Wikipedista:Miroslava Fišerová/Pískoviště: Porovnání verzí

S pomocí místního kameníka začal Jeffers stavět dům na útesu na pořeží [[Tichý oceán|Tichého oceánu]]. Později pokračoval ve stavbě sám a během několika let vlastníma rukama vybudoval obydlí pro svou rodinu, nazvané ''Tor House'' (''Dům na útesu''). Vedle domu vybudoval desetimetrovou kamennou věž, které dal jméno ''Jestřábí věž (Hawk Tower)''. Žulové balvany sám lámal z blízkého útesu v moři a vynášel je na zádech nahoru. Stavba byla symbolem vzniku světa, tvůrčího ducha jednotlivce, odrazem irských, velšských a skotských předků. Prožil tam celý svůj život s milovanou manželkou Unou a dvěma syny, stranou od společenských událostí, nezávisle na okolním světě. Jejich vzájemná láska se odrazila v básnickém díle (''Zpěv pro Unu'') a stala se legendou. Ve třetím patře věže si zřídil pracovnu, odkud měl výhled na oceán. Zde, uprostřed dramatické krajiny pacifického pobřeží, napsal všechna svá hlavní básnická díla. Ve styku s přírodou, krajem a lidmi Jeffers vyzrál osobitého básníka, který se zamýšlí nad osudem současné civilizace. První výrazný úspěch mu přinesla kniha ''Tamar a jiné básně'', kterou vydal v roce 1924 vlastním nákladem. Následujícího roku vyšla ''Tamar'' znovu společně v jednom svazku s básnickou povídkou ''Hřebec grošák'', psanou volným veršem. Tyto básně představily Jefferse jako mistra epické podoby, připomínající starověké řecké básníky. Zařadil se mezi uznávané americké básníky, poutal zájem laické i odborné veřejnosti především na východě USA. Po vydání další sbírky ''Ženy od mysu Sur'' (1927), ale Jeffers musel čelit negativní kritice. V následujících letech vydal několik básnických sbírek, jeho verše uveřejňovaly významné literární časopisy, byl populární i mimo literární kruhy. V roce 1932 se jeho fotografie dostala na titulní stránku týdeníku [[Time]]. Vytvořil se kolem něho malý okruh přátel ([[David Herbert Lawrence|D.H. Lawrence]], [[Edgar Lee Masters]], [[Benjamin De Casseres]], [[Langston Hughes|Langstone Hughes]] a [[George Sterling]]), kteří sdíleli jeho životní postoje. Navštěvovaly ho známé osobnosti jako [[Charlie Chaplin|Charles Chaplin]] nebo [[George Gershwin]]. <ref name=":1" /> <ref name=":3" />

Oživení zájmu o jeho verše nastalo v průběhu šedesátých let, kdy ve společnosti nabíraly na síle myšlenkové proudy jako [[pacifismus]] a [[Environmentalismus|enviromentalismus]]. Jeffers v přírodě nacházel nejen krásu, ale i morální rozměr. Svým smýšlením byl předchůdcem [[Ekologie|ekologického hnutí]], které přispělo k jeho literární rehabilitaci. Roku 1963 vyšel posmrtný výbor Jeffersových básní s názvem ''Sbohem, moře ((The Beginning and the End) a e''kologická organizace [[Sierra Club]] následně vydala knihu ''Člověk není výjimka'' (1965), kde byly fotografie krajiny od významných kalifornských fotografů doprovázeny Jeffersovými básněmi. Tato kniha opět přitáhla k Jeffersovi pozornost čtenářů. Ekologická a ekofilozofická dimenze Jeffersova díla přispěla k jeho návratu mezi velikány americké poezie. <ref name=":3" /><ref name=":2" />

Robinson Jeffers byl autorem básnických novel psaných volným veršem, jeho poezie splývá s prózou. Verše jsou neodmyslitelně spjaty s pobřežní krajinou centrální [[Kalifornie]], územím nazývaným Jeffers Country. Realistický popis přírody v kombinaci s filozofickou dimenzí a [[Spiritualita|spiritualitou]] dává jeho dílům specifické kouzlo a význam.

Jeffers byl samotář, ale nebyl chladný a nelidskýpodivínský [[Misantropie|misantrop]], jak ho označovali jeho nepřáteléodpůrci. Svou poezií chtěl vyjádřit obavy o osud lidstva, upozornit na úpadek civilizace a vyburcovat lidi k hledání trvalých hodnot. Byl složitý člověk a silný básník. Organicky propojuje události světových dějin (válka) s tématy lidských vztahů. Dokáže proniknout hluboko pod povrch skutečnosti. Jeho příběhy připomínají antické básně, ale zároveň jsou moderní svým jazykem, prostředím a reálnými postavami. Velká část jeho poezie byla psána formou volně vyprávěných epických příběhů. Je však známý i svými kratšími lyrickými básněmi. Jeho básně obsahují značný pesimismus, který je projevem jeho obav o osud člověka a touhy najít trvalé hodnoty. Tragično jeho básní je podobné tragičnu antických dramat.

=== EpikaNarativní básně ===

V Československu se překlady Jeffersových básní poprvé objevily na stránkách novin a časopisů v roce 1947 (Kvart, Svobodné noviny).<ref>KOPECKÝ, str. 156-167</ref> Knižně bylo Jeffersovojeho dílo vydáváno od roku 1958 v překladech [[Kamil Bednář|Kamila Bednáře]], který věnoval téměř dvacet let svého života tomuto americkému básníkovi jako překladatel, vykladač, literární historik i dramatizátor. Svůj vztah a obdiv k němu vyjádřil v knize ''Přátelství přes oceán'' (nikdy se osobně nesetkali, styk udržovali pouze prostřednictvím dopisů). <ref name=":0" /> Jeho zásluhou patřil Jeffers v šedesátých letech minulého století k nejčtenějším autorům poezie v českých zemích, získal pověst kultovního autora. V poměru na obyvatele se svého času v Československu prodalo víc výtisků Jeffersových knih než ve Spojených státech. <ref name=":2" /> Z českého vydání ''Mary'' z roku 1958, které dostal od Bednáře, měl Jeffers upřímnou radost a přestože nemohl hodnotit úroveň překladu, pochválil grafickou úpravu knížky a krásné ilustrace. <ref name=":0" /><ref name=":2" />

Za Jeffersova života vyšel v češtině kromě ''Mary'' ještě výbor ''Jestřábí křik'' (1961). A dalšíDalší knihy následovaly po jeho smrti: ''Básně z Jestřábí věže'' (1964), ''Ženy od mysu Sur'' (1965), ''Sbohem, moře'' (1968), ''Mara, Hřebec grošák, Hungerfield'' (1971), ''Mara, Hřebec grošák, Pastýřka putující k dubnu'' (1976), ''Cawdor'' (1979). Poslední větší výbor (''Maják v bouři'') vydal Československý spisovatel v roce 1983. Pak už byl Jeffers připomenut pouze drobným tiskem ''Tři tanečnice'' péčí Lyry Pragensis (1993, [[bibliofilie]], 300 číslovaných výtisků).<ref Podlename=":2" edičního/> plánuNakladatelství chystáDauphin nakladatelstvívydalo Dauphinv roce 2018 nové dvojjazyčné vydání ''Pastýřky putující k dubnu'' (tradičně v překladu Kamila Bednáře). Zatím,s pokuddoslovem vím,básníkova nevyšlo.vnuka ALindsaye jeJefferse toa škoda.studií RobinsonRoberta JeffersKafky námz mámezinárodní pořádJeffersovské co říci, i téměř půlstoletí po své smrtispolečnosti.<ref name=":2" />