Souhvězdí Býka: Porovnání verzí

{{neověřeno}}{{Infobox - souhvězdí

| rektascenze = 3&nbsp;h&nbsp;3023&nbsp;m až 6&nbsp;h<ref name=ZCU>{{Citace elektronické monografie

'''Býk''' (symbol: [[Soubor:Taurus.svg|20px]]) (latinsky Taurus, gen.{{Unicode|Unicode Tauri♉}}, zkr.[[latina|latinsky]] TauTaurus) je [[zvířetníková souhvězdí|souhvězdí zvěrokruhu]] na severní obloze. Leží mezi [[souhvězdí]]mi [[souhvězdí Vozky|Vozky]], [[souhvězdí Persea|Persea]], [[souhvězdí Berana|Berana]], [[souhvězdí Velryby|Velryby]], [[souhvězdí Eridanu|Eridanu]], [[souhvězdí Orionu|Orionu]] a [[souhvězdí Blíženců|Blíženců]]. [[Slunce]] prochází tímto souhvězdím od 13. &nbsp;května do 20. &nbsp;června. NaSouhvězdí oblozeBýka je Býkznámo poměrněod pradávna, protože se dá snadno identifikovatelnýnajít, a &nbsp;to díky [[hvězdokupa|hvězdokupě]] [[Plejády]], která připomíná odtržený kousek [[Galaxie Mléčná dráha|Mléčné dráhy]]. Dalším nápadným znakem v &nbsp;tomto souhvězdí je skupina hvězd připomínající písmeno V. Tento obrazec je tvořen hvězdami, které jsou součástí blízké [[otevřená hvězdokupa|otevřené hvězdokupy]] [[Hyády (hvězdokupa)|Hyády]], a &nbsp;jasnou rudou hvězdou [[Aldebaran]]. V &nbsp;České republice je Býk viditelný od července do dubna. Nejlepší podmínky pro pozorování jsou v &nbsp;[[listopadleden|lednu]]u, kdy vrcholí ve výšce 60° nad jižním obzorem, prosinci a lednu. Je to tedy zimní souhvězdí.

Toto souhvězdí znázorňuje řeckou pověst o &nbsp;[[Zeus|Diovi]] a [[Európa|Európě]]. Európa byla dcera sídónského[[sidón]]ského krále [[Agénor (otec Európy)|Agénora]] a &nbsp;jeho manželky [[Télefassa|Télefassy]]. Krása Európy omámila i &nbsp;samotného Dia, který věděl, že ráda a &nbsp;často chodívá se svými družkami na pastviny královských stád. Aby oklamal svou manželku [[Héra|Héru]], proměnil se v &nbsp;bílého býčka, krotkého, mírného, s &nbsp;malými růžky. Európa si ho všimla a zamířila k němu. Býček se položil na bok do trávy a pohledem ji přímo zval k &nbsp;posezení. Európa neodolala. Jakmile usedla, býček s &nbsp;ní pomalu šel k &nbsp;moři, poté do něj vstoupil a brouzdal se při kraji. Za chvíli ale postoupil a než se Európa vzpamatovala, plul na širé moře. Zeus přeplaval moře a na ostrově [[Kréta|Krétě]] se proměnil zpět v &nbsp;boha. Európa mu dala tři syny: [[Mínós|Mínoa]], [[Sarpédón|Sarpédona]] a [[Rhadamanthys|Rhadamantya]]. Její jméno nebylo nikdy zapomenuto, připomíná ji navždy název světadílu Evropa. Na obloze je Býk zachycen ve chvíli, kdy plave přes moře. Proto mu je vidět jen hlava s&nbsp;rohy a přední část těla.<ref name=Noga>{{Citace elektronické monografie

Podle jiné verze tohoto mýtu se Zeus sám neproměnil v &nbsp;býka, ale poslal ho, aby Európu unesl. Po splnění úlohy se potom býk dlouho potuloval po [[Kréta|Krétě]], kde se po čase zalíbil [[Pásifaé]], manželce krétského krále [[Mínós|Mínoa]]. Z &nbsp;toho svazku vzešel [[Mínótauros|Minotaurus]], obluda s &nbsp;býčí hlavou a tělem člověka, kterého se Mínós zbavil zavřením do [[Mínóův labyrint|labyrintu]]. Pásifaé dostala trest smrti a trestu neunikl ani býk - [[Poseidón]] ho potrestal tak, že musel nadále bloudit po Krétě a chrlit oheň. [[Héraklés|Herkules]] později tohoto býka chytil a dopravil do [[Argos|Argu]], ale býk potom začal pustošit celé [[Řecko]]. Později se [[Théseus|Théseovi]] podařilo býka přemoct u &nbsp;[[Marathón|Maratónu]].

'''Aldebaran''' neboli '''Alfa (α) Tauri''' je nejjasnější hvězdou v &nbsp;Býkovi a třináctou nejjasnější hvězdou oblohy. Název pochází z arabského ''Al Dabaran'', což v &nbsp;překladu znamená ten, který sleduje. Je to nepravidelná pulzující [[hvězda]]. Povrchová [[teplota]] hvězdy je 3 &nbsp;725&nbsp;°C, a tak ji na obloze můžeme vidět i &nbsp;prostým okem jako výrazně červenou hvězdu. Aldebaran je asi 45x větší, ale jen 1,7x hmotnější než [[Slunce]] a nyní se nachází ve stádiu [[Červený obr|červeného obra]]. Je [[spektrální klasifikace|spektrální třídy]] K5. Jeho jasnost je 0,85 [[hvězdná velikost|magnitudy]]. Aldebaran je od Slunce vzdálen 65 &nbsp;[[světelný rok|světelných let]]. Na obloze se zdá, že je součástí hvězdokupy Hyády. Ve skutečnosti je asi 40 světelných let blíže než hvězdokupa. Pro perské astronomy byl Aldebaran jednou ze čtyř královských hvězd, neboť jim ohlašoval blížící se jaro. Aldebaran je jednou z &nbsp;hvězd tvořícítvořících [[Zimní šestiúhelník]].

'''Beta Tauri''' nese jméno '''[[Nath|Alnath]]'''. V &nbsp;mnoha hvězdných atlasech je uvedena jako '''gama Aurigae''' (gama v &nbsp;souhvězdí Vozky). Od Země je tato hvězda vzdálená 131 světelných roků. Je to [[modrobílý obr]] (spektrální typ B7). Její [[Hvězdná velikost|jasnost]] je 1,6 &nbsp;mag. '''[[Alheka]]''' je Xí Tauri. Od Země je vzdálená 417 světelných roků. Její jasnost je 3,0 &nbsp;mag. Je to velmi těsná [[dvojhvězda]]. Obě hvězdy jsou modrobílí trpaslíci (B2),

Hvězdokupa Hyády je nejjasnější [[otevřená hvězdokupa|otevřenou hvězdokupou]] na obloze. Je to také Slunci nejbližší hvězdokupa, ležící ve vzdálenosti 150 lysvětelných let. Celková jasnost hvězdokupy je 0,5 &nbsp;mag. Jednotlivé hvězdy pak mají jasnost menší. Nejjasnější hvězdy jsou théta, epsilon, gama, delta a sigma Tauri, které na obloze tvoří obrazec ve tvaru V. Celkový počet hvězd ve hvězdokupě je asi 200. Většinou jde o &nbsp;staré hvězdy, spektrální třídy G a K.

Nejjasnější hvězdou v &nbsp;Hyádách je [[théta Tauri]] (θ &nbsp;Tauri). Je to [[dvojhvězda]] složená z &nbsp;[[oranžový obr|oranžového obra]] (spektrálního typu K) a hvězdy [[spektrální klasifikace|spektrálního typu]] A. Théta2 je [[Hvězdy typu Delta Scuti|proměnná hvězdyhvězda typu delta Scuti]] a mění jasnost v &nbsp;rozmezí 3,35–3,42 mag v &nbsp;periodě 1,82 &nbsp;hodin. Théta2 3,84. Celková jasnost této soustavy je 3,41 mag. Druhá nejjasnější hvězda Hyád je [[Ain (hvězda)|Epsilon Tauri]] (ε Tauri). Arabský název je Ain, což znamená oko. Ain tvoří spolu s Aldebaranem oči býka. AinThéta1 má jasnost 3,5484<ref mag.name=Roeser>{{Citace Kolemelektronického této hvězdy pravděpodobně obíhá [[Exoplaneta|extrasolární planeta]]. Gamma Tauri (γ Tauri) bývá označená také jako Hyadum I. Je to oranžový obr typu K a má jasnost 3,65 magnitudy. Hyadum II je jiné označení pro hvězdu Delta Tauri. Je to trojhvězda složená z oranžového obra (Delta1), bílé hvězdy hlavní posloupnosti (Delta2) a bílého podobra (Delta3). Nejjasnější z této trojice, Delta1, dosahuje jasnosti 3,77 mag.periodika

Kromě Hyád a Plejád je v &nbsp;tomto souhvězdí několik dalších otevřených hvězdokup. Například [[NGC 1746|NGC&nbsp;1746]], která má jasnost 6 &nbsp;mag a jejížjejí součástí je asi 60 hvězd. Hvězdokupa [[NGC 1647|NGC&nbsp;1647]] má jasnost 6,4 &nbsp;mag a obsahuje asi 30 hvězd. Obě hvězdokupy leží přibližně ve vzdálenosti 35003&nbsp;500 světelných roků. DalšímiDalší hvězdokupamihvězdokupou jsouje [[NGC 18071817|NGC&nbsp;1817]], která je od Země vzdálená 6&nbsp;400 světelných let a obsahuje více než 400 hvězd. Těsně u ní je na obloze vidět i&nbsp;[[NGC 18171807|NGC&nbsp;1807]], což je objekt kdysi považovaný za otevřenou hvězdokupu, ale pravděpodobně je to pouze [[asterismus (astronomie)|asterismus]].<ref name=balaguer2004n>{{Citace elektronického periodika

== Krabí mlhovinaMlhoviny ==

[[Soubor:Crab Nebula.jpg|vlevovpravo|náhled|Krabí mlhovina]]

Krabí mlhovina (také Messier 1, M &nbsp;1 nebo NGC &nbsp;1952) je [[Zbytekpozůstatek po supernověsupernovy|pozůstatek po výbuchu supernovy]] (jediný, který [[Charles Messier]] zaznamenal do [[Messierův katalog|svého katalogu]]). [[Supernova]], ze které mlhovina vznikla, byla pozorována v &nbsp;roce [[1054]], v &nbsp;[[Čína|Číně]] a [[Japonsko|Japonsku]] se o &nbsp;ní dochovalo 8 &nbsp;záznamů. V &nbsp;centru mlhoviny se nachází [[Pulsar|pulzar]], který se nazývá [[Krabí pulzar]]. Krabí pulzar se kolem své osy otočí asi 30krát za sekundu. Krabí mlhovina je od [[Země]] vzdálená asi 63006&nbsp;300 světelných let a má jasnost 8,4 &nbsp;mag.