Bývalý pohotovostní muniční sklad (Stará Voda): Porovnání verzí

}}</ref>

 

Bývalý pohotovostní muniční sklad vznikl po [[Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa|okupaci]] [[Komunistický režim v Československu|socialistického Československa]] sovětskou armádou a po zabrání [[Vojenský újezd Libavá|Vojenského výcvikového prostoru Libavá]] sovětskou armádou. Sovětská armáda zde vybudovala přísně tajnou oplocenou vojenskou základnu s ocelovými a betonovými hangáry, řídícím střediskem, raketovými nosiči, raketami, okopy, zapuštěnými strážními budkami, strážními věžemi, psincem, prasečincem, kuchyní, ubikacemi a dalším zařízením. Základna byla uvedena do činnosti v roce [[1983]]. Celá základna byla maskovaná a krytá lesními porosty. Zřejmě zde byly umístěny také rakety s jadernými hlavicemi. Veškeré stavební práce dělala sovětská armáda. [[Československá armáda]] ani československá vláda neměli k místu přístup.<ref name=":0" /><ref name=":1" /><ref name=":2" />

 

 

Působila zde sovětská raketová jednotku s balistickými raketami středního doletu 9K76 Temp-S (v kódovém označení [[Severoatlantická aliance|NATO]] nazývané [[SS-12 Scaleboard]]). Jednotka držela na našem území nepřetržitou bojovou pohotovost. Z Libavé bylo možné odpálit hned 18 raket najednou.

 

Jižně od muničního skladu se nachází vodárna a nedaleko od odbočky k vodárně stála vstupní brána celé základny.<ref name=":2" />

 

Ve vojenském výcvikovém prostoru Libavá se nachází celkem tři bývalé pohotovostní muniční sklady, tj. v tomto textu prezentovaný ''Točka sever'', a pak ''Točka jih'' (u [[Mrsklesy|Mrskles]] a [[Mariánské Údolí (Hlubočky)|Mariánského údolí]]) a ''Točka západ'' (mezi [[Skelná Huť (vojenský újezd Libavá)|Skelnou Hutí]] a [[U Zeleného kříže]]).<ref name=":2" />