Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Význam: portikus - změna na rod mužský
Narovnání přesměrování Parthenon
Řádek 5:
[[Soubor: La Rotonda.jpg|náhled| upright=1.2|vlevo|Vila La Rotonda, Vicenza {{Malé|(Andrea Palladio)}}]]
[[Soubor:Ac.pantheon3.jpg|náhled|upright=0.8|Portikus (oktostylos) [[Pantheon]]u v [[Řím]]ě]]
Ve starověku se slovem porticus (které je mužského rodu) rozuměla jak otevřená sloupová předsíň či hala před vstupem, tak také delší sloupová chodba, řecká ''stoa'' čili [[kolonáda]]. Vznikla patrně jako přístřešek před vchodem, brzy se však začala stavět i jako stinná chodba podél veřejného prostranství ([[agora]]) a ovšem dekorativní architektonický prvek. V antické stejně jako později v renesanční architektuře se portiky rozlišovaly podle počtu sloupů na ''tetrastylos'' (čtyři sloupy), ''hexastylos'' (šest, například chrámy v [[Paestum|Paestu]] u [[Neapol]]e), ''oktostylos'' (osm, například [[Parthenón|Parthenon]] v [[Athény|Athénách]] nebo [[Pantheon]] v [[Řím]]ě) a ''dekastylos'' (deset sloupů, například chrám Apollónův v [[Milét]]u).
 
Ve středověku se sloupové chodby obvykle klenuly a teprve [[renesance|renesanční]] architekti ([[Andrea Palladio]]) objevili kouzlo jednoduchého a přitom velmi slavnostního portiku, který se stal téměř povinnou součástí italských renesančních vil. K dalšímu oživení portiku došlo v [[klasicismus|klasicismu]] od 18. až do 20. století.