Letiště Plzeň-Bory: Porovnání verzí

'''Letiště Plzeň-Bory''' je zaniklé sportovní, [[Dopravní letoun|dopravní]] a vojenské [[letiště]] umístěné v jihozápadní části [[Plzeň|Plzně]] na [[Plzeň-Bory|Borech]], v těsné blízkosti [[Věznice Bory]]. Založeno bylo roku [[1910]] ''Západočeským aeroklubem'', posléze využívané [[Rakousko-uherskék.u.k. letectvoLuftfahrtruppen|rakousko-uherským letectvem]]. Se [[Vznik Československa|vznikem Československa]] roku [[1918]] se stalo prvním funkčním dopravním letištěm v zemi, po [[Únor 1948|únoru 1948]] jej začalo využívat [[Československáčeskoslovenské lidová armáda|Letectvo Československé lidové armádyletectvo]]. Zrušeno bylo roku [[1996]], po roce [[2000]] bylo jeho území částečně využito při výstavbě průmyslové a nákupní zóny Borská pole.

Původně se na rovném travnatém pozemku na Borech u Plzně nacházelo vojenské cvičiště plzeňské posádky. Letiště zde bylo zřízeno během roku 1910, kdy byl v Plzni zřízen první řádný a stálý aerodrom v Čechách. 15. dubna 1910 podnikl aviatik Schweizer s letadlem [[Blériot XI|Blériot]] několik skoků. Následně začal pozemek využívat ''Západočeský aeroklub'', který zde vybudoval několik provozních staveb a plátěných, později dřevěných, [[hangár]]ů, probíhalo zde motorové a sportovní létání. V místních [[hangár]]echhangárech rovněž vznikly čtyři zkušební letouny označené ''Bohemia B-1'' až ''B-4'', včetně autorských leteckých motorů, pod vedením konstruktéra [[Oldřich Haller|Oldřicha Hallera]].

Činnost klubu následně přerušila [[první světová válka]], následně z letiště operovalo rakousko-uherské letectvo ''[[k.u.k. Luftfahrtruppen]]''.

Od [[1920–1929|20. letechlet]] začaly z letiště operovat také dopravní lety. Ve [[1930–1939|30. letech]] na letišti působila také [[Masarykova letecká liga|Masarykova letecká liga Plzeň]]. Z 29 československých leteckých [[Letecké eso|pilotů-es]], dva získali své první zkušenosti právě ve zdejším aeroklubu. Působil zde rovněž místní pilot [[Jan Štork]], během války pilot [[Francouzské letectvo|Francouzského letectva]] na [[Západní fronta (první světová válka)|západní frontě]]. Letiště v meziválečném období využívalo také letecké oddělení [[Škoda (podnik)|Škodových závodů]].[[Soubor:BG John L. Pierce, George S. Patton at the Pilsen airport.jpg|náhled|Američtí generálové [[John L. Pierce]] a [[George S. Patton]] na borském letišti, květen [[1945]]]]

Po vzniku [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu Čechy a Morava]] a vypuknutí [[Druhá světová válka|druhé světové války]] bylo letiště zabráno německými jednotkami [[Luftwaffe (Wehrmacht)|Luftwaffe]],. Během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] jejichžjejich letecké sbory sloužily při [[Protivzdušná obrana|protiletecké obraně]] Plzně a zejména strategicky důležitých závodů Škoda. V rámci [[Osvobození Československa|osvobození Plzně]] v květnu [[1945]] byl objekt obsazen [[Armáda Spojených států amerických|americkou armádou]]. Po [[Soubor:LetištěÚnor Plzeň-Bory 2006 02.jpg1948|vlevo|náhled|Letištní hangár v roce 2006, posléze zbořen]]Po únoru [[1948]] jej začalo využívat Letectvo[[československé Československé lidové armádyletectvo]] při letecké ostraze západní hranice [[Československá socialistická republika|ČSSR]] se [[Západní Německo|Spolkovou republikou Německo]]. Od roku [[1953]] odsud operovaly [[Proudový letoun|proudové stíhací letouny]], posléze rovněž [[vrtulník]]ové oddíly. Pro potřeby armády bylo o několik kilometrů západně vybudováno roku [[1952]] [[Letiště Plzeň-Líně]].