Pompeje: Porovnání verzí

Přidáno 15 bajtů ,  před 3 měsíci
m
→‎Vesuv pohřbívá město: encyklopedičtější název kapitoly, díky -> kvůli, požadavek na zdroj
m
m (→‎Vesuv pohřbívá město: encyklopedičtější název kapitoly, díky -> kvůli, požadavek na zdroj)
Dne [[5. únor]]a [[62]] zničilo prudké [[zemětřesení]] přibližně 60 % města. Město bylo v krátkém čase znovu vystavěno, pravděpodobně ještě zdobněji a bohatěji než předtím, některé veřejné i soukromé stavby však byly opraveny jen zčásti, případně nebyly opraveny vůbec. Při zemětřesení bylo například těžce poškozeno Fórum, na němž se ovšem ''Capitolinum'' a ''Basilica'' do zničení města v roce 79 n. l. nedočkaly opravy, Capitolinum dokonce sloužilo jako kamenická dílna.<ref name=":1" /> Zemětřesení způsobilo sociální nepokoje (město zůstalo předtím nedotčené mocenskými boji, které předcházely [[Augustus|Augustově]] vládě), [[Vespasianus|Vespasian]] byl nucen poslat do města jednoho ze svých úředníků, Suedia Clementa, aby obnovil pořádek.
 
=== VesuvZničení pohřbívápři městoerupci Vesuvu ===
{{Podrobně|Erupce Vesuvu (79)}}
Obyvatelé Pompejí žili v přesvědčení, že [[Vesuv]] je vyhaslý a znepokojivým signálům nevěnovali pozornost, pravděpodobně je nespojovali s aktivitou Vesuvu. Byli zvyklí na drobné otřesy země a výrony plynů z Vesuvu a ani zemětřesení roku [[62]] n. l. je nevarovalo. Na začátku října roku [[79]] n. l. vyschly všechny studny ve městě, ale varování stále nebylo dostatečně silné. Katastrofa nastala s velkou pravděpodobností 24. října<ref>{{Citace periodika
První fází erupce byl vlastní výbuch (asi ve 13 hodin) následovaný deštěm [[pemza|pemzy]] ([[lapilli]]) trvajícím asi 18 hodin, který ještě dovolil většině obyvatel uniknout. Tato domněnka vyplývá z okolnosti, že na místě bylo dosud nalezeno jen asi 1150 těl a poměrně málo cenností; většina uprchlíků je pravděpodobně odnesla s sebou. Naopak u mnoha ostatků nešťastných opozdilců se vyskytly klenoty, mince a stříbrné předměty.
 
Někdy v noci nebo začátkem následujícího dne se objevily [[pyroklastický proud|pyroklastické proudy]], které úplně nebo částečně zničily vše, co jim stálo v cestě, zahubily zbývající obyvatelstvo a změnily krajinu včetně pobřeží. Pompeje samotné byly pyroklastickými proudy přímo zasaženy několikrát, již první způsobil okamžitou smrt i lidem ukrytým v budovách (výsledky studie publikované v roce 2010 ukázaly, že dokonce ve vzdálenosti 10 km od pyroklastického proudu horkého 250 °C byla díkykvůli větru teplota dostatečná záhubě lidí{{zdroj?}}). K večeru druhého dne erupce skončila a zůstal jen slabý opar, kterým prosvítalo slunce. Prostor Pompejí zůstal pokryt dvanácti různými vrstvami [[tefra|tefry]] o celkové tloušťce kolem 6 metrů, ze kterých vyčnívaly zbytky vyšších budov (je vhodné poznamenat, že zánik [[Herkulaneum|Herkulanea]] proběhl odlišně). Následující erupce Vesuvu v letech 471–473 a 512 přidaly další vrstvy.
 
=== Nejasnosti kolem přesného data katastrofy ===