Praní špinavých peněz: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
doplnění legislativy
m uspořádání článku
Řádek 11:
# ve sdružování osob za účelem spáchání činů uvedených výše.
 
== Identifikace účastníků obchodu a jeho účastníků ==
Jestliže finanční instituce uzavírá obchod v hodnotě přesahující částku 15 000 EUR, je povinna identifikovat účastníky obchodu. Není-li v době uzavření obchodu nebo v kterémkoliv pozdějším okamžiku přesná výše celého plnění známa, vzniká uvedená povinnost v době, kdy je zřejmé, že stanovené hranice bude dosaženo; je-li obchod uskutečněn formou opakujícího se plnění, je rozhodující součet dílčích plnění za dvanáct po sobě jdoucích měsíců.
 
Podezřelé obchody mohou být identifikovány např. pomocí:
== Příklady obecných znaků podezřelých obchodů ==
* průběžného monitorování transakcí přepážkovým pracovníkem nebo jiným zaměstnancem finanční instituce s důrazem na četnost a rozsah vybočení z běžného režimu,
* Objevují se problémy při identifikaci zákazníka.
* sledování operací v informačním systému finanční instituce, průběžných kontaktů se zákazníkem a informovanosti pracovníka finanční instituce o prostředí zákazníka (osobní setkání, návštěvy zahraničních zemí atd.),
* Ze strany zákazníka jsou poptávány a nabízeny neobvyklé podmínky.
* informací třetí strany (tisk, internet, ekonomický software např. Ariadna atd.).
 
Protože je úspěšná identifikace podezřelého obchodu primárně závislá na znalosti zákazníka, ovlivňují ji další faktory, např. individuální zkušenosti přepážkového pracovníka, privátního pracovníka finanční instituce jednajícího přímo se zákazníkem, kvalita informačního systému finanční instituce, dostupnost informací o zákazníkovi a možnost jejich ověření.
 
== Příklady obecných znakůPříznaky podezřelých obchodů ==
=== Obecné znaky ===
* Objevují se problémyProblém při identifikaci zákazníka.
* Zákazník poptává nebo nabízí neobvyklé podmínky.
* Transakce je pro daného zákazníka netypická.
* Zákazník je z neznámých důvodů nervózní při osobním kontaktu.
Řádek 25 ⟶ 33:
* Snaha o minimální kontakt s finanční institucí a pověřování jiných osob tímto kontaktem na základě plných mocí.
* Zákazníkem je subjekt z tzv. rizikových teritorií nebo daňových rájů.
* Transakce, která je neprůhledná z hlediska jejího ekonomického cíle nebo působí nelogicky a její konstrukce může signalizovat protiprávní jednání.
* Transakce, při nichž jsou finanční prostředky krátce po složení u finanční instituce opět vyzvednuty, pokud z obchodních aktivit zákazníka není pro takové jednání žádný logický důvod.
* Transakce směřující mimo běžnou obchodní činnost nebo běžný okruh zákazníků a obchodních aktivit určité finanční instituce a není zřejmé vysvětlení po skutečnost, proč předmětem transakce je právě konkrétní finanční instituce.
Řádek 31 ⟶ 39:
* Zákazník sdělí finanční instituci nepravdivé nebo zavádějící údaje, nebo odmítne bezdůvodně sdělit či poskytnout finanční instituci běžné informace a podklady k obchodu, nebo sdělí finanční instituci takové údaje, které může finanční instituce jen obtížně ověřit nebo které jsou nedůvěryhodné.
 
=== Příklady znaků podezřelých obchodů v případěu hotovostních operací nabankovních účtutransakcí ===
* Opakované vklady na účet v částkách těsně pod hranicí 15 000 EUR (tzv. „strukturování“).
* Vklady v hotovosti většího počtu osob na jeden účet.
Řádek 44 ⟶ 52:
* Neobvyklé vklady a na ně navazující výběry, pokud se vymykají běžným aktivitám zákazníka a není pro ně odpovídající vysvětlení, resp. zákazník ho odmítne poskytnout.
 
=== Příklady znaků podezřelých obchodů u bezhotovostních operací nabankovních účtutransakcí ===
* Příkaz k převodu velké částky do zahraničí podává jiná osoba než je obvyklé.
* Bezhotovostní převod do nebo ze zahraničí (zejména do rizikových zemí a do „daňových rájů“).
Řádek 50 ⟶ 58:
* Neobvykle vysoký počet bezhotovostních transakcí u daného zákazníka.
* Účet zákazníka je založen a využit pro jedinou transakci, zákazník za krátké období zruší účet.
 
== Identifikace podezřelého obchodu ==
Podezřelé obchody mohou být identifikovány např. pomocí:
* průběžného monitorování transakcí přepážkovým pracovníkem nebo jiným zaměstnancem finanční instituce s důrazem na četnost a rozsah vybočení z běžného režimu,
* sledování operací v informačním systému finanční instituce, průběžných kontaktů se zákazníkem a informovanosti pracovníka finanční instituce o prostředí zákazníka (osobní setkání, návštěvy zahraničních zemí atd.),
* informací třetí strany (tisk, internet, ekonomický software např. Ariadna atd.).
 
Protože je úspěšná identifikace podezřelého obchodu primárně závislá na znalosti zákazníka, ovlivňují ji další faktory, např. individuální zkušenosti přepážkového pracovníka, privátního pracovníka finanční instituce jednajícího přímo se zákazníkem, kvalita informačního systému finanční instituce, dostupnost informací o zákazníkovi a možnost jejich ověření
 
== Etapy praní špinavých peněz ==