Verze z 20. 4. 2021, 08:02 editovat BobM (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 85 145 editací m odebrána Kategorie:Psychologické pojmy za použití HotCat ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 31. 5. 2021, 13:37 editovat zrušit editaci JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 716 378 editací m {{Commonscat}}; kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 2: == Potřeby z hlediska ekonomie == V ekonomii je potřeba definována jako stav pociťovaného nedostatku některého základního uspokojení tvořící základní hnací sílu lidského jednání. Potřeby lidé uspokojují spotřebou a služeb, v drtivé většině světa výměnou za finanční obnosy, a tím tedy tvoří základní pohyby na trhu. ▼ ▲V ekonomii je potřeba definována jako stav pociťovaného nedostatku některého základního uspokojení tvořící základní hnací sílu lidského jednání. Potřeby lidé uspokojují spotřebou a služeb, v drtivé většině světa výměnou za finanční obnosy, a tím tedy tvoří základní pohyby na trhu. Podle základního dělení můžeme potřeby popsat takto: Řádek 55 ⟶ 54: Tento pohled, jehož autorem jsou profesor politické ekonomie [[Ian Gough]], publikoval v rámci tématu lidských potřeb v kontextu sociální pomoci poskytnuté sociálním státem. S profesor lékařské etiky [[Len Doylem\|Lenem Doylem]] potom společně vydali dílo ''A Theory of Human Need''. Jejich pohled přesahuje důraz na psychologii: lze říci, že potřeby jedince představují „hodnotu lidského bytí“ ve společnosti. Takový člověk ,u kterého dochází k absenci těchto základních potřeb, nezapadá příliš dobře do společnosti. Podle Doyla a Gougha má každý člověk osobní zájem na tom, aby se vyhnul újmě bránící mu získat to, co je podle jeho vize a jeho názoru dobré, bez ohledu na to, co by to mohlo být. Takové úsilí vyžaduje schopnost podílet se na společenském prostředí, v němž jedinec žije. Konkrétněji, každý člověk musí mít fyzické zdraví i osobní autonomii. Ta zahrnuje schopnost informovaně se rozhodovat o tom, co by se mělo dělat a jak je implementovat. To vyžaduje duševní zdraví, kognitivní dovednosti a příležitosti k účasti na společenských činnostech a kolektivním rozhodování. Jak jsou takové potřeby uspokojovány? Doyal a Gough poukazují na dvanáct širokých kategorií „přechodných potřeb“, které definují, jak jsou naplněny potřeby fyzického zdraví a osobní autonomie: # Dostatek pitné vody a přísun potravin Řádek 76 ⟶ 75: Podle čeho jsou určeny podrobnosti o uspokojení potřeb? Autoři poukazují na racionální rozpoznání potřeb používající nejnovější vědecké poznatky zohlednění aktuální zážitků a zkušeností jedinců získaných v jejich každodenních životech a na demokratické rozhodování. Toto uspokojení lidských potřeb nemůže být zavedeno „shora“, tj. od řídícího orgánu státu. Tuto teorii lze srovnávat s přístupem „[[capability approach]]“ (jeho základem jsou schopnosti), jehož autory jsou Amartya Sen a Martha Nussebaumová. Jedinci s více vnitřními „aktivy“ nebo „kapacitami“ (např. vzdělání, duševní zdraví, fyzická zdatnost, atd.) mají více dostupných možnosti (více možností výběru, více svobody). Jsou tedy schopni vyhnout se chudobě. Tito jedince, kteří disponují těmito schopnostmi jsou také schopni naplnit více svých potřeb. Až do zveřejnění konečné verze této práce v roce 2015 diskutoval Dough svou teorii v online dokumentu. Řádek 87 ⟶ 86: Profesor [[György Márkus]] uspořádal Marxovy myšlenky o potřebách následovně: lidé se od zvířat liší tím, že jejich činnost a práce je zaměřena na uspokojení svých potřeb (jsou schopni si vytvořit nástroje na výrobu složitějších nástrojů, jen aby uspokojili své potřeby). To dělá z lidské bytosti bytost schopnou proměnit celou přírodu v předmět svých potřeb a přitom vyvíjí jak své potřeby a schopnosti, tak i sám sebe coby historicky univerzální bytost. Práce generuje porušení fúze zvíře-předmět, čímž vytváří možnost lidského svědomí a sebevědomí, které mají sklon k univerzalitě (univerzální vědomá bytost). Podmínky lidské bytosti jako sociální bytosti jsou dány prací, ale nejen prací, protože není možné žít jako člověk bez vztahu s ostatními: práce je sociální, protože lidé pro sebe pracují s vytvořenými prostředky a schopnostmi předchozí generace. Lidské bytosti jsou také svobodnými entitami, které jsou schopny během svého života uskutečnit objektivní možnosti generované sociální evolucí na základě svých vědomých rozhodnutí. Svoboda by měla být chápána jak v negativním (přemíra svobody, nutnost rozhodování), tak v pozitivním smyslu (schopnost použít přírodní zdroje, rozvoj lidské kreativity). Stručně řečeno, základní rysy všech lidí jsou: * práce je jejich životně důležitou činností * lidské bytosti jsou jsou vědomé bytosti * lidské bytosti jsou sociální * lidské bytosti mají tendenci k univerzálnosti, která se projevuje ve třech předchozích vlastnostech a činí z nich přirozené-historické-univerzální, společensky-univerzální a univerzální entity vědomí * lidé jsou svobodní Řádek 100 ⟶ 99: == Označení předmětů == Jako potřeby označujeme i některé předměty a praktické pomůcky všední denní potřeby, například '''kuchyňské potřeby''', '''školní potřeby,''' '''domácí potřeby''' apod. Řádek 106 ⟶ 104: == Reference == # "''Úvod do ekonomiky – základní pojmy – Ekonomikon"'' [online]. [cit. 2019-11-30]. https://www.ekonomikon.cz/ekonomika/uvod/ # https://en.wikipedia.org/wiki/Need # DEVON. "''Potřeby, statky, služby, životní úroveň, dělba práce, tržní mechanismus"'' [online]. [cit. 2019-11-30]. https://ekonomie-ucetnictvi.cz/potreby-statky-sluzby-zivotni-uroven-zdroje-statku-a-sluzeb-vyrobni-faktory-delba-prace-trzni-mechanismus/ # [[Maslowova pyramida]]<br /> == Externí odkazy == * {{Commonscat}} * {{Wikislovník\|heslo=potřeba}} {{Autoritní data}}

Potřeba: Porovnání verzí