral]] || {{Dts|1880|10|25}} || {{Dts|1941|5|8}} || Bohumír Šmeral byl československý politik a novinář. Politicky se angažoval již za studentských let a od roku 1908 byl redaktorem [[Právo lidu|Práva lidu]], posléze se v roce 1991 stal poslancem [[Říšská rada (Rakousko)|Říšské rady]], v této roli působil do roku 1918. V roce 1921 se podílel na založení [[Komunistická strana Československa|Komunistické strany Československa]], kdy se stal vůdčí osobou a v roce 1920 se stal poslancem [[Národní shromáždění republiky Československé (1920–1939)|Národního shromáždění]] za [[Česká strana sociálně demokratická|Sociální demokraci]], po založení KSČ přešel pod tuto stranu a poslancem zůstal až do roku 1929. Od roku 1935 do roku 1938 byl senátorem Národního shromáždění, po rozpadu KSČ v roce 1938 pobýval převážně v zahraničí a roku 1941 zemřel v [[Moskva|Moskvě]]. ||{{commonscat v tabulce|Bohumír Šmeral}} || [[Soubor:Bohumír Šmeral (20. léta).jpg|120px]]
|-
| [[František Bublan]] || {{Dts|1951|1|13}} || || František Bublan je český politik, absolvoval [[Cyrilometodějská bohoslovecká fakulta|teologickou fakultu]] v [[Litoměřice|Litoměřicích]] a do roku 1977 pracoval jako duchovní na několika místech, v tomtéž roce podepsal [[Charta 77|Chartu 77]] a od té doby mohl pracovat pouze v dělnických profesích a do roku 1991 pracoval jako řidič. Po [[Sametová revoluce|sametové revoluci]] pracoval u [[Bezpečnostní informační služba|Bezpečnostní informační služby]] jako řadový pracovník, manažer a ke konci kariéry jako ředitel civilní rozvědky. V roce 2004 byl jmenován [[Ministr vnitra České republiky|ministrem vnitra]], v této funkci působil do roku 2006. V téže roce byl zvolen za ČSSD do [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|poslanecké sněmovny]], poslaneckého mandátu se vzdal v roce 2012, kdy byl zvolen za [[Senátní obvod č. 53 – Třebíč|obvod Třebíč]] do [[Senát Parlamentu České republiky|Senátu]]. ||{{commonscat v tabulce|František Bublan}} || [[Soubor:Frantisek Bublan in 2012.JPG|120px]]
|-
| [[Naděžda Dobešová]] || {{Dts|1964|10|26}} || || Naděžda Dobešová je česká místní politička za ČSSD a mistryně světa v [[Kuželky|kuželkách]]. V roce 1985 se stala juniorskou mistryní světa v kuželkách, získala 7 mistrovských titulů v kuželkách a stala se českou kuželkářkou století. || ||
Řádek 34:
|{{Dts|1881|3|9}}
|Carl Fundulus byl podnikatel, velkoobchodník, [[Seznam představitelů Třebíče|starosta Třebíče]] a poslanec [[Moravský zemský sněm|moravského zemského sněmu]].
|{{commonscat v tabulce|Carl Fundulus}}
|[[Soubor:Portrait of Carl Fundulus, Třebíč Mayor.jpg|120px]]
|-
Řádek 48:
|
|Pavel Heřman je bývalý senátor (1996–2000) a starosta města Třebíče (mezi lety 1990–1998, později též od roku 2010 do roku 2014), rovněž je veterinářem a fotografem.
|{{commonscat v tabulce|Pavel Heřman}}
|[[Soubor:Pavel Heřman at May 2010 in Třebíč, Třebíč District.jpg|120px]]
|-
Řádek 62:
|{{Dts|1947|1|25}}
|Vincenc Charvát byl československý politik a poslanec Národního shromáždění republiky Československé za Československou sociálně demokratickou stranu dělnickou, poté za levicovou formaci [[Neodvislá socialistická strana dělnická]] respektive [[Socialistické sjednocení]] a opět za Československou sociálně demokratickou stranu dělnickou.
|{{commonscat v tabulce|Vincenc Charvát}}
|[[Soubor:Portrait of Vincenc Charvát.png|bezrámu|120px]]
|-
Řádek 76:
|{{Dts|1944|12|30}}
|Jan Jílek byl odborový pracovník, poslanec moravského zemského sněmu, revolučního národního shromáždění a parlamentu a senátor. Založil [[Spolek katolických tovaryšů v Třebíči]], obdržel také čestné občanství města Třebíče.
|{{commonscat v tabulce|Jan Jílek (politician)}}
|[[Soubor:Jan Jílek.jpg|120px]]
|-
Řádek 83:
|
|Věra Jourová je česká politička, podnikatelka a právnička, od listopadu 2014 komisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a otázky rovnosti pohlaví v [[Evropská komise|Junckerově evropské komisi]]. Od ledna 2014 zastávala v [[Vláda Bohuslava Sobotky|Sobotkově vládě]] deset měsíců post [[Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky|ministryně pro místní rozvoj]]. Dříve na tomto rezortu působila v roli náměstkyně.
|{{commonscat v tabulce|Věra Jourová}}
|[[Soubor:Věra Jourová.jpg|120px]]
|-
Řádek 90:
|
|Jiří Karas je český politik, právník a [[diplomat]], člen KDU-ČSL. Jako poslanec (1990–2006) se zabýval především tématem [[Restituce|restitucí]], kulturou a problematikou rozkrádaného majetku po bývalé Komunistické straně Československa a [[Socialistický svaz mládeže|Socialistickém svazu mládeže]] ale mediálně známý se stal především svým odmítavým postojem k [[Interrupce|interrupcím]] a [[Registrované partnerství|registrovanému partnerství]]. Působil jako [[Chargé d’affaires|chargé d'Affaires]] v [[Bělorusko|Bělorusku]].
|{{commonscat v tabulce|Jiří Karas}}
|[[Soubor:Jiří Karas.jpg|120px]]
|-
Řádek 97:
|{{Dts|1953|10|22}}
|Augustin Kliment byl československý politik, meziválečný a poválečný poslanec Národního shromáždění za Komunistickou stranu Československa, příslušník [[Československé legie|československých legií]], [[Rudá armáda|rudoarmějec]], vězeň v [[Koncentrační tábor Dachau|koncentračním táboře v Dachau]].
| {{Commonscat v tabulce|Augustin Kliment}}
|[[Soubor:Portrait of Gustav Kliment.jpg|bezrámu|120px]]
|-
Řádek 111:
|{{Dts|1952|6|20}}
|Josef Knejzlík byl československý politik, meziválečný poslanec Národního shromáždění, spolkový činitel a redaktor.
|{{Commonscat v tabulce|Josef Knejzlík}}
|[[Soubor:Josef Knejzlík (1878-1952).jpg|120px]]
|-
Řádek 118:
|{{Dts|1922|12|8}}
|Julius Kofránek byl právník a jeden z bojovníků za českou menšinu v Třebíči, posléze se stal náměstkem starosty a také moravským zemským poslancem.
|{{Commonscat v tabulce|Julius Kofránek}}
|[[Soubor:Portrait of Julius Kofránek.png|120px]]
|-
Řádek 125:
|
|Marie Kousalíková je česká místní politička, v letech 2011 až 2014 byla starostkou [[Praha 6|Městské části Praha 6]] a v letech 2009 až 2010 náměstkyní [[Primátor hlavního města Prahy|primátora Hlavního města Prahy]], členka [[Občanská demokratická strana|ODS]].
|{{commonscat v tabulce|Marie Kousalíková}}
|[[Soubor:Marie Kousalíková - listopad 2009b.jpg|120px]]
|-
Řádek 132:
|{{Dts|1900|10|24}}
|Titus Krška byl zakladatel prvního českého [[Sbor dobrovolných hasičů|dobrovolného sboru hasičského]] a jeho první náčelník, byl také starostou [[Česká ústřední jednota hasičská|České ústřední jednoty hasičské]], zakladatelem a členem [[Hasičská pojišťovna|Hasičské pojišťovny]], zakladatelem místního fondu pensijního, zakladatelem a předsedou [[Invalidní hasičský fond|Invalidního hasičského fondu]] markrabství moravského, čestným členem mnoha hasičských sborů, redaktorem a vydavatelem časopisu [[Ochrana hasičská]] a členem mnoha spolků.
|{{commonscat v tabulce|Titus Krška}}
|[[Soubor:Titus Krška.JPG|120px]]
|-
Řádek 160:
|
|Petr Nezveda je český politik a podnikatel. Od roku 1991 podnikal v oboru kancelářské a výpočetní techniky a v reklamě a marketingu. V roce 2001 se stal obchodním ředitelem firmy zaměřené na pořádání kulturních akcí. Od roku 2003 byl místopředsedou představenstva akciové společnosti pro správu nemovitostí. Mezi lety 2006 a 2010 byl starostou [[Znojmo|Znojma]] a od roku 2000 do roku 2004 by zastupitelem [[Jihomoravský kraj|Jihomoravského kraje]].
|{{commonscat v tabulce|Petr Nezveda}}
|[[Soubor:Portrait of Petr Nezveda.jpg|120px]]
|-
Řádek 174:
|
|Pavel Pacal je pedagog a politik, působil jako místostarosta Třebíče a následně jako starosta. Působil také v krajské politice jako krajský náměstek.
|{{commonscat v tabulce|Pavel Pacal}}
|[[Soubor:Pavel Pacal at Pro Třebíč concert in Třebíč, Třebíč District.jpg|120px]]
|-
Řádek 181:
|{{Dts|1937|4|4}}
|Leopold Pokorný byl český [[Interbrigády|interbrigadista]] a funkcionář třebíčského dělnického tělovýchovného hnutí.
|{{commonscat v tabulce|Leopold Pokorný}}
|[[Soubor:Leopold Pokorný, printed by Emil Čapek.jpg|120px]]
|-
Řádek 188:
|{{Dts|1885|9|27}}
|Ignát Přerovský byl starostou třebíče, členem městské rady a také poslancem moravského zemského sněmu.
|{{Commonscat v tabulce|Ignác Přerovský}}
|[[Soubor:Ignác Přerovský portrait, mayor of Třebíč.jpg|120px]]
|-
Řádek 195:
|{{Dts|1950|12|24}}
|Karel Přerovský byl advokát a soudce, působil v Třebíči i v Brně, v Třebíči byl mezi lety 1907 a 1919 starostou.
|{{Commonscat v tabulce|Karel Přerovský}}
|[[Soubor:Portrait of Karel Přerovský.jpg|bezrámu|181x181pixelů]]
|-
Řádek 202:
|{{Dts|1952|11|12}}
|Josef Robotka byl podplukovník [[Generální štáb Armády České republiky|generálního štábu]] a účastník protifašistického odboje. Spoluzakladatel [[Rada tří|Rady tří]].
|{{Commonscat v tabulce|Josef Robotka}}
|[[Soubor:Portrait of Josef Robotka.jpg|120px]]
|-
Řádek 208:
|{{Dts|1888|1|24}}
|{{Dts|1970|10|17}}
|Jan Syrový byl československý národní hrdina, příslušník a velitel Československých legií v Rusku a [[První vláda Jana Syrového|předseda československé vlády]] v období [[Mnichovská dohoda|Mnichovské dohody]] od 22. září do 30. listopadu 1938. Odešel do [[Rusko|Ruska]], kde se živil jako stavební technik a to i v době po vypuknutí první světové války, kdy nastoupil dobrovolně do [[Ozbrojené síly Ruské federace|ruské armády]]. V průběhu války byl několikrát povýšen a vyznamenán. 2. července 1917 však byl zraněn a přišel o pravé oko. Později se Syrový stal velitelem československých legionářů v Rusku a všech protibolševických vojenských sil na [[Sibiř|Sibiři]]
|{{commonscat v tabulce|Jan Syrový}}
|[[Soubor:JAN SYROVÝ.jpg|120px]]
|-
Řádek 216:
|
|Ivo Uher je český místní politik a mezi lety 2006–2010 byl starostou města Třebíče.
|{{commonscat v tabulce|Ivo Uher}}
|[[Soubor:Cropped portrait of Ivo Uher at UNESCO celebrations 2009 in Třebíč, Třebíč District.jpg|120px]]
|-
Řádek 230:
|{{Dts|1944|5|23}}
|Josef Vaněk byl československý politik, poslanec Národního shromáždění za Československou stranu národně socialistickou a dlouholetý starosta Třebíče.
|{{Commonscat v tabulce|Josef Vaněk}}
|[[Soubor:Portrait of Josef Vaněk.jpg|bezrámu|120px]]
|-
Řádek 244:
|
|Jiří Zimola je český sociálně demokratický politik, od listopadu 2008 hejtman [[Jihočeský kraj|Jihočeského kraje]], od října 2013 do března 2014 poslanec Poslanecké sněmovny PČR.
|{{commonscat v tabulce|Jiří Zimola}}
|[[Soubor:Jiří Zimola.jpg|120px]]
|-
Řádek 257:
|{{Dts|1968|11|11}}
|
|Hana Žáková je česká politička a regionální publicistka, od roku 2018 je senátorkou za obvod Třebíč. Od roku 2000 do roku 2018 byla starostkou [[Koněšín|Koněšína]]
|
|[[Soubor:Hana Žáková in 2019.jpg|bezrámu|120px]]
Řádek 274:
|
|Tomáš Abrahám je fotbalový útočník, který většinu kariéry strávil v [[Rakouská fotbalová Bundesliga|rakouské fotbalové bundeslize]], hrál také v Turecku, Řecku a v Česku. Působil mimo jiné v [[FC Slavia Třebíč]], [[1. FC Slovácko]] nebo v tureckém [[Denizlispor]].
|| {{Commonscat v tabulce|Tomáš Abrahám}}
|| [[Soubor:SC Wiener Neustadt vs. FC Wacker Innsbruck 20120225 (02).jpg|120px]]
|-
Řádek 295:
|{{Dts|1980|4|18}}
|
|Jiří Beroun je hokejista, který strávil kariéru v týmech SK Horácká Slavia Třebíč a [[Orli Znojmo|HC Orli Znojmo]], kde hrál v rakouské [[Erste Bank Eishockey Liga|Erste Bank lize]].||{{commonscat v tabulce|Jiří Beroun}} || [[Soubor:20160205 ZNO vs HCB 4091.jpg|120px]]
|-
|[[Petr Blecha]]
Řádek 324:
|{{Dts|1978|3|13}}
|
|Leoš Čermák je bývalý hokejista, většinu kariéry strávil v SK Horácká Slavia Třebíč, [[Bílí Tygři Liberec]] a [[HC Kometa Brno]]. Působil také v ruské hokejové lize.||{{commonscat v tabulce|Leoš Čermák}} || [[Soubor:Leoš Čermák.jpg|120px]]
|-
| [[Irena Česneková]]
|{{Dts|1972|5|2}}
|
|Irena Česneková je bývalá [[
|-
| [[Naděžda Dobešová]]
Řádek 346:
|
|Patrik Eliáš je bývalý hokejista, mezi lety 1995 a 2016 působil v NHL v [[New Jersey Devils]], působil také v [[Česká hokejová reprezentace|české hokejové reprezentaci]] a [[Rytíři Kladno|HC Kladno]]. Je americkým občanem.
|{{commonscat v tabulce|Patrik Eliáš}} || [[Soubor:Patrik Elias 2012-03-17.JPG|120px]]
|-
| [[Martin Erat]]
Řádek 352:
|
|Martin Erat je hokejista, většinu kariéry strávil v NHL, kde působil v týmech [[Nashville Predators]], [[Washington Capitals]] a [[Arizona Coyotes|Phoenix Coyotes]]. Následně hrál v ruské hokejové lize a od roku 2016 působí v HC Kometa Brno. Působí také v české hokejové reprezentaci.
|{{commonscat v tabulce|Martin Erat}} || [[Soubor:Martin Erat at Fan's day in Třebíč, Třebíč District.jpg|120px]]
|-
| [[Roman Erat]]
Řádek 358:
|
|Roman Erat je hokejista, většinu kariéry strávil v [[Orli Znojmo|HC Znojemští Orli]], HC Kometa Brno a SK Horácká Slavia Třebíč. Působil také v italské hokejové lize.
|{{commonscat v tabulce|Roman Erat}} || [[Soubor:Roman Erat at Fan's day in Třebíč, Třebíč District.jpg|120px]]
|-
| [[Tomáš Fučík]]
Řádek 370:
|
|Tomáš Fučík je hokejista, hrál v SK Horácká Slavia Třebíč a následně v dalších týmech české hokejové ligy, české extraligy a Erste Bank ligy.
|{{Commonscat v tabulce|Tomáš Fučík (ice hockey player)}}
|[[Soubor:Fučík.JPG|120px]]
|-
Řádek 383:
|
|Jan Hirt je cyklista, který je součástí týmu [[Astana Team|Astana Pro Team]].
|{{commonscat v tabulce|Jan Hirt}} || [[Soubor:Boussu - Grand Prix Criquielion, 17 mai 2014, départ (B179).JPG|120px]]
|-
|[[Lukáš Hlouch]]
Řádek 396:
|{{Dts|1958|2|21}}
|Drahoš Jirotka byl československý hokejista, působil v týmech [[1. SK Prostějov|SK Prostějov]] a [[HC Sparta Praha]], bojoval za [[Druhá světová válka|druhé světové války]] v Anglii, zemřel v [[Spojené státy americké|USA]], kam emigroval. Působil také v československé hokejové reprezentaci.
|{{Commonscat v tabulce|Drahoš Jirotka}} || [[Soubor:Portrait of Drahoš Jirotka.jpg|120px]]
|-
| [[Vladimír Kostka]]
Řádek 402:
|{{Dts|2009|9|17}}
|Vladimír Kostka byl sportovní pedagog, profesor [[Fakulta tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy|Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy]], kde působil 35 let. Vedl metodickou komisi [[Český svaz ledního hokeje|českého hokejového svazu]] a působil jako trenér československé hokejové reprezentace. Byl také předsedou československého svazu ledního hokeje.
|{{commonscat v tabulce|Vladimír Kostka}}||[[Soubor:Portrait of Vladimír Kostka.jpg|120px]]
|-
|[[Karel Kovář (veslař)|Karel Kovář]]
Řádek 415:
|
|Eva Kulovaná je šachistka, je držitelkou titulu [[Velmistryně|šachová velmistryně]]. Působí v týmu [[ŠK Caissa Třebíč]].
|{{commonscat v tabulce|Eva Kulovaná}}||[[Soubor:Eva Kulovaná, portrait.jpg|120px]]
|-
| [[Martin Lapeš]]
Řádek 477:
|{{Dts|1925|10|12}}
|{{Dts|1948|8|14}}
|Eliška Misáková byla sportovní gymnastka, odcestovala do [[Londýn|Londýna]]
| {{commonscat v tabulce|Eliška Misáková}}
|| [[
|-
|[[Vendula Měrková]]
Řádek 498:
|
|Ondřej Němec je hokejista, velkou část kariéry strávil v [[HC Energie Karlovy Vary]], hrál také v několika týmech [[Kontinentální hokejová liga|Kontinentální hokejové ligy]] a působil v HC Kometa Brno. Působil i v české hokejové reprezentaci.
|{{commonscat v tabulce|Ondřej Němec}} || [[Soubor:Ondrej Nemec 2010-12-25.JPG|120px]]
|-
| [[Ivan Novák]]
Řádek 523:
|
|Pavel Padrnos je cyklista, působil v týmech [[Poštovní služba Spojených států amerických|US Postal Service]] a [[Discovery Channel Pro Cycling Team]].
|{{commonscat v tabulce|Pavel Padrnos}} || [[Soubor:Pavel Padrnos.jpg|120px]]
|-
| [[Michal Pacholík]]
Řádek 541:
|
|Luboš Pelánek je cyklista, působil v různých profesionálních týmech v Česku, Německu, [[Španělsko|Španělsku]], [[Spojené arabské emiráty|Spojených arabských emirátech]] nebo Itálii.
|{{Commonscat v tabulce|Luboš Pelánek}}
|[[Soubor:Lubos Pelanek.JPG|120px]]
|-
Řádek 585:
|
|Theodor Gebre Selassie je fotbalista, velkou část kariéry strávil v FC Vysočina Jihlava (kdy dva roky z deseti let v Jihlavě strávil hostováním v [[FC Velké Meziříčí]]), následně krátce působil v týmu [[SK Slavia Praha]] a čtyři roky v [[FC Slovan Liberec]]. Od roku 2012 působí v týmu [[Werder Brémy]]. Působí také v české fotbalové reprezentaci.
|{{commonscat v tabulce|Theodor Gebre Selassie}} || [[Soubor:Theodor Gebre Selassie.JPG|120px]]
|-
| [[Miroslav Sláma]]
Řádek 591:
|{{Dts|2008|11|30}}
|Miroslav Sláma byl hokejista, působil v [[DSK Třebíč]] a během druhé světové války působil v [[I. ČLTK Praha (lední hokej)|I. ČLTK Praha]], ke konci války byl uvězněn v [[Koncentrační tábor Terezín|koncentračním táboře Terezín]]. Zúčastnil se [[Zimní olympijské hry 1948|olympijských her v roce 1948]] a následně při [[Spenglerův pohár|Spenglerově poháru]] ve [[Švýcarsko|Švýcarsku]] emigroval. Ve Švýcarsku se věnoval další 5 let hokeji. Roku 1953 emigroval do [[Spojené státy americké|Spojených států]], kde vystudoval knihovnictví a byl knihovníkem v Moorpark Junior College. Působil v československé hokejové reprezentaci.
| {{commonscat v tabulce|Miroslav Sláma}}
|| [[
|-
| [[Vladimír Sobotka]]
Řádek 598:
|
|Vladimír Sobotka je hokejista, část kariéry strávil v [[HC Slavia Praha]], od roku 2007 působí v amerických hokejových ligách, působil v [[Providence Bruins]], [[Boston Bruins]], [[St. Louis Blues]] a [[Buffalo Sabres]]. Tři roky také působil v ruském klubu [[Avangard Omsk]]. Působí také v české hokejové reprezentaci.
|{{commonscat v tabulce|Vladimír Sobotka}} || [[Soubor:Vladimír Sobotka Blues.JPG|120px]]
|-
|[[Jindřich Strniště]]
Řádek 618:
|
|Petr Svoboda je atlet, specializuje se na překážkové běhy. Je několikanásobným držitelem mistrovského titulu ČR, několika republikových rekordů, je také halovým mistrem Evropy.
|{{commonscat v tabulce|Petr Svoboda}} || [[Soubor:Petr Svoboda Doha 2010.jpg|120px]]
|-
| [[Jiří Sýkora (vícebojař)|Jiří Sýkora]]
Řádek 666:
|
|Filip Trojan je bývalý fotbalista, od roku 1999 působil v německých fotbalových klubech, působil v [[FC Schalke 04]], [[VfL Bochum]], [[FC St. Pauli]], [[1. FSV Mainz 05]] a [[Dynamo Drážďany|Dynamo Dresden]]. Působil také v juniorských a dorosteneckých fotbalových českých reprezentačních týmech.
|{{commonscat v tabulce|Filip Trojan}} || [[Soubor:Trojan, Filip StP 07-08 WP.JPG|120px]]
|-
|[[Dominik Valík]]
Řádek 704:
|
|Tomáš Zelenka je bývalý hokejista, působil v [[HC Verva Litvínov|HC Litvínov]] a následně v SK Horácká Slavia Třebíč, kde byl při zápase zraněn a následkem poranění skončil na invalidním vozíku. Posléze se stal marketingovým ředitelem SK Horácká Slavia Třebíč a trenérem reprezentace českých [[sledge hokej]]istů.
|{{commonscat v tabulce|Tomáš Zelenka}} || [[Soubor:Tomáš Zelenka at Fan's day in Třebíč, Třebíč District.jpg|120px]]
|-
| [[Mathias Zdarsky|Matyáš Žďárský]]
Řádek 710:
|{{Dts|1940|6|20}}
|Matyáš Žďárský byl česko-rakouský lyžař, učitel, malíř a sochař. Byl jedním z průkopníků alpského lyžování, v [[Lilienfeld]]u existuje expozice věnována Matyáši Žďárskému.
|{{commonscat v tabulce|Mathias Zdarsky}} || [[Soubor:Mathias zdarsky 1908.jpg|120px]]
|-
| [[Jiří Žemba]]
Řádek 740:
|
|Boris Baromykin je český kameraman, režisér a fotograf. Věnuje se portrétní fotografii a působil jako kameraman Krátkého filmu v Praze.
|{{Commonscat v tabulce|Boris Baromykin}}
|[[Soubor:Boris Baromykin (2015).jpg|120px]]
|-
Řádek 761:
|{{Dts|1929|3|25}}
|Otokar Březina byl básník a spisovatel, vlastním jménem Václav Jebavý, zemřel v [[Jaroměřice nad Rokytnou|Jaroměřicích nad Rokytnou]]. V Jaroměřicích nad Rokytnou je [[Muzeum Otokara Březiny]].
|{{Commonscat v tabulce|Otokar Březina}}
|[[Soubor:Brezina otokar.jpg|bezrámu|120px]]
|-
Řádek 775:
|{{Dts|1918|6|30}}
|Antonín Čeloud byl betlémář a kostelník.
|{{Commonscat v tabulce|Antonín Čeloud}}
|[[Soubor:Portrait of Antonín Čeloud.jpg|bezrámu|120px]]
|-
Řádek 789:
|{{Dts|1961|2|10}}
|Jakub Deml byl [[kněz]], [[básník]] a [[spisovatel]]. Působil primárně v [[Tasov (okres Žďár nad Sázavou)|Tasově]], kde je památkové chráněna jeho vila, kde ho často navštěvovali přátelé a další umělci.
|{{Commonscat v tabulce|Jakub Deml}}
|[[Soubor:Jakub Deml 1928.jpg|bezrámu|120px]]
|-
Řádek 824:
|
|Miroslav Donutil je divadelní a filmový herec, bývalý člen [[Činohra|činohry]] [[Národní divadlo|Národního divadla]] v [[Praha|Praze]], moderátor a bavič.
|{{Commonscat v tabulce|Miroslav Donutil}}
|[[Soubor:Miroslav Donutil.jpg|bezrámu|120px]]
|-
Řádek 830:
|{{Dts|1945|1|8}}
|{{Dts|2012|2|4}}
|Václav Dosbaba byl malíř, výtvarník a grafik. Byl členem [[TT klub|TT klubu]]
|
|
Řádek 838:
|{{Dts|1977|1|25}}
|Jiří Dvořák byl český akademický [[malíř]].
|{{Commonscat v tabulce|Jiří Dvořák}}
|[[Soubor:Portrait of Jiří Dvořák in 1953.jpg|bezrámu|120px]]
|-
Řádek 845:
|
|Fatty Pillow (vlastním jménem Karel Sivák) je [[Streaming|streamer]] a [[youtuber]], působí především jako bavič. Prioritně využívá službu [[Twitch.tv|Twitch]] a sekundárně službu [[YouTube]] pro zveřejňování úryvků ze svého Twitch vysílání.
|{{Commonscat v tabulce|FattyPillow}}
|[[Soubor:FattyPillow a YouTubeButton in Třebíč, Třebíč District.jpg|bezrámu|120px]]
|-
Řádek 886:
|{{Dts|1980|3|23}}
|
|Barbara Gregorová je divadelní [[
|
|
Řádek 908:
|{{Dts|1880|5|16}}
|Dominik Herzán byl stavitel a [[Tesařství|tesařský mistr]] žijící v [[Třebíč]]i. Patřil k stavitelskému rodu Herzánů, usídlených v [[Třebíč]]i na [[Stařečka|Stařečce]].
|{{Commonscat v tabulce|Dominik Herzán}}
|[[Soubor:Dominik Václav Herzán (1813-1880).jpg|bezrámu|120px]]
|-
Řádek 915:
|
|Lubor Herzán je architekt, který působil v devadesátých letech jako městský architekt v Třebíči.
|{{Commonscat v tabulce|Lubor Herzán}}
|[[Soubor:Architect Lubor Herzán at architect walk in Třebíč, Třebíč District.jpg|bezrámu|120px]]
|-
Řádek 943:
|{{Dts|1847|2|28}}
|Josef Chmela byl pedagog, spisovatel a národní buditel.
|{{Commonscat v tabulce|Josef Chmela}}
|[[Soubor:Josef Chmela (1793-1847).jpg|bezrámu|120px]]
|-
Řádek 957:
|
|Petr Kapinus je zpěvák, textař a pedagog. Působil také jako redaktor Českého rozhlasu nebo poradce ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.
|{{Commonscat v tabulce|Petr Kapinus}}
|[[Soubor:Petr Kapinus - vystoupení v Trnavě.jpg|bezrámu|120px]]
|-
Řádek 985:
|{{Dts|1941|9|25}}
|Kurt Konrád byl novinář, literární a divadelní kritik. Vlastním jménem Kurt Beer. Působil v časopise [[Tvorba (časopis, 1925–1938)|Tvorba]], [[Rudé právo|Rudém právu]] nebo [[Haló noviny|Haló novinách]]. Za svoji podporu Komunistické strany byl vězněn a spáchal sebevraždu v [[Drážďany|Drážďanech]].
|{{Commonscat v tabulce|Kurt Konrád}}
|[[Soubor:Kurt Konrád (1908-1941).jpg|bezrámu|120px]]
|-
Řádek 999:
|
|Petr Kopl je komiksový kreslíř věnující se zejména specifickému stylu kresby zvané cartooning. Je znám hlavně komiksovou adaptací viktoriánské literatury, kterou shromažďuje v sérii knih Viktoria Regina, a komiksovými [[strip]]y ''Štěky Broka Špindíry'', které byly vydány i knižně. Ilustroval také sérii Kouzelný Atlas "Putování časem" od Veroniky Válkové
|{{Commonscat v tabulce|Petr Kopl}}
|[[Soubor:Petr Kopl 2012.jpg|bezrámu|120px]]
|-
Řádek 1 006:
|
|Vlasta Korec je herec a televizní a rozhlasový moderátor. Vystudoval [[Janáčkova konzervatoř a Gymnázium v Ostravě|Janáčkovu konzervatoř]] v Ostravě, hrál ve [[Národní divadlo moravskoslezské|Státním divadle Ostrava]] (nyní ''Národní divadlo moravskoslezské''), později studoval i na [[Janáčkova akademie múzických umění v Brně|brněnské JAMU]]. V [[Brno|Brně]] hrál v [[Národní divadlo Brno|Národním divadle v Brně]] a v [[Městské divadlo Brno|Divadle bratří Mrštíků]] (nyní ''Městské divadlo Brno''). V Praze hrál v [[Hudební divadlo Karlín|Karlínském hudebním divadle]].
|{{Commonscat v tabulce|Vlastimil Korec}}
|[[Soubor:Vlastimil Korec.jpg|bezrámu|120px]]
|-
Řádek 1 013:
|{{Dts|1940|9|24}}
|Karel Koubek byl malíř a grafik. Původním povoláním byl [[fotograf]], malířství se učil u [[František Soukup (malíř)|Františka Soukupa]] ve [[Dvůr Králové nad Labem|Dvoře Králové nad Labem]] a u profesora K. Keményiho v Plzni, kde od roku 1928 žil a roku 1940 zemřel. Věnoval se kresbě podobizen, olejomalbě a grafice.
|{{Commonscat v tabulce|Karel Koubek}}
|
|-
Řádek 1 020:
|{{Dts|1946|8|18}}
|Augustin Kratochvíl byl [[Římskokatolická církev|římskokatolický]] duchovní a historik. Spoluredigoval [[Vlastivěda moravská|Vlastivědu moravskou]], počin ''Muzejní a vlastivědné společnosti v Brně''. Byl od roku 1930 členem [[Královská česká společnost nauk|České královské společnosti nauk]] v Praze.
|{{Commonscat v tabulce|Augustin Kratochvíl}}
|[[Soubor:Msgre. Augustin Kratochvíl.jpg|bezrámu|120px]]
|-
Řádek 1 048:
|{{Dts|1981|7|20}}
|Lubomír Kressa byl malíř, grafik a sochař. Vystudoval obor umělecké kovářství a zámečnictví na [[SUPŠ a VOŠ Turnov|Střední uměleckoprůmyslové škole]] v [[Turnov]]ě. V září téhož roku nastoupil do Okresního domu pionýrů a mládeže v Třebíči, kde vedl estetické oddělení.
|{{Commonscat v tabulce|Lubomír Kressa}}
|[[Soubor:Portrait of Lubomír Kressa.jpg|bezrámu|120px]]
|-
Řádek 1 089:
|{{Dts|1814|10|25}}
|{{Dts|1881|4|9}}
|Max Löwenstamm byl pedagog a skladatel. Studoval ve [[Vídeň|Vídni]] u [[Salomon Sulzer|Salomona Sulzera]] a působil od roku 1840 v [[Praha|Praze]], od roku 1842 v tehdejší [[Pešť|Pešti]] a to jako hlavní pedagog Nového chrámu a od roku 1846 v [[Mnichov|Mnichově]]
|
|
Řádek 1 097:
|{{Dts|2014|5|14}}
|Hynek Luňák byl malíř a grafik, jeho práce jsou v četných galeriích a soukromých sbírkách v České republice a ve světě.
|{{Commonscat v tabulce|Hynek Luňák}}
|[[Soubor:Hynek Luňák.jpg|bezrámu|120px]]
|-
Řádek 1 125:
|
|Štěpán Mareš je kreslíř [[komiks]]ů, veřejnosti známý především z časopisu [[Reflex (časopis)|Reflex]] (seriálový komiks ''[[Zelený Raoul]]''), [[Lidové noviny|Lidových novin]] (dříve vycházející seriál ''Dlouhý nos'') a zábavných pořadů na [[Prima (televizní stanice)|TV Prima]] (''Dementi''), ilustrátor řady knih, obalů na CD (např. [[Tři sestry (hudební skupina)|Tři sestry]] – ''[[Průša se vrací]]'').
|{{Commonscat v tabulce|Štěpán Mareš}}
|[[Soubor:Štěpán Mareš crop.jpg|bezrámu|120px]]
|-
Řádek 1 139:
|
|Miloslav Mejzlík je herec a dabér. Absolvoval [[Janáčkova akademie múzických umění v Brně|JAMU]] v Brně, později hrál v [[Divadlo Komedie|Divadle Jiřího Wolkera]] v Praze. Také hrál v [[Divadlo Na zábradlí|Divadle Na zábradlí]], [[Divadlo Komedie|Divadle Komedie]] a [[Divadlo Archa]]. V brněnském [[Národní divadlo Brno|Národním divadle]] zastával funkci uměleckého šéfa.
|{{Commonscat v tabulce|Miloslav Mejzlík}}
|[[Soubor:Miloslav Mejzlík 2017.jpg|bezrámu|120px]]
|-
Řádek 1 146:
|
|František Mertl je malíř, od 60. let užívající ve Francii umělecké jméno Franta''',''' je český malíř a sochař, který roku 1958 emigroval za svou ženou do [[Francie]] a žije ve [[Vence]], ve francouzské oblasti [[Nice]].
|{{Commonscat v tabulce|Frantisek Mertl}}
|[[Soubor:František-Mertl.jpg|bezrámu|120px]]
|-
Řádek 1 166:
|{{Dts|1939|9|8}}
|{{Dts|2014|4|18}}
|Antonín Molčík byl herec, působil v [[Divadlo pod Palmovkou|divadle S. K. Neumanna]] a po sametové revoluci se věnoval primárně [[
|
|
Řádek 1 181:
|
|Oldřich Navrátil je herec. Absolvoval [[Brno|brněnskou]] [[Janáčkova akademie múzických umění v Brně|JAMU]] a později hrál v několika, většinou experimentálních, divadlech.
|{{Commonscat v tabulce|Oldřich Navrátil}}
|[[Soubor:Oldřich Navrátil, detail, Shakespeare.jpg|bezrámu|120px]]
|-
Řádek 1 216:
|{{Dts|1958|4|6}}
|Vítězslav Nezval byl básník, spisovatel a překladatel, spoluzakladatel [[Poetismus|poetismu]], vůdčí osobnost českého [[Surrealismus|surrealismu]], [[národní umělec]] (1953), vyznamenaný zlatou medailí [[Světová rada míru|Světové rady míru]].
|{{Commonscat v tabulce|Vítězslav Nezval}}
|[[Soubor:Vítězslav Nezval, Dalešice Bust.jpg|bezrámu|120px]]
|-
Řádek 1 236:
|{{Dts|1925|8|4}}
|{{Dts|1999|7|28}}
|Ladislav Novák byl malíř a spisovatel. Byl předním českým představitelem surrealismu. Vynikl také jako básník, psal [[Konkrétní poezie|konkrétní]] a fónickou [[Poezie|poezii]]. Ve výtvarném projevu je autorem specifické techniky tzv. [[
|{{Commonscat v tabulce|Ladislav Novák}}
|[[Soubor:Ladislav Novák (Czech artist, 1925–1999).jpg|bezrámu|120px]]
|-
Řádek 1 272:
|{{Dts|2019|02|28}}
|Jiří Pecha, zvaný Peca, byl český divadelní a televizní herec. Hrál a působil primárně v brněnských divadlech, spolupracoval s [[Bolek Polívka|Boleslavem Polívkou]].
|{{Commonscat v tabulce|Jiří Pecha}}
|[[Soubor:PechaHerec.jpg|bezrámu|120px]]
|-
Řádek 1 321:
|{{Dts|1971|12|28}}
|Josef Procházka byl výtvarník – [[Jesličky|betlemář]], starosta obce [[Střítež (okres Třebíč)|Střítež]] a předseda starostenského sboru Třebíč.
|{{Commonscat v tabulce|Josef Procházka}}
|[[Soubor:Soldier Josef Procházka 2.jpg|120px]]
|-
Řádek 1 363:
|{{Dts|1917|5|30}}
|František Jaroslav Rypáček byl básník, historik a spisovatel, Používal též jména Prokop Hoděta, Světimír Smutenský a Jaroslav Tichý.
|{{Commonscat v tabulce|František Jaroslav Rypáček}}
|[[Soubor:František Jaroslav Rypáček.jpg|bezrámu|120px]]
|-
Řádek 1 369:
|{{Dts|1904|2|16}}
|{{Dts|1975|4|17}}
|Zdeněk Řezníček byl básník, překladatel a nemocniční úředník. Působil v Třebíči, [[Znojmo|Znojmě]] a [[Kroměříž|Kroměříži]]
|
|
Řádek 1 475:
|
|Josef Špaček je houslista, od roku 2011 koncertní mistr [[Česká filharmonie|České filharmonie]].
|{{Commonscat v tabulce|Josef Špaček (violinist)}}
|[[Soubor:Josef Špaček - violin, Jiří Bělohlávek - conductor. Czech Philharmonic Orchestra, June 2013.jpg|bezrámu|120px]]
|-
Řádek 1 509:
|{{Dts|1951|8|19}}
|{{Dts|2019|7|9}}
|Milan Štrich byl herec a divadelní režisér, působil v [[Příbram|Příbrami]]
|
|
Řádek 1 531:
|{{Dts|2013|8|29}}
|Jiří Tomek byl herec a dabér. Byl držitelem [[Ceny Františka Filipovského#Cena za celoživotní mistrovství v dabingu|Ceny Františka Filipovského]] za celoživotní mistrovství v dabingu (1998).
|{{Commonscat v tabulce|Jiří Tomek}}
|[[Soubor:Jiří Tomek.jpg|bezrámu|120px]]
|-
Řádek 1 552:
|{{Dts|1943|3|5}}
|Bedřich Václavek byl [[Marxismus|marxistický]] estetik, literární teoretik a kritik. Jako člen [[Svaz moderní kultury Devětsil|Devětsilu]] byl stoupenec [[Poetismus|poetismu]]. Rozpracoval směr [[Socialistický realismus|socialistického realismu]].
|{{Commonscat v tabulce|Bedřich Václavek}}
|[[Soubor:Bedřich Václavek (1897-1943).jpg|bezrámu|120px]]
|-
Řádek 1 566:
|
|Denisa Veškrnová je kytaristka, provdána jako Denisa Schneebaumová.
|{{Commonscat v tabulce|Denisa Veškrnová}}
|[[Soubor:Portrait of Denisa Veškrnová Schneebaumová.jpg|bezrámu|120px]]
|-
Řádek 1 579:
|{{Dts|1929|1|15}}
|{{Dts|2019|10|20}}
|Jiří Viewegh byl lékař a spisovatel, působil v německém [[Bayreuth|Bayreuthu]]
|
|
Řádek 1 587:
|
|Tereza Vlčková je fotografka a zároveň pedagožka na [[Institut tvůrčí fotografie|Institutu tvůrčí fotografie]] v Opavě, kde vyučuje [[Módní fotografie|módní fotografii]]. Patří do generace mladých českých fotografek z počátku 21. století spolu s dalšími autorkami jako například [[Barbora Krejčová]], [[Dita Pepe]], [[Kateřina Držková]] nebo [[Barbora Prášilová]].
|{{Commonscat v tabulce|Tereza Vlčková}}
|[[Soubor:Tereza Vlckova selfportrait wiki.jpg|bezrámu|120px]]
|-
Řádek 1 601:
|
|Jiří Vyorálek je divadelní, filmový a televizní herec. Ztvárnil například Klementa Gottwalda v televizní minisérii ''[[České století]]'' či roli Jaroslava Valenty v seriálu ''[[První republika (seriál)|První republika]]''.
|{{Commonscat v tabulce|Jiří Vyorálek}}
|[[Soubor:První republika Img0579-Vyorálek cropped.jpg|bezrámu|120px]]
|-
Řádek 1 622:
|{{Dts|1960|10|7}}
|Jan Zahradníček byl básník, novinář, překladatel a spisovatel, jeden z nejvýznamnějších českých básníků 20. století a vrcholný představitel české katolické poezie. Ve čtyřicátých letech redigoval katolickou revue ''Akord''.
|{{Commonscat v tabulce|Jan Zahradníček}}
|[[Soubor:Bust of Jan Zahradníček in Mastník, Třebíč District.JPG|bezrámu|120px]]
|-
Řádek 1 628:
|{{Dts|1830|9|30}}
|{{Dts|1901|5|12}}
|František Zeibert byl římskokatolický kněz a prelát, v letech 1891–1901 děkan [[Královská stoliční kapitula sv. Petra a Pavla v Brně|brněnské kapituly]], profesor církevních dějin a [[Kanonické právo|kanonického práva]] v brněnském [[
|{{Commonscat v tabulce|František Zeibert}}
|[[Soubor:Portrait of František Zeibert from Museum.jpg|bezrámu|120px]]
|-
Řádek 1 670:
|{{Dts|1930|10|5}}
|Jaroslav Bakeš byl lékař a primář [[Nemocnice Třebíč]], založil [[Masarykův onkologický ústav]] a věnoval se sběru minerálů.
|{{Commonscat v tabulce|Jaroslav Bakeš}}
|[[Soubor:Jaroslav Bakeš.jpg|120px]]
|-
Řádek 1 677:
|{{Dts|1988|10|17}}
|Vratislav Bělík byl spisovatel a historik. Věnoval se primárně národopisu [[Horácko|Horácka]] a [[Podhorácko|Podhorácka]].
|{{Commonscat v tabulce|Vratislav Bělík}}
|[[Soubor:Vratislav Bělík 1900.jpg|bezrámu|120px]]
|-
Řádek 1 719:
|{{Dts|1938|6|2}}
|František Dreuschuch byl z lékařské rodiny, působil jako lékař v Náměšti nad Oslavou, publikoval, účastnil se sympozií. Kolem roku 1900 sestavil první rentgen na Moravě, který používal ve své lékařské praxi v Náměšti nad Oslavou
|{{Commonscat v tabulce|František Dreuschuch (1855)}}
|[[
|-
|[[Viktor Dudr]]
Řádek 1 733:
|{{Dts|1945|11|30}}
|Josef Dvořák byl teolog, [[papežský komoří]] a kněz. Působil jako prefekt [[Chlapecký seminář v Brně|Chlapeckého semináře v Brně]].
|{{Commonscat v tabulce|Josef Dvořák (teolog)}}
|[[Soubor:Josef Dvořák (1864-1945).jpeg|120px]]
|-
Řádek 1 739:
|{{Dts|1874|4|9}}
|{{Dts|1945|11|10}}
|Rudolf Dvořák byl přírodovědec, geolog, botanik, pedagog, spisovatel. Působil jako pedagog [[Gymnázium Třebíč|Gymnázia Třebíč]], následně jako učitel měšťanské školy v [[Mohelno|Mohelně]]. Věnoval se výzkumu [[Mechy|mechů]] a [[
|{{Commonscat v tabulce|Rudolf Dvořák (botanist)}}
|
|-
Řádek 1 746:
|{{Dts|1750|7|21}}
|{{Dts|1814|4|27}}
|Jakub Dvořecký byl kněz a historik, narodil se v [[Telč|Telči]]
|
|
Řádek 1 754:
|{{Dts|1906|7|15}}
|Franz von Felbinger byl německočeský podnikatel a malíř, působil v Brně jako ten, kdo zavedl první elektrické osvětlení, působil také v [[Želešice|Želešicích]], kde obdržel titul čestného občana města.
|{{Commonscat v tabulce|Franz von Felbinger}}
|[[Soubor:Franz von Felbinger (1844-1906).jpg|bezrámu|120px]]
|-
Řádek 1 796:
|{{Dts|1910|10|20}}
|Jan Jaromír Hanel (případně též Haněl) byl univerzitní profesor, právník a právní historik. Publikoval také v časopise [[Právník (časopis)|Právník]], byl děkanem [[Právnická fakulta Univerzity Karlovy|právnické fakulty Univerzity Karlovy]] a rektorem [[Univerzita Karlova|Univerzity Karlo-Ferdinandovy]].
|{{Commonscat v tabulce|Jan Jaromír Hanel}}
|[[Soubor:Jan Vilímek - Jaromír Hanel HL.jpg|120px]]
|-
Řádek 1 803:
|{{Dts|1883|5|3}}
|Jan Miloslav Haněl byl lékař a [[Národní buditelé|národní buditel]] a politik, působil jako lékař v Třebíči, kde také spoluzakládal [[Měšťanská beseda|Měšťanskou besedu]]. Později se stal poslancem Moravského zemského sněmu. Od roku 1883 je čestným občanem města Třebíče.
|{{Commonscat v tabulce|Jan Miloslav Haněl}}
|[[Soubor:Jan Miroslav Hanel 1872 Mukarovsky.png|120px]]
|-
Řádek 1 809:
|{{Dts|1956|1|15}}
|{{Dts|2015|7|22}}
|Aleš Havlíček byl docentem filosofie na [[Univerzita Karlova|Karlově univerzitě v Praze]], kde působil jako filosof. Zabýval se [[Platónská filosofie|platónskou filosofií]], od roku 2011 působil jako děkan [[Filozofická fakulta Univerzity Jana Evangelisty Purkyně|Filozofické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně]] v [[Olomouc|Olomouci]]
|
|
Řádek 1 852:
|{{Dts|1977|1|6}}
|Karel Holubec byl lékař, působil jako chirurg v [[Nemocnice Třebíč|třebíčské nemocnici]], zúčastnil se jako lékař [[Španělská občanská válka|občanské války ve Španělsku]]. Působil také v [[Belgické Kongo|Belgickém Kongu]], [[Maroko|Maroku]] nebo [[Alžírsko|Alžírsku]]. Obdržel české španělské občanství, ovládal 15 jazyků.
|{{Commonscat v tabulce|Karel Holubec}}
|[[Soubor:Bust of Karel Holubec at Starý hřbitov in Třebíč, Třebíč District.jpg|bezrámu|120px]]
|-
Řádek 1 922:
|{{Dts|1907|6|17}}
|Adolf Kubeš byl profesor, filolog a historik, od roku 1875 je čestným občanem města Třebíče. Zabýval se historií města Třebíče.
|{{Commonscat v tabulce|Adolf Kubeš}}
|[[Soubor:Adolf Kubeš.jpg|120px]]
|-
Řádek 1 992:
|{{Dts|1849|10|3}}
|Johann Philipp Neumann byl rakouský fyzik, skladatel, rektor a knihovník. Působil na [[Univerzita Štýrský Hradec|Univerzitě ve Štýrském Hradci]], kde získal funkci rektora. Následně působil na [[Vídeňská univerzita|Vídeňské univerzitě]], kde založil a vedl knihovnu.
|{{Commonscat v tabulce|Johann Philipp Neumann}}
|[[Soubor:Johann Philipp Neumann.jpg|120px]]
|-
Řádek 2 020:
|{{Dts|1930|12|28}}
|Vilém Nikodém byl kronikář, archivář a historik. Působil jako [[archivář]] ve městě Třebíči. Zajímal se o historii města Třebíče, kterou sepsal do monografie, publikoval také další články o Třebíči a historii Třebíče.
|{{Commonscat v tabulce|Vilém Nikodém}}
|[[Soubor:Vilem Nikodem 1890.jpg|120px]]
|-
Řádek 2 069:
|{{Dts|1909|12|13}}
|Antonín Pikhart byl překladatel ze [[Španělština|španělštiny]] a [[Němčina|němčiny]]. Zabýval se literaturou z [[Katalánsko|Katalánska]] a [[Latinská Amerika|Latinské Ameriky]].
|{{Commonscat v tabulce|Antonín Pikhart}}
|[[Soubor:Antonín Pikhart (1861-1909).png|120px]]
|-
Řádek 2 076:
|{{Dts|1873|7|26}}
|Jan Pleskač byl farář v [[Olešnice (okres Blansko)|Olešnici]] a národní buditel.
|{{Commonscat v tabulce|Jan Pleskač (farář)}}
|[[Soubor:Jan Pleskač (1797-1873).jpg|120px]]
|-
Řádek 2 111:
|{{Dts|1912|5|8}}
|Jan Reichert byl historikem a pedagogem, mnoho let byl pedagogem a ředitelem gymnázia v Třebíči. Věnoval se studiu historie a pedagogice.
|{{Commonscat v tabulce|Jan Reichert}}
|[[Soubor:Portrait of Jan Reichert as headmaster of Gymnázium Třebíč.jpg|alt=Jan Reichert|120px]]
|-
Řádek 2 167:
|{{Dts|1924|5|8}}
|Jan Sedlák byl kněz a historik. Působil jako kněz a následně jako profesor teologie na biskupském semináři v Brně a na [[Teologická fakulta Univerzity Komenského v Bratislavě|Teologické fakultě Univerzity Komenského]] v Bratislavě.
|{{Commonscat v tabulce|Jan Sedlák}}
|[[Soubor:J.E. Sedlák.jpg|120px]]
|-
Řádek 2 181:
|{{Dts|1892|3|26}}
|Jan Nepomuk Soukop byl kněz, básník, [[Folklór|folklorista]], [[Speleologie|speleolog]], národní buditel a hudební skladatel. Působil jako kněz v několika farnostech, věnoval se spisovatelské a skladatelské činnosti.
|{{Commonscat v tabulce|Jan Nepomuk Soukop}}
|[[Soubor:Jan Soukop.gif|120px]]
|-
Řádek 2 216:
|
|Michal Stehlík je politik, historik, slovakista a spisovatel. Působil jako děkan Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, byl také předsedou [[Rada Českého rozhlasu|Rady Českého rozhlasu]] a náměstkem ředitele [[Národní muzeum|Národního muzea]]. Věnuje se historii Třebíčska.
|{{Commonscat v tabulce|Michal Stehlík}}
|[[Soubor:Michal Stehlík, 2016.jpg|120px]]
|-
Řádek 2 244:
|{{Dts|1946|3|28}}
|Josef František Svoboda byl [[Muzeologie|muzeolog]], historik a archivář. Působil jako finanční úředník v různých městech, kdy se však ve volném čase věnoval studiu archivů. Publikoval mnoho prací s tematikou moravského Horácka, kdy byl považován za největšího odborníka na tuto oblast.
|{{Commonscat v tabulce|Josef František Svoboda}}
|[[Soubor:Josef František Svoboda (1874-1946).JPG|120px]]
|-
Řádek 2 251:
|{{Dts|1951|11|19}}
|Jindřich Suza byl botanik, od roku 1911 do roku 1921 působil jako učitel v Brně, od roku 1921 pak působil na Masarykově univerzitě a od roku 1932 působil na Univerzitě Karlově. Věnoval se primárně studiu lišejníků.
|{{Commonscat v tabulce|Jindřich Suza}}
|[[
|-
|[[Jaroslav Sýkora (pedagog)|Jaroslav Sýkora]]
Řádek 2 272:
|
|Michal Šalomoun je advokát, věnuje se primárně autorskému právu v umění. Mezi lety 2010 a 2014 byl radním a zastupitelem města Třebíče. V roce 2018 kandidoval do Senátu PSP ČR.
|{{Commonscat v tabulce|Michal Šalomoun}}
|[[Soubor:Portrait of Michal Šalomoun.jpg|bezrámu|120px]]
|-
Řádek 2 307:
|{{Dts|1945|7|12}}
|Bohumil Šofr byl entomolog a [[Farmaceut|lékárník]]. Působil jako lékárník v Třebíči, věnoval se sběru brouků v oblasti Třebíčska, kdy jeho sbírka byla předána po jeho smrti do archivu [[Mendelova univerzita v Brně|Vysoké školy zemědělské v Brně]].
|{{Commonscat v tabulce|Bohumil Šofr}}
|
|-
Řádek 2 314:
|{{Dts|1904|1|18}}
|Jan Evangelista Špirk byl duchovní. Působil jako farář v [[Tuřany (část Brna)|Tuřanech]], kde se zasloužil o rozvoj tuřanského poutního areálu. V roce 1898 byl jmenován papežským komořím, roku 1905 mu byl propůjčen rytířský kříž [[Řád Františka Josefa|Řádu Františka Josefa]] a [[Záslužný kříž|Zlatý záslužný kříž]] s korunou.
|{{Commonscat v tabulce|Jan Evangelista Špirk}}
|[[Soubor:Jan Evangelista Špirk from Tuřany ve Svornosti.jpg|120px]]
|-
Řádek 2 328:
|{{Dts|1936|5|11}}
|Arnošt Tvarůžek byl politik a duchovní. působil jako farář ve [[Vladislav (okres Třebíč)|Vladislavi]]. Byl také poslancem Říšské rady a Moravského zemského sněmu. Jako Arnošt Třebíčský publikoval v katolických i politických časopisech. Věnoval se také básním.
|{{Commonscat v tabulce|Arnošt Tvarůžek}}
|[[Soubor:Arnošt Tvarůžek (1865-1936).jpeg|120px]]
|-
Řádek 2 335:
|{{Dts|1913|6|8}}
|Josef Uličný byl pedagog a přírodovědec, zabýval se primárně malakologií, učil na gymnáziu v Třebíči.
|{{Commonscat v tabulce|Josef Uličný}}
|[[Soubor:Portrait of Josef Uličný.jpg|alt=Josef Uličný|143x143pixelů]]
|-
Řádek 2 355:
|{{Dts|1931|5|8}}
|
|Radim Valík je kněz. Od roku 1972 působil jako farář v Německu, od roku 1990 byl farářem v [[Rajhrad|Rajhradě]]
|{{Commonscat v tabulce|Radim Valík}}
|[[Soubor:Radim Valík.jpg|bezrámu|120px]]
|-
Řádek 2 363:
|
|Vladimír Vetchý je matematik a politik. Vystudoval matematiku na [[Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity|Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity]], následně vyučoval matematiku na [[Vojenská akademie v Brně|Vojenské akademii Antonína Zápotockého]]. Následně vstoupil do politiky, kdy mezi lety 1998 a 2001 byl [[Ministerstvo obrany České republiky|ministrem obrany]]. Později byl zastupitelem brněnské městské části [[Brno-Bystrc|Bystrce]] a od roku 2010 do roku 2014 také starostou téže části.
|{{Commonscat v tabulce|Vladimír Vetchý}}
|[[Soubor:Vladimír Vetchý, 980918-D-9880W-159.jpg|120px]]
|-
Řádek 2 384:
|{{Dts|1870|4|21}}
|Wolfgang Wesselý byl rakouský orientalista a právník, byl prvním řádným profesorem židovského vyznání v Rakouském císařství. Věnoval se primárně rakouskému právnímu systému. Byl iniciátorem Ústavu pro židovskou vědu na Karlově univerzitě.
|{{Commonscat v tabulce|Wolfgang Wessely}}
|[[Soubor:Portrait of Wolfgang Wessely.jpg|bezrámu|120px]]
|-
Řádek 2 398:
|{{Dts|1946|6|3}}
|Jan Zavřel byl entomolog a zoolog. Od roku 1903 působil jako pedagog na několika školách v různých městech a od roku 1920 působil na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Založil Zoologický ústav na téže fakultě a mezi lety 1924 a 1925 a 1936 a 1937 byl děkanem fakulty. V letech 1933 a 1934 byl také rektorem Masarykovy univerzity.
|{{Commonscat v tabulce|Jan Zavřel}}
|[[Soubor:Portrait of Jan Zavřel.jpg|bezrámu|120px]]
|-
Řádek 2 412:
|{{Dts|1901|5|12}}
|František Zeibert byl profesor teologie a [[Kanonické právo|kanonického práva]], působil také jako děkan brněnské kapituly.
|{{Commonscat v tabulce|František Zeibert}}
|[[Soubor:Portrait of František Zeibert.jpg|bezrámu|120px]]
|-
Řádek 2 426:
|
|Jaroslav Zvěřina je lékař a politik. Působil jako [[psychiatr]] v [[Psychiatrická nemocnice Havlíčkův Brod|léčebně v Havlíčkově Brodě]], následně pak nastoupil na Sexuologický ústav [[1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy|1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy]]. V roce 1992 byl poslancem Federálního shromáždění a od roku 1996 do roku 2004 byl poslancem Poslanecké sněmovny. Mezi lety 2004 a 2009 byl poslancem Evropského parlamentu.
|{{Commonscat v tabulce|Jaroslav Zvěřina}}
|[[Soubor:Portrait of Jaroslav Zvěrina at 2017 sexuality conference.jpg|bezrámu|120px]]
|-
Řádek 2 468:
|{{Dts|1963|3|13}}
|Jan Bartejs byl voják, působil v exilu, kdy vedl [[Operace Potash|Operaci Potash]]. Jako voják působil i po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]], kdy pak v roce 1949 byl z armády propuštěn a na tři roky uvězněn. Později pracoval jako pomocný dělník v Třebíči.
|{{Commonscat v tabulce|Jan Bartejs}}
|[[Soubor:Bartejs.jpg|bezrámu|120px]]
|-
Řádek 2 475:
|{{Dts|1113|1|5}}
|Oldřich Brněnský byl šlechtic, byl zakladatelem [[Klášter Třebíč|třebíčského kláštera]]. Byl knížetem brněnským a znojemským.
|{{Commonscat v tabulce|Oldřich Brněnský}}
|[[
|-
|[[Jan Josef Budil]]
Řádek 2 489:
|{{Dts|1884|4|26}}
|Carl Budischowsky byl podnikatel a majitel továrny v Třebíči. Byl majitelem společnosti [[Carl Budischowsky & Söhne|Carl Budischowky & Söhne]].
|{{Commonscat v tabulce|Carl Budischowsky}}
|[[Soubor:Portrait of Carl Budischowsky.jpg|bezrámu|120px]]
|-
Řádek 2 496:
|{{Dts|1885|4|29}}
|Franz Budischowsky byl podnikatel, působil v Třebíči, kde podnikal se svým otcem a bratrem. Byl majitelem společnosti [[Budischowsky & Söhne]].
|{{Commonscat v tabulce|Carl Budischowsky}}
|[[Soubor:Portrait of František Budischowsky.jpg|bezrámu|120px]]
|-
Řádek 2 503:
|{{Dts|1563||}}
|Burian Osovský z Doubravice byl majitelem třebíčského panství.
|{{Commonscat v tabulce|Burian Osovský z Doubravice}}
|[[Soubor:Gravestone of Burian Osovský z Doubravice in collections of Muzeum Vysočiny in Třebíč, Třebíč District.jpg|bezrámu|150x150pixelů]]
|-
Řádek 2 517:
|{{Dts|1977|10|12}}
|František Fanta byl legionář. Za první světové války působil v [[Československé legie|československých legiích]], za druhé světové války působil v [[Anglie|Anglii]], [[Francie|Francii]] nebo [[Sovětský svaz|Sovětském svazu]]. Následně působil jako generálmajor československé armády. V roce 1947 mu bylo uděleno čestné občanství města Třebíče.
|{{Commonscat v tabulce|František Fanta}}
|[[Soubor:František Fanta.jpg|bezrámu|120px]]
|-
Řádek 2 531:
|{{Dts|2019|6|2}}
|Pavel Fried byl třebíčským rodákem, který byl tři roky vězněn v [[Koncentrační tábor Terezín|koncentračním táboře v Terezíně]], následně pracoval jako konstruktér. Věnoval se [[Rotary International|Rotary Clubu]] a také [[Židovská obec v Brně|Židovské obci v Brně]], jejíž byl předsedou.
|{{Commonscat v tabulce|Pavel Fried}}
|[[Soubor:Pavel-Fried2018d.jpg|bezrámu|120px]]
|-
Řádek 2 537:
|{{Dts|1912|12|6}}
|{{Dts|1943|8|16}}
|Jan Habrda byl elektrotechnik, radioamatér a odbojář. Působil jako odbojář, kdy udržoval radiotelegrafickou síť informátorů. Později byl zatčen [[Gestapo|gestapem]] a popraven v [[Berlín|Berlíně]]
|
|
Řádek 2 607:
|{{Dts|1923|3|13}}
|{{Dts|1991|3|11}}
|Vladimír Chalupník byl český zámečník a voják, narodil se v české vesnici v [[Kazachstán|Kazachstánu]]
|
|
Řádek 2 649:
|{{Dts|1808|9|30}}
|{{Dts|1889|6|23}}
|Josef Kohlman byl maďarský a turecký voják, působil v [[Krymská válka|Krymské válce]] nebo v [[Rusko-turecká válka (1877–1878)|Rusko-turecké válce]]. Zemřel na pobřeží [[Bospor|Bosporu]]
|
|
Řádek 2 670:
|{{Dts|1926|10|25}}
|{{Dts|2000|10|22}}
|Antonín Zdeněk Kovář byl duchovní, v roce 1942 vstoupil do [[Řád menších bratří kapucínů|kapucínského řádu]], nemohl však dostudovat teologii a tak pracoval v různých profesích. Teologii dostudoval až po roce 1968 v [[Innsbruck|Innsbrucku]]
|{{Commonscat v tabulce|Antonín Zdeněk Kovář}}
|[[Soubor:Portrait of Antonín Zdeněk Kovář OFMCap in 1995.jpg|bezrámu|120px]]
|-
Řádek 2 678:
|{{Dts|1941|2|23}}
|Emanuel Krajina byl letec, působil jako pilot RAF ve Velké Británii. Obdržel [[Československý válečný kříž 1939]], [[Československá vojenská pamětní medaile|Československou vojenskou pamětní medaili]] 1943 a Juácký kříž.
|{{Commonscat v tabulce|Emanuel Krajina (soldier)}}
|[[Soubor:Emanuel Krajina.jpg|bezrámu|120px]]
|-
Řádek 2 685:
|{{Dts|1971|9|3}}
|Bedřich Kružík byl voják, bojoval v RAF.
|{{Commonscat v tabulce|Bedřich Kružík}}
|[[Soubor:Detail of plaque of Bedřich Kružík at revealing of plaque of Bedřich Kružík in Třebíč, Třebíč District.jpg|bezrámu|120px]]
|-
Řádek 2 706:
|{{Dts|1935|11|1}}
|Ferdinand Kubeš byl podnikatel, zakladatel továrny na nápoje [[ZON]].
|{{Commonscat v tabulce|Ferdinand Kubeš}}
|[[Soubor:Portrait of Kubeš Brothers, at left Jan František Kubeš (mayor), in the middle Ferdinand Kubeš, at right Adolf Kubeš.jpg|173x173pixelů]]
|-
Řádek 2 720:
|{{Dts|1919|10|23}}
|Adolf Kurrein byl rabín, jako rabín působil např. v [[Sankt Pölten|St. Pölten]] nebo [[Teplice|Teplicích]]. Přispíval také do [[Jewish Encyclopedia|Židovské encyklopedie]], jeho syn [[Viktor Kurrein|Viktor]] se stal také rabínem.
|{{Commonscat v tabulce|Adolf Kurrein}}
|[[Soubor:Portrait of Adolf Kurrein original.jpg|bezrámu|120px]]
|-
Řádek 2 727:
|{{Dts|1935||}}
|Jindřich Lorenz byl nakladatel a knihkupec v Třebíči. Vydával často regionální literaturu, jako je např. dílo [[Vilém Nikodém|Viléma Nikodéma]].
|{{Commonscat v tabulce|Jindřich Lorenz}}
|[[Soubor:Jindřich Lorenz (1854-1935).jpg|bezrámu|120px]]
|-
Řádek 2 748:
|{{Dts|1924|10|15}}
|Jan Máchal byl pedagog a činovník [[Sokol (spolek)|Sokola]], patřil mezi zakladatele sokolských jednot v různých městech na Moravě. Působil také jako místonáčelník sokola a následně jako docent tělesné výchovy na Masarykově univerzitě.
|{{Commonscat v tabulce|Jan Máchal}}
|[[Soubor:Jan Máchal.jpg|bezrámu|120px]]
|-
Řádek 2 804:
|{{Dts|1915|4|26}}
|{{Dts|2001|11|18}}
|Bedřich Ornstein (později Fred Orsten) byl českým vojákem v Británii a Rusku, později pracoval v [[Hamburk|Hamburku]]
|
|
Řádek 2 847:
|
|Karel Picmaus je pilot s rekordním počtem vzletů a přistání, létal primárně s letadlem [[Zlín Z-37 Čmelák|Zlín 37 Čmelák]].
|{{Commonscat v tabulce|Karel Picmaus}}
|[[Soubor:Karel Picmaus with friends at revealing of plaque of Bedřich Kružík in Třebíč, Třebíč District.jpg|bezrámu|120px]]
|-
Řádek 2 853:
|{{Dts|1811|5|25}}
|{{Dts|1876|5|26}}
|Alois Pokorný z Fürstenschildu byl rakouský generál, polní maršál a zbrojmistr, který bojoval v Rakousku, [[Maďarsko|Maďarsku]] a [[Itálie|Itálii]], získal titul barona. Zemřel v Jihlavě. Byl absolventem prestižní [[Tereziánská akademie ve Vídni|Tereziánské akademie]] v oboru vojenství. Stal se nositelem nejvyšších rakouských státních vyznamenání a vyznamenání mezinárodních (např. z [[Vatikán|Vatikánu]]
|{{Commonscat v tabulce|Alois Pokorny von Fürstenschild}}
|[[Soubor:Portrait of Alois Pokorny von Fürstenschild.jpg|bezrámu|120px]]
|-
Řádek 2 861:
|
|Vlastimil Vojtěch Protivínský je katolický kněz, je spoluzakladatelem portálu [[Katolík (web)|Katolík]]. Ostře vystupoval proti komunistickým kandidátům do senátních voleb.
|{{commonscat v tabulce|Vlastimil Vojtěch Protivínský}}
|[[Soubor:Vlastimil Vojtěch Protivínský.jpg|bezrámu|120px]]
|-
Řádek 2 875:
|{{Dts|1898|8|25}}
|František rytíř Stejskal byl policejní prezident, který působil v Praze a ve [[Vídeň|Vídni]]. Vystudoval právo na Vídeňské univerzitě.
|{{Commonscat v tabulce|Franz von Stejskal}}
|[[Soubor:Wiener Polizeipräsidenten 1885 - 1914-3.jpg|bezrámu|120px]]
|-
Řádek 2 889:
|{{Dts|1942|1|17}}
|Jindřich Svoboda byl válečný pilot, působil v britské RAF. Jméno Jindřicha Svobody nese junácký okres Třebíč, stejně tak i lávka přes řeku Jihlavu v Třebíči.
|{{Commonscat v tabulce|Jindřich Svoboda (aviator)}}
|[[Soubor:Jindřich Svoboda pilot.jpg|bezrámu|120px]]
|-
Řádek 2 896:
|{{Dts|1993|6|9}}
|Vladimír Šoffr byl voják, působil v druhé světové válce. Po druhé světové válce pokračoval ve vojenské kariéře, kdy po převratu byl odsouzen. Rehabilitován byl až po roce 1989.
|{{Commonscat v tabulce|Vladimír Šoffr}}
|[[Soubor:Vladimir Soffr.jpg|bezrámu|120px]]
|-
Řádek 2 910:
|{{Dts|1918|10|25}}
|Josef Jiří Švec byl pedagog a legionář. Působil také v sokolském hnutí, kdy v roce 1911 byl vyslán šířit sokolské ideje do Ruska. Bojoval v bitvě u Zborova a následně v dalších bitvách na ruském území. Spáchal sebevraždu po tom, co mu odmítli poslušnost jemu podřízení vojáci. V Třebíči se nachází jeho socha.
|{{Commonscat v tabulce|Josef Jiří Švec}}
|[[Soubor:Portrait of Josef Jiří Švec.jpg|bezrámu|120px]]
|-
Řádek 2 924:
|
|Jitka Boho (rodným jménom Jitka Válková) je česká Miss 2010, zpěvačka a modelka. Zúčastnila se pěvecké soutěže [[Česko Slovenská SuperStar|Československá Superstar]] a hrála v několika filmech.
|{{Commonscat v tabulce|Jitka Válková}}
|[[Soubor:Jitka Boho - Business Ples Olomouc.jpg|bezrámu|120px]]
|-
Řádek 2 944:
|{{Dts|1980||}}
|
|Bohumil Vostal je novinář a zpravodaj ČT, působil jako stálý zahraniční zpravodaj v [[Brusel|Bruselu]]
|
|
Řádek 2 952:
|{{Dts|1112|3|15}}
|Litold Znojemský byl český kníže, byl zakladatelem třebíčského kláštera. Pravděpodobně je pohřben v témže klášteře.
|{{Commonscat v tabulce|Litold Znojemský}}
|[[Soubor:Painting of Litold Znojemský.jpg|bezrámu|120px]]
|-
Řádek 2 967:
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat}}
| |||