Verze z 16. 7. 2020, 20:11 editovat InternetArchiveBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 358 150 editací Robot: Opravuji 0 zdrojů a označuji 1 zdrojů jako nefunkční) #IABot (v2.0.1 ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 11. 5. 2021, 08:19 editovat zrušit editaci Podroužek (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři 10 838 editací -spam Přejít na další porovnání →
Řádek 1: '''Psychoneuroimunologie (PNI)''', také uváděná jako '''psychoendoneuroimunologie (PENI)''' nebo '''psychoneuroendokrinoimunologie (PNEI)''', je studium interakce mezi psychickými procesy a nervovým a imunitním systémem lidského těla. PNI má interdisciplinární přístup, zahrnující [[Psychologie\|psychologii]], [[Neurologie\|neurologii]], [[Imunologie\|imunologii]], [[Fyziologie\|fyziologii]], [[Genetika\|genetiku]], [[Farmakologie\|farmakologii]], [[Molekulární biologie\|molekulární biologii]], [[Psychiatrie\|psychiatrii]], [[Behaviorální medicína\|behaviorální medicínu]], [[infekční onemocnění]], [[Endokrinologie\|endokrinologii]] a [[Revmakologie\|revmakologii]].<ref>{{Citace monografie \| příjmení = Song \| jméno = Cai Řádek 12: \| strany = \| isbn = 80-903063-3-0 }}</ref>. Hlavní oblastí zájmu PNI jsou interakce mezi [[Centrální nervová soustava\|nervovým]] a [[Imunita (biologie)\|imunitním]] systémem a vztahy mezi duševními procesy a [[zdraví]]m. PNI studuje, mimo jiné, [[Fyziologie\|fyziologické]] fungování neuroimunitního systému ve [[zdraví]] a [[nemoc]]i; poruchy neuroimunitního systému ([[Autoimunita\|autoimunitní onemocnění]]; [[Přecitlivělost\|přecitlivělosti na potraviny]]; [[Immune deficiency\|imunodeficience]]); a fyzikální, chemické a fyziologické vlastnosti komponenty neuroimunitního systému [[in vitro]], [[in situ]] a [[in vivo]]. Řádek 69: \| url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/326564 \| datum přístupu = 2018-07-10 }}</ref> a [[hormon]]ální a autonomní nervové odpovědi, které přímo souvidí s regulací imunity a jsou integrovány na úrovni mozku. Na těchto základech navrhli, aby imunitní systém byl přijat jako [[Senzorická integrace\|senzorický receptorový orgán]], který kromě jeho periferních účinků může svůj stav komunikovat s mozkem a s ním spojenými neuroendokrinními strukturami.<ref>{{Citace periodika \| příjmení = Besedovsky \| jméno = H. Řádek 88: \| url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/6867729 \| datum přístupu = 2018-07-10 }}</ref>. Tito výzkumníci také identifikovali produkty imunitních buněk, později charakterizované jako [[cytokin]]y, které tuto komunikaci mezi mozkem a imunitním systémem zprostředkovávají.<ref>{{Citace periodika \| příjmení = Besedovsky \| jméno = H. Řádek 107: \| url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/3014662 \| datum přístupu = 2018-07-10 }}</ref>. V roce 1981 objevil David L. Felten, který pracoval na Lékařské fakultě [[Indiana University Bloomington\|Indiana University]], síť nervů vedoucích k cévám a buňkám imunitního systému. Výzkumný pracovník spolu se svým týmem také našli nervy v [[brzlík]]u a [[Slezina\|slezině]], které končí u shluků [[lymfocyt]]ů, [[makrofág]]ů a [[Žírná buňka\|žírných buněk]], které všechny pomáhají kontrolovat imunitní funkci. Tento objev poskytl jednu z prvních indikací, jak vzniká neuroimunitní interakce. Řádek 127: }}</ref> v roce 1981, v níž předložili základní [[Premisa\|premisu]], že mozek a imunitní systém představují jediný integrovaný systém obrany. V roce 1985 ukázal výzkum neurofarmakoložky Candace Pertové z National Institutes of Health na [[Georgetown University]], že se specifické [[neuropeptid]]ové [[receptor]]y vyskytují na buněčných stěnách jak mozku, tak imunitního systému.<ref>{{Citace periodika \| titul = Neuropeptides are chemoattractants for human tumor cells and monocytes: A possible mechanism for metastasis \| periodikum = Clinical Immunology and Immunopathology Řádek 139: \| url = https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/0090122985901084 \| datum přístupu = 2018-07-10 }}</ref>. Pertová objevila, že [[neuropeptid]]y a [[neurotransmiter]]y působí přímo na imunitní systém, což ukazuje na jeho úzkou souvislost s [[emoce]]mi. Objevila dále mechanismy, jež hluboce propojují [[emoce]], [[limbický systém]] a [[imunitní systém]]. Poznání, že imunitní a [[Soustava žláz s vnitřní sekrecí\|endokrinní]] systém je ovlivňován nejen [[Mozek\|mozkem]], ale také samotným [[Centrální nervová soustava\|centrálním nervovým systémem]], zásadně rozvíjí pochopení podstaty [[Emoce\|emocí]] i [[nemoc]]í.<ref>{{Citace elektronického periodika \| titul = PA-05-054: Functional Links between the Immune System, Brain Function and Behavior \| periodikum = grants.nih.gov Řádek 147: }}</ref> Současný pokrok v [[Psychiatrie\|psychiatrii]], [[Imunologie\|imunologii]], [[Neurologie\|neurologii]] a dalších integrovaných oborech medicíny podporují obrovský nárůst PNI. Pochopení mechanismů, které způsobují jak změnu imunitního systému na základě změny [[chování]], tak také změnu chování na základě změny imunitního systému, pravděpodobně budou mít nedozírné [[Klinický postup\|klinické]] a terapeutické důsledky. Dokud nebude známo více o rozsahu těchto vzájemných vztahů v normálních a patofyziologických stavech, nebudou plně doceněny.<ref>{{Citace ~~elektronického periodika~~monografie ~~\| titul = Psychoneuroimunologie~~ ~~\| periodikum = www.celostnimedicina.cz~~ ~~\| url = https://www.celostnimedicina.cz/psychoneuroimunologie.htm~~ ~~\| datum přístupu = 2018-07-10~~ ~~}}</ref><ref>{{Citace monografie~~ \| příjmení = Song \| jméno = Cai Řádek 168 ⟶ 163: == Odkazy == === Reference === <references />

Psychoneuroimunologie: Porovnání verzí