Boritany: Porovnání verzí

Boritany se skládají z&nbsp;trojúhelníkových jednotek BO₃ nebo ze čtyřstěnných jednotek BO₄, propojených společnými atomy kyslíku.<ref name = "Wiberg&Holleman">Wiberg E. and Holleman A.F. (2001) ''Inorganic Chemistry'', Elsevier {{ISBN|0-12-352651-5}}</ref> a mohou mít lineární i cyklické molekuly.

 

 

Nejjednodušší boritanový anion BO{{su|b=3|p=3-}} je odvozen od [[kyselina boritá|kyseliny borité]] H₃BO₃; příkladem soli je boritan vápenatý Ca₃(BO₃)₂,<ref>{{Citace periodika | autor = A. Vegas | titul = New description of the Ca₃(BO₃)₂ structure | periodikum = [[Acta Crystallographica]] Section C | rok vydání = 1985 | strany = 1689–1690 | doi = 10.1107/S0108270185009052 | issn = 0108-2701}}</ref> jehož molekula má téměř rovinný tvar. Boritanový anion je strukturním analogem [[uhličitany|uhličitanového]] aniontu CO{{su|b=3|p=2-}}. Podle jednoduché teorie chemické vazby má tvar trojúhelníku, ve [[valenční teorie vazby|valenční teorii vazby]] vazby bor-kyslík tvoří sp²&nbsp;[[hybridizace orbitalů|hybridizované orbitaly]] boru. Některé sloučeniny řazené mezi boritany, nemají trojúhelníkové molekuly, například molekula boritanu gadolinitého (GdBO₃) se skládá z&nbsp;polyboritanových řetězců ([B₃O₉]⁹⁻), které se při vyšších teplotách mění na BO{{su|b=3|p=3-}}.<ref>{{Citace periodika | autor1 = M. Ren | autor2 = J. H. Lin | autor3 = Y. Dong | autor4 = L. Q. Yang | autor5 = M. Z. Su | autor6 = L. P. You | titul = Structure and Phase Transition of GdBO₃ | periodikum = Chemistry of Materials | rok vydání = 1999 | strany = 1576–1580 | doi = 10.1021/cm990022o | issn = 0897-4756}}</ref>

 

== Kyselina boritá ==

 

Všechny boritany mohou být považovány za deriváty kyseliny borité (B(OH)₃), která je slabým donorem protonu ([[disociační konstanta|pK_a]] ~&nbsp;9), a tedy slabou [[Brønstedova–Lowryho teorie kyselin a zásad|Brønstedovou kyselinou]], jedná se však o dobrou [[Lewisova teorie kyselin a zásad|Lewisovu kyselinu]], jelikož může přijmou elektronový pár. Ve vodě se chová jako Lewisova kyselina, když přijímá volné elektronové páry z&nbsp;[[hydroxidy|hydroxydových]] iontů vzniklých [[autoionizace vody|autoionizací vody]].

B(OH)₃ je kyselá díky tomu, že reaguje s&nbsp;hydroxidovými anionty za tvorby tetrahydroxyboritanového komplexu [B(OH)₄]⁻ a uvolnění protonu:<ref>{{Citace monografie | titul = Inorganic Chemistry | vydavatel = Oxford University Press | rok vydání = 2010 | strany = 334 | isbn = 9780199236176}}</ref>

 

 

Za přítomnosti [[cis-trans izomerie|''cis''-]][[Diol#Vicinální diol a geminální diol|diolů]], jako jsou [[mannitol|manitol]], [[sorbitol]], [[glukóza]] a [[glycerol]], se kyselina boritá stává kyselejší a její pKa může být, v&nbsp;závislosti na koncentraci manitolu, i kolem 4.<ref>{{Citace monografie | titul = NIST Special Publication | vydavatel = U.S. Government Printing Office | rok vydání = 1969}}</ref>

 

== Polymerní ionty ==

 

Při neutrálním pH se kyselina boritá účastní [[kondenzace (chemie)|kondenzačních reakcí]], při kterých vznikají polymerní anionty. Následující rovnice popisuje vznik tetraboritanového aniontu:

 

== Výskyt a použití ==

 

K&nbsp;běžným boritanům patří [[boritan sodný]] (NaBO₂) a borax. Borax je rozpustný ve vodě, a tak se jako minerál vyskytuje pouze v&nbsp;místech s&nbsp;nízkými úhrny srážek; mezi taková místa patří mimo jiné [[Údolí smrti]] a poušť [[Atacama]].

 

== Reference ==

{{Překlad | jazyk = en | článek = Borate | revize = 960778115}}

<references />

 

{{Portály|Chemie}}