Cella: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m opr.
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m {{Commonscat}}; kosmetické úpravy
Řádek 9:
== Řecké a římské chrámy ==
[[Soubor:Peripteros-Plan-Naos-bjs.svg|náhled|200x200pixelů|Naos]]
Ve [[Starověké Řecko|starověké řecké]] a [[Starověký Řím|římské]] [[Architektura|architektuře]] je cella místnost ve středu [[chrám]]u, ve které se většinou nachází [[kult]]ovní obraz nebo socha, které raní [[křesťanství|křesťané]] zatracovali jako "[[idol]]y", a které reprezentovaly božstva uctívaná v chrámu. Dále se v cele může nacházet stůl nebo podstavec určený pro votivní (děkovné) dary jako jsou votivní sochy, drahokamy a polodrahokamy nebo zbroje a zbraně a další předměty. Množství a cena shromážděných darů, které musely být chráněny, přiblížily funkci chrámu k pokladnici a mnohé z [[Starověk|antických]] chrámů skutečně jako pokladnice sloužily.
 
Cella je většinou jednoduchá podélná místnost bez oken s dveřmi nebo otevřeným vstupem uvozeným [[Sloup (architektura)|sloupovsloupovým]]ým [[portikus|portikem]] na jedné z kratších stran. Ve větších chrámech bývá cella rozdělena dvěma řadami sloupů na jednu centrální loď a dvě postranní, někdy pouze na dvě lodi. Cella bývá zastřešena většinou ploše, u římských chrámů i [[klenba|klenutím]] a osvětlena u menších budov pouze světlem od vstupu, u větší potom otvorem ve střeše ([[hypetrální chrám]]).<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Syrový
| jméno = Bohuslav
Řádek 39:
 
== Etruské chrámy ==
Podle [[Marcus Vitruvius Pollio|Vitruvia]] (kniha IV.7) měl [[Etruskové|etruský]] typ [[chrám]]u (jako je např. v [[Portonaccio|Portonacciu]] poblíž [[Véje|Vejí]]) tři celly, které byly vedle sebe a ukončovaly podélný prostor uvozený [[portikus|portikem]] se dvěma řadami [[Sloup (architektura)|sloupsloupů]]ů. Tento zvláštní styl byl užíván Etrusky a na území kolem [[Tyrhénské moře|Tyrhénského moře]] a vedle [[Starověké Řecko|řeckého]] stylu významně ovlivnil pozdější chrámový styl [[Starověký Řím|římský]].
 
Podle [[Marcus Vitruvius Pollio|Vitruvia]] (kniha IV.7) měl [[Etruskové|etruský]] typ [[chrám]]u (jako je např. v [[Portonaccio|Portonacciu]] poblíž [[Véje|Vejí]]) tři celly, které byly vedle sebe a ukončovaly podélný prostor uvozený [[portikus|portikem]] se dvěma řadami [[Sloup (architektura)|sloup]]ů. Tento zvláštní styl byl užíván Etrusky a na území kolem [[Tyrhénské moře|Tyrhénského moře]] a vedle [[Starověké Řecko|řeckého]] stylu významně ovlivnil pozdější chrámový styl [[Starověký Řím|římský]].
 
== Křesťanské chrámy ==
 
V rané [[křesťanství|křesťanské]] a [[Byzantská říše|byzantské]] [[architektura|architektuře]] se cellou myslí ohraničená oblast v centru chrámu vyhrazená pro konání [[liturgie]].
 
Řádek 49 ⟶ 47:
 
== Související články ==
 
* [[Dórský řád]]
* [[Architektura]]
 
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat}}
 
== Reference ==
 
<references/>