Zadar: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
drobnosti |
drobné rozšíření podle it.wiki |
||
Řádek 52:
=== 20. století ===
Po první světové válce se roku [[1920]] Zadar, už předtím obsazený italskou armádou, stal podle [[Rapallská smlouva (1920)|Rapallské smlouvy]] součástí [[Itálie]], jež okolo něj zřídila [[enkláva|enklávu]] s rozlohou 104 km². Město, z téměř tří čtvrtin italskojazyčné, pak po celé meziválečné období tvořilo důležitou oporu italské moci na Jadranu. V roce [[1921]] bylo prohlášeno [[svobodný přístav|svobodným přístavem]]. Italové se nicméně zasazovali o posílení italianizace enklávy s cílem snížit podíl chorvatského, resp. slovanského obyvatelstva.▼
▲Po první světové válce se roku [[1920]] Zadar, už předtím obsazený italskou armádou, stal podle [[Rapallská smlouva (1920)|Rapallské smlouvy]] součástí [[Itálie]], jež okolo něj zřídila [[enkláva|enklávu]] s rozlohou 104 km². Město, z téměř tří čtvrtin italskojazyčné, pak po celé meziválečné období tvořilo důležitou oporu italské moci na Jadranu. V roce [[1921]] bylo prohlášeno [[svobodný přístav|svobodným přístavem]]. Italové se nicméně zasazovali o posílení italianizace enklávy s cílem snížit podíl chorvatského, resp. slovanského obyvatelstva. Jednalo se o nejmenší italskou provincii a tvořily ji pouze dvě obce: Zadar a [[Lastovo]]. Při posledním oficiálním sčítání lidu v roce 1936 měl Zadar 22 844 obyvatel, ostrov Lastovo potom 2 458.
Za druhé světové války byl Zadar jako důležitá fašistická pevnost mnohokrát bombardován v letech [[1943]] a [[1944]] britským a americkým letectvem. Po osvobození roku 1944 byl v rámci Chorvatska začleněn do [[Jugoslávie]]; Italové byli povětšinou vyhnáni a město bylo znovu osídleno Chorvaty z vnitrozemí. Po válce se stalo město turistickým centrem. To však trvalo jen do [[Chorvatská válka za nezávislost|války]] v roce [[1991]], kdy bylo ostřelováno [[Jugoslávská lidová armáda|Jugoslávskou lidovou armádou]] a dva roky obléháno. Zásobování a kontakt se zbytkem Chorvatska byl uskutečněn přes nedaleký ostrov [[Pag (ostrov)|Pag]]. Východně od Zadaru začínala tzv. [[Republika Srbská krajina]], která byla dobyta během [[Operace Bouře]] v roce [[1995]]. Hranice procházela těsně za městem u vesnic [[Murvica]] a [[Zemunik]] a přerušena byla i tzv. [[Jadranská magistrála]], především severně od města. ▼
Po prohrané [[Dubnová válka (Jugoslávie)|dubnové válce]] byla enkláva rozšířena na úkor chorvatského území o několik dalších obcí až po [[Obrovac]] a [[Šibenik]]. Za [[druhá světová válka|druhé světové války]] byl Zadar jako důležitá fašistická pevnost mnohokrát bombardován v letech [[1943]] a [[1944]] britským a americkým letectvem. Po osvobození roku 1944 byl v rámci Chorvatska začleněn do [[Jugoslávie]]; Italové byli povětšinou vyhnáni a město bylo znovu osídleno Chorvaty z vnitrozemí.
Po válce se stalo město turistickým centrem, což umožnilo populační růst. Atraktivitu města zvýšila výstavba [[Jadranská magistrála|jadranské magistrály]]. V druhé polovině 60. let byla do Zadaru [[Železniční trať Knin–Zadar|přivedena železnice]] z nedalekého [[Knin]]u.
▲
== Kultura ==
Řádek 83 ⟶ 88:
V roce 1966 byla vybudována [[Železniční trať Knin–Zadar|železnice]] do [[Knin]]u, který leží na železniční trati ze Záhřebu do Splitu. Na počátku [[21. století]] byl však význam trati především v dopravě nákladní a veřejná meziměstská doprava byla realizována především linkami autobusů.
Z přístavu jezdí trajekt do italské [[Ancona|Ancony]]; kromě městského přístavu se nachází ještě jeden v lokalitě [[Gaženica]] nedaleko od středu města. Ten slouží pro trajekty a menší lodě.
Mezinárodní letiště leží asi 14 km východně od města u obce Zemunik.
| |||