Fytogeografické členění Evropy: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
meziuložení úprav značka: editace z Vizuálního editoru |
mapy, doplnění značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1:
{{Pracuje se|2=10. 5. 2021, 12:45 (CEST)}}
[[Soubor:Europe biogeography countries en.svg|náhled|Barevná mapa evropských bioregionů (pontický a panonský znázorněny odděleně) (anglicky)]]
'''Fytogeografické členění Evropy''' je rozdělení evropských květenných oblastí dle jejich typických prvků na základě [[podnebí]], [[Teplota|teploty]], [[Vlhkost vzduchu|vlhkosti]], rozložení [[Srážky|srážek]], [[Zeměpisná šířka|zeměpisné šířky]] a [[Kontinentální podnebí|kontinentality]], přičemž nejdůležitější jsou zde dva ekologické gradienty: směrem od severu na jih roste průměrná teplota a délka [[Vegetační doba|vegetačního období]], směrem od západu na východ roste kontinentalita, tedy teplotní rozdíly mezi zimou a létem. Lze rozlišit několik hlavních oblastí, jimž odpovídají typické elementy [[Květena|flóry]] (soubory rostlinných druhů s podobným areálem rozšíření) a [[Vegetace|vegetační]] typy.
[[Soubor:Floristic regions in Europe (english).png|náhled|Trochu odlišné pojetí (anglicky)]]
== Fytogeografické oblasti ==
Řádek 14 ⟶ 15:
== Elemety evropské květeny ==
* '''Mediteránní (středomořský)''' – vyznačuje se [[Středozemní podnebí|typickým klimatem]] s horkými suchými léty a mírnými deštivými zimami s prakticky úplnou absencí mrazů. Charakteristickou vegetací jsou [[Tvrdolistá středomořská doubrava|tvrdolisté doubravy]] a sekundární křoviny ([[makchie]], [[Garrigue (vegetace)|garrigue]]). V ČR středomořské rostliny obvykle nedokážou přežít zimu, proto se zde přirozeně nevyskytují, pouze některé jsou ve vhodných podmínkách pěstovány. Příklady: [[oleandr obecný]], [[dub cesmínovitý]], [[
* '''Submediteránní''' – přechodná oblast směrem na sever od Středomoří a na Balkáně, rostou zde rostliny přizpůsobené již mírnějším zimním mrazům. Tento vliv zasahuje i do nejteplejších oblastí ČR. Typickým prvkem jsou zde [[Teplomilná doubrava|teplomilné doubravy]] na výslunných svazích pahorkatin nebo typické křoviny – [[Šibljak|šibljaky]]. Příklady: [[dub pýřitý]], [[jeřáb břek]], [[dřišťál obecný]], [[ptačí zob obecný]], [[kamejka modronachová]], [[Medovník meduňkolistý|medovník obecný]].
* '''Alantický''' – charakteristická silně oceanickým klimatem, mírnými, téměř bezmrazými deštivými zimami, chladnými vlhkými léty a rovnoměrným rozložením srážek v průběhu roku
* '''Subatlantický''' – přechodný pás směrem k východu, rostliny zde jsou přizpůsobeny mírně rostoucí kontinentalitě, chladnějším zimám a sušším létům; vyznívá zhruba v západní polovině ČR. Příklady: [[třezalka položená]], [[mokrýš vstřícnolistý]], [[rozrazil horský]].
* '''Středoevropský v užším smyslu''' – přechodná oblast mezi Evropou (sub)oceanickou a (sub)kontinentální, náleží sem většina území ČR
* '''Subkontinentální (sarmatský)''' – rostliny temperátních opadavých lesů Evropy dále na východě, kde již narůstá kontinentalita prostředí
* '''Pontický, resp. ponticko-panonský''' – vázán na silně kontinentální klima, ve kterém podmínky již nedovolují souvislý růst lesa, tedy na zónu [[Step|stepí]]. Těžištěm oblasti jsou stepi jižní Ukrajiny a Ruska, přes Maďarsko zasahuje její vliv až do střední Evropy (Dolní Rakousko, jižní Morava). Typickým vegetačním prvkem jsou [[Suché trávníky|úzkolisté stepní trávníky]]. Příklady: [[kosatec nízký]], [[pryskyřník illyrský]], [[hlaváček jarní]], [[katrán tatarský]], [[kavyl Ivanův]]. Dále na severa západ zasahuje geoelement subpontický.
* '''Jihosibiřský''' – souvisí s předcházejícím, ale jeho těžiště leží o něco severněji a zasahuje dále na východ, až za Ural do oblasti Altaje. Zahrnuje hlavně druhy [[Lesostep|lesostepí]] a širokolistých [[Suché trávníky|suchých trávníků]], ale též lesostepních teplomilných doubrav a [[Dubohabřina|dubohabřin]]. Příklady: [[tužebník obecný]], [[Válečka prapořitá|válečka prapořitá,]] [[lilie zlatohlavá]].
* '''Orientálně-turanský''' – jeho těžištěm jsou silně kontinentální stepi a polopouště od [[Malá Asie|Anatolie]] po [[Střední Asie|Střední Asii]], často se zasolenými půdami. V ČR se vyskytuje jen vzácně několik [[Halofilní rostliny|halofilních rostlin]], více jich roste již na Slovensku a v Maďarsku, především rostliny z čeledi [[Laskavcovité|laskavcovitých]] a různé [[Pelyněk|pelyňky]]
| |||