Zážitková pedagogika: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
značky: možný spam editace z Vizuálního editoru
m typografie, odkazy
Řádek 7:
 
== Pojetí zážitkové pedagogiky ==
Možností chápání zážitkového vzdělávání je vícero. Může jít o výchova konfrontující účastníky se silnými prožitky v aktivitách, které v sobě obsahují určitý stupeň rizika a dobrodružství, o motivaci mladých lidí k sebevýchově pomocí nevšedních zážitků nebo o návod na aktivní trávení volného času a překonávání jednotvárnosti všedních dnů. Lze v ní hledat překonávání hranic možností účastníků po stránce tělesné i duševní, sebepoznávání, rozšiřování horizontů, pomoc při hledání místa ve světě či prostor pro sociální učení, získávání důvěry v sebe i v ostatní lidi. Je to jedinečná možnost získávání společných prožitků ve skupině.<ref>NEUMANN, Jan: ''Překážkové dráhy, lezecké stěny a učení prožitkem''. Portál, 1999</ref>
Možností chápání zážitkového vzdělávání je vícero.
Může jít o výchova konfrontující účastníky se silnými prožitky v aktivitách, které v sobě obsahují určitý stupeň rizika a dobrodružství, o motivaci mladých lidí k sebevýchově pomocí nevšedních zážitků nebo o návod na aktivní trávení volného času a překonávání jednotvárnosti všedních dnů. Lze v ní hledat překonávání hranic možností účastníků po stránce tělesné i duševní, sebepoznávání, rozšiřování horizontů, pomoc při hledání místa ve světě či prostor pro sociální učení, získávání důvěry v sebe i v ostatní lidi. Je to jedinečná možnost získávání společných prožitků ve skupině.<ref>NEUMANN, Jan: ''Překážkové dráhy, lezecké stěny a učení prožitkem''. Portál, 1999</ref>
 
Zážitková pedagogika je účinná především ve formaci afektivní (emocionální) a konativní (výkonové) stránky osobnosti. Implementace ryze kognitivních prvků (poznání, vzdělávání v užším smyslu) je obtížná, nicméně myslitelná.
Řádek 27 ⟶ 26:
Se zážitkovým vzděláváním souvisí pojem ''zážitkové učení'', které se zaměřuje na učící proces jednotlivce (na rozdíl od zážitkového vzdělávání, které popisuje interaktivní proces mezi učitelem a žákem). Učení zážitkem je založeno na aplikaci cyklů učení zážitkem – posloupností jednotlivých kroků, z nichž první je obvykle akce, zážitek, prožitek. Podle ''Kolbova modelu'' probíhá učení zážitkem ve čtyřech důležitých krocích:
# zážitek získaný při řešení úkolu (aktivity)
# reflexe - zpětné ohlédnutí, ve kterém dojde k sumarizaci a zhodnocení jednotlivých kroků při řešení
# zobecnění získaných poznatků a tvorba konceptu
# aktivní experiment na základě vytvořeného konceptu
Řádek 35 ⟶ 34:
''Rozšiřování komfortní zóny'' je mechanismus učení předpokládající u každého jedince balík zkušeností, umožňujících mu snadnou orientaci a správné řešení určitého kvanta situací a problémů. Naopak situace za touto „zónou pohodlí“ jsou mu nepříjemné, ohrožují jej. Pokud se jedinec dostane v simulované situaci do zdánlivého (subjektivního) nebezpečí, nepohody, kterou ovšem zvládne (neboť je tak vystavěna), rozšíří se jeho komfortní zóna o tuto zkušenost. V běžném životě pak v obdobné nebo strukturou podobné situaci nepociťuje nepříjemnost a obavy. Jde o jakýsi model „naočkování“.
 
=== '''Příklady zážitkového učení''' ===
Celosvětově rozšířenou formou zážitkového učení jsou science centra, kde je kladen důraz na interaktivní předvádění různých vědeckých faktů. Obchodní názvy obsahují např. "[[Science center|'''science center''']]", "science centrum", "zážitkový science park" atp.
 
== Oblasti a formy zážitkového vzdělávání ==
Řádek 42 ⟶ 41:
 
=== Workshop ===
Obvyklým formátem zážitkového kurzu je facilitovaný [[workshop]]. Je to formát vzdělávací aktivity, při které [[facilitátor]] vede program tak, aby prostřednictvím různých technik ([[brainstorming]], [[priorizace]], [[Mentální mapa|mentální mapy]], cizí oči aj.) účastníci pomocí vlastních zkušeností a znalostí došli k výstupu, který je pro ně užitečný a využitelný v jejich další práci, praxi. Tato interaktivní forma je velmi vhodnou formou pro další vzdělávání, prohlubování znalostí a vzájemné sdílení zkušeností. ''Facilitace'' znamená usnadňování komunikace ve skupině. Facilitátor celé jednání řídí po stránce procesní a dává tím účastníkům možnost plně se soustředit na věcnou stránku problému - na jeho řešení.
 
=== Outdoor trénink ===
Řádek 67 ⟶ 66:
* [[Technická univerzita v Liberci]] – Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická{{Fakt/dne|20110331102313}}
* [[Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem]] – Pedagogická fakulta, obor Aktivity v přírodě{{Fakt/dne|20110331102313}}
* [[Masarykova univerzita]] - [[Filozofická fakulta Masarykovy univerzity|Filozofická fakulta]], [http://www.phil.muni.cz/wupv Ústav pedagogických věd], [https://web.archive.org/web/20170202011238/http://acor.cz/ ACOR - Akademické centrum osobnostního rozvoje], obor [https://web.archive.org/web/20170202011154/http://acor.cz/projekty/zru/o-projektu.aspx Zkušenostně reflektivní učení] (ZRU) a obor [https://web.archive.org/web/20170202025641/http://acor.cz/projekty/zkupp/o-projektu.aspx Zkušenostní učení pro praxi] (ZKUPP)
 
== Odkazy ==
Řádek 76 ⟶ 75:
=== Literatura ===
* Jirásek, I. Zážitková pedagogika. Praha: Portál, 2019.
* [[Allan Gintel|Gintel, A.]] a kol. Prázdniny v pohybu. Praha: Mladá fronta, 1980.
* Hanuš, R., Chytilová, L. Zážitkově pedagogické učení. Praha: Grada, 2009.
* Holec, O. a kol. Instruktorský slabikář. PŠL, 1994.
Řádek 84 ⟶ 83:
* Šálek, Z. a kol. Dones oheň a zvítězíš. Praha: Mladá fronta, 1983.
* Zapletal, M. a kol. Zlatý fond her. Praha: Mladá fronta,1990.
* Zounková, D., Martin, A., Franc, D. Učení zážitkem a hrou - Praktická příručka instruktora. Brno: Computer Press, 2007.
 
=== Související články ===