Konstituční monarchie: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
značka: editace z Vizuálního editoru |
m {{Commonscat}}; kosmetické úpravy |
||
Řádek 8:
|datum přístupu= 2020-6-27
|jazyk=česky}}
</ref>) je forma [[monarchie]], ve které [[panovník]] vykonává pravomoci na základě psané či nepsané [[ústava|ústavy]].<ref>Blum, Cameron & Barnes 1970, s. 267–268.</ref> Konstituční monarchie se odlišuje od [[absolutní monarchie]] omezením moci panovníka ústavou, dále dodržuje zásadu [[dělba moci|dělby moci]], přičemž panovník je [[hlava státu|hlavou státu]] s vymezenými pravomocemi, rozsah jeho pravomocí se liší podle ústavy a připadá mu především úloha [[reprezentativita|reprezentativní]].
Konstituční monarchie může přestavovat systém, ve kterém panovník jedná jako ne-politická hlava státu podle ústavy ať už psané nebo nepsané.<ref>Kurian 2011, p</ref> Přestože panovník disponuje formální autoritou a vláda jedná v jeho jménu, v Evropě panovník obvykle nerozhoduje o politických otázkách nebo určuje politické představitele. Politolog Vernon Bogdanor cituje Thomas Macaulay, když mluví o konstituční monarchii jako „Panovník panuje ale nevládne“.<ref>Bogdanor 1996, pp. 407–422.</ref>
== Historie ==
Řádek 18:
Ústavní monarchie vznikla v kontinentální Evropě, přičemž Polsko vytvořilo první ústavu pro monarchii s ústavou ze dne 3. května 1791; byla to druhá ústava jednoho dokumentu na světě hned po první republikánské ústavě Spojených států. K ústavní monarchii také došlo krátce v raných letech francouzské revoluce, ale znovu mnohem mnohem později. Napoleon Bonaparte je považován za prvního monarcha prohlašujícího se za ztělesnění národa, spíše než za božsky určeného vládce; tato interpretace monarchie je zárodečná vůči kontinentálním ústavním monarchiím. Německý filozof Georg Wilhelm Friedrich Hegel ve svém díle Prvky filosofie práva (1820) dal konceptu filosofické zdůvodnění, které se shodovalo s vyvíjející se současnou politickou teorií a protestantským křesťanským pohledem na přirozené právo. Hegelova předpověď konstitučního monarchy s velmi omezenými pravomocemi, jejichž funkcí je ztělesňovat národní charakter a zajišťovat ústavní kontinuitu v době nouze, se odrazila ve vývoji ústavních monarchií v Evropě a Japonsku.
== Typy konstitučních monarchií ==
V konstituční monarchii vymezuje moc panovníka ústava a monarcha má větší či menší pravomoci, podle dané ústavy. V ''polo-konstituční'' monarchii, jakou bylo např. [[Rakouské císařství]] dávala ústava panovníkovi moc vládnou s parlamentem i bez něj.<ref name="Stopadesáté výročí prosincové ústavy"
{{Citace elektronické monografie
|url= https://historyrevue.estranky.cz/clanky/ostatni/typy-statnich-zrizeni/parlamentni-monarchie.html
Řádek 29:
== Odkazy ==
=== Reference ===
{{překlad|en|Constitutional monarchy|937132523}}
Řádek 36 ⟶ 37:
* [[Seznam současných monarchií]]
* [[Republika]]
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
{{Formy monarchie}}
| |||