Karpaty: Porovnání verzí

Do Rakouska zasahuje karpatský systém jen zcela okrajově a pokrývá zhruba 0,5 % země. Severní část patří do [[Jihomoravské Karpaty|Jihomoravských Karpat]]: (leží zde i nejvyšší bod rakouských Karpat kopec [[Buschberg]], (491 m n. m.), jižnív oblasti [[Leiser Berge]]. Jižní část, [[Hainburské vrchy]], je jižním výběžkem [[Malé Karpaty|Malých Karpat]]. [[Karnuntská brána]], jižně od Hainburských vrchů, tvoří hranici mezi Karpaty a Alpami.

V Česku pokrývají karpatská pohoří nejvýchodnější část republiky, celkově zhruba 8,5 % země.<ref name=":1" /> Nejvyšším vrcholem moravské (i&nbsp;slezské) části Karpat je [[Lysá hora (Moravskoslezské Beskydy)|Lysá hora]] (1323&nbsp;m).

SlovenskéNa Slovensku Karpaty (předevšímzaujímají [[Tatry]])téměř jsou72 % území,<ref name=":1" /> naházejí se zde také nejvyšší částíčásti Karpatcelého pohoří. O&nbsp;část svých vrcholů se Slovesko dělí s&nbsp;Polskem. [[Gerlachovský štít]] (2655&nbsp;m&nbsp;n.&nbsp;m.) je nejvyšším vrcholem vůbec.

* [[Veľká FatraPieniny]]

* [[SlanskéSlovenský vrchyráj]]

* [[JavorníkySlanské vrchy]]

Většinu hraničních pohoří na jihu země Polsko sdílí se Slovenskem a Ukrajinou, dále sem zasahuje podhůří vnějších západních i&nbsp;východních Karpat. Nejvyšší horou Polska jsou [[Rysy]] (2 500 m) ve Vysokých Tatrách. Celkem pohoří zabírá necelých 6,5 % státu.<ref name=":1" />

V&nbsp;Rumunsku se nachází většina pohoří, které zabírá zhruba 47,5 % rumunského území.<ref name=":1" /> [[Moldoveanu]] (2 544 m) je nejvyšší rumunskou horou a zároveň nejvyšším karpatským vrcholem mimo Vysoké Tatry.

Několik menších hornatin v&nbsp;[[Severomaďarské středohoří|Severomaďarském středohoří]] na severovýchodě země, které zasahují též na Slovensko. Nejvyšším maďarským vrcholem je [[Kékes]] (1&nbsp;014&nbsp;m n.&nbsp;m.) v&nbsp;pohoří Mátra. Celkem Karpaty zaujímají 8,3 % maďarského území.<ref name=":1" />

Hranice srbských Karpat se v literatuře liší (viz výše kapitola Geografické vymezení). V širokém pojetí jeby jejich nejvyšším vrcholem jebyl [[Šiljak]] v&nbsp;masivu [[Rtanj]] s&nbsp;nadmořskou výškou 1&nbsp;560&nbsp;m.

[[Soubor:Demanova Ice Cave 27.jpg|alt=Pohled do jeskynního sálu s ledovými krápníkovitými útvary|náhled|[[Demänovská ledová jeskyně]] na Slovensku patří k významným turistickým cílům]]Průmysl v Karpatech není příliš významný, hlavními ekonomickými zdroji jsou zemědělství (v nižších polohách a v údolích zemědělství) a lesnictví. V teplejších oblastech a na jižních svazích se pěstuje [[Kukuřice setá|kukuřice]], [[cukrová řepa]], [[Réva vinná|vinná réva]] či [[tabák]], v chladnějších [[Žito seté|žito]], [[Oves setý|oves]], [[pšenice]] a [[Lilek brambor|brambory]]. Na horách stále převažuje [[Pastevec|pastevectví]], především skotu, ovcí a koní, přestože s generační výměnou postupně zaniká, především na západě. Hlavním zdrojem příjmů je v mnoha oblastech těžba dřeva, což v minulosti vedlo k vykácení mnoha původních porostů a jejich nahrazení smrkovými monokulturami. Zatímco v zemích západních Karpat se postupně prosazuje šetrnější lesnické hospodaření, na východě dochází stále k masivním, často i nelegálním holosečím.<ref name=":5" /><ref>{{Citace elektronického periodika