Verze z 8. 6. 2020, 09:41 editovat Martin wolf (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 38 428 editací dopl. infobox obr. + gal. ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 28. 5. 2021, 11:23 editovat zrušit editaci JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 711 609 editací m {{Commonscat}}; kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 1: {{Infobox - umělec \| jméno = Dr. ing. arch. Karel Lhota \| obrázek = Karel Lhota (1894-1947).jpg \| velikost obrázku = \| popisek = Karel Lhota \| datum narození = {{Datum narození\|1894\|8\|12}} \| místo narození = [[Praha]]<br />{{Vlajka a název\|Rakousko-Uhersko}} \| datum úmrtí = {{Datum úmrtí a věk\|1947\|4\|1\|1894\|8\|2212}} \| místo úmrtí = [[Praha]]<br />{{Vlajka a název\|Československo}} \| alma mater = Vysoká škola architektury a pozemního stavitelství \| povolání = architekt \| choť = [[Marie Brožová]] \| reprezentativní díla = [[Müllerova vila]], Praha-Střešovice Brummelova vila, Plzeň }} '''Karel Lhota''' ([[12. srpen\|12. srpna]] [[1894]] [[Praha]]<ref name="matrikaN">[http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=D540E006710F480CADF6783AF272E623&scan=387#scan387 Matriční záznam o narození a křtu] farnosti při kostele sv.Ludmily na Vinohradech </ref> – [[1. květen\|1. května]] [[1947]] Praha) byl středoškolský profesor, bytový architekt, divadelní výtvarník.<ref>{{Citace elektronického periodika \| titul = NKC/Knihy - Autoritní záznam \| periodikum = aleph.nkp.cz Řádek 22: == Život == Lhota se narodil do rodiny architekta a pedagoga Josefa Lhoty. V letech 1900–1905 navštěvoval obecnou školu v Praze. Poté se s rodinou přestěhovali do [[Plzeň\|Plzně]], kde jeho otec působil jako ředitel průmyslové školy. Karel zde v letech 1905–1912 navštěvoval 1. státní reálku. Následně se vrátil do Prahy, kde studoval na [[Fakulta architektury ČVUT\|Vysoké škole architektury a pozemního stavitelství]]. Zde získal průpravu architektů [[Jan Koula\|Jana Kouly]], [[Josef Fanta\|Josefa Fanty]], [[Alois Čenský\|Aloise Čenského]] a [[Antonín Balšánek\|Antonína Balšánka]]. Studium skončil až v roce 1923, protože během něho musel nastoupit vojenskou službu (1914–1917). V této době řídil stavby silničních mostů, polních drah, vojenských domků a opevňovací práce. Po roce 1921 byl dokonce zaměstnán na stavbě státní nemocnice v [[Košice\|Košicích]], převážně však působil v Praze a v Brně, kde se na podzim 1923 seznámil s [[Adolf Loos\|Adolfem Loosem]], tamním rodákem. V roce 1925 se usadil v Plzni, zde byl jmenován profesorem na České státní průmyslové škole. Oženil se s [[Marie Brožová\|Marií Brožovou]], herečkou [[Národní divadlo\|Národního divadla]]. Na základě uděleného stipendia podnikl podnětné studijní cesty do [[Německo\|Německa]], [[Belgie]], [[Francie]] a [[Nizozemsko\|Nizozemska]]. Významnou roli měl i v redakční radě časopisu československých architektů Architekt SIA, do něhož přispíval svými články o bytové kultuře a o tvorbě, myšlenkách a idejích Adolfa Loose. Vzhledem k širokému okruhu svých zájmů se brzy stal výraznou osobností nejen na poli architektury a urbanismu, ale i divadelnictví, scénografie, výtvarného umění a dalšího kulturního dění. Je spoluzakladatelem Dramatického studia Masarykova studentského domu, pobočné scény [[Divadlo Josefa Kajetána Tyla\|Městského divadla v Plzni]]. Věnoval se dramaturgii, úpravě textů, překládal, dělal scénické výpravy, režii a dokonce i hrál. Vyučoval na průmyslové škole a na městské hudební škole v Plzni estetiku a divadelní výtvarnictví. V letech 1932–1942 pracoval jako profesor na I. státní průmyslové škole v Praze. Následně byl zaměstnán jako inspektor odborných škol při [[Ministerstvo školství a národní osvěty\|Ministerstvu školství a národní osvěty]]. Za zpracování územního plánu [[Vysoké nad Jizerou\|Vysokého nad Jizerou]] mu byla v roce 1939 Českou vysokou školou technickou v Praze udělena hodnost doktora věd technických. Z důvodu vážné nemoci byl v roce 1945 penzionován, ale nadále spolupracoval při Hronovských divadelních festivalech (návrhy scén, přednášky o scénografii). V roce 1947 byl hospitalizován v nemocnici na Vinohradech, kde 1. května umírá.<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika \| příjmení = s.r.o. \| jméno = Via Aurea \| titul = Karel Lhota {{!}} Architekti {{!}} Plzeňský architektonický manuál \| periodikum = pam.plzne.cz \| url = http://pam.plzne.cz/architekt/24-karel-lhota Řádek 48: * 1921 Státní nemocnice, Košice (spolupráce na stavbě) * 1922–1923 Projekty rodinných domků cukrovarníků, Praha-Střešovice * 1923 Ideové návrhy novostavby Státního ústavu pro výcvik zubních lékařů (jako zaměstnanec odboru staveb pozemních Zemské správy politické v Praze) Návrh okresního domu, Horažďovice Náčrty pro přístavbu ušní kliniky, Praha Řádek 56: * 1929–1930 Úprava bytu O. Macenauera, Úlice u Plzně * 1930 Úprava interiéru bytu Lumíra Kapsy, Na Zátorce 18, Praha-Bubenč (s Adolfem Loosem) Přestavba domu K. Neuberta, Dobřichovice Úpravy bytu Franka Weniga, Kardinála Berana 3, Plzeň * 1931–1932 Winternitzova vila, Na Cihlářce 10, Praha-Smíchov (s Adolfem Loosem) * 1935–1936 Srubový dům lékaře V. Kolety, Horní Radechová u Náchoda * 1937 Vogelova vila, Praha-Dejvice ** Turistická bouda, Vysoké nad Jizerou<ref name=":0" /> == Galerie == Řádek 67: File:Na Zátorce 18 4543.jpg\|Otakar Novotný: Vila Na Zátorce 18, čp. 469, Praha 6 - Bubeneč File:Mullerovavila1.jpg\|Müllerova vila, Střešovice, Praha 6 File:Praha, Winternitzova vila (2).jpg\|Winternitzova vila, Na Cihlářce, Smíchov, Praha 5 </gallery> == Odkazy == === Reference === <references /> === Externí odkazy === * {{Commonscat}} * {{NK ČR}} * {{AbART osoba}}

Karel Lhota: Porovnání verzí