Wikipedie

Maxmilián z Valdštejna: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
opravy (hlavička + kat.)
rozšíření článku + literatura, kategorie
Řádek 1:
{{Infobox - politik
| jméno =
| obrázek =POL COA WaldsteinMaxmilián_z_Valdštejna.svgjpg
| popisek = Erb Valdštejnů
| pořadí =
| úřad = [[Nejvyšší dvorský komorník|Nejvyšší komorník císařského dvora]]
Řádek 41 ⟶ 40:
| sídlo =
| alma mater =
| zaměstnání = politik, vojenská osoba
| profese = [[Šlechta|šlechtic]]
| náboženství = [[Římskokatolická církev|římskokatolické]]
| ocenění = [[1655]] [[Řád zlatého rouna]] (č. 436)
Řádek 48 ⟶ 45:
| poznámky = [[1620]] plukovník <br> polní maršál <br> [[1628]] hraběcí titul
}}
'''Maxmilián z Valdštejna''' (* [[1598]], † [[19. únor]]a [[1655]]) byl český šlechtic z rodu [[Valdštejnové|Valdštejnů]].<ref>''Ottův slovník naučný'' 26. díl; Praha, 1907; s. 341 [https://pdfknihy.maxzone.eu/books/OSN/otto26.pdf dostupné online]</ref> Od mládí sloužil v armádě a zastával funkce u císařského dvora. Původně byl předurčen jako univerzální dědic vzdáleného příbuzného [[Albrecht z Valdštejna|Albrechta z Valdštejna]]. I po jeho pádu udržel rozsáhlé statky v severních Čechách, které se staly majetkovou základnou pro potomstvo až do 20. století. V závěru své kariéry byl [[Nejvyšší dvorský komorník|císařským nejvyšším komořím]] (1651–1655) a nakonec se stal rytířem [[Řád zlatého rouna|Řádu zlatého rouna]].
'''Maxmilián z Valdštejna''' (* [[1598]], † [[19. únor]]a [[1655]]) byl český šlechtic z rodu [[Valdštejnové|Valdštejnů]].
 
== Životopis ==
{{Příbuzenstvo| příbuzenstvo =
{{Příbuzný[[Soubor:Maximilan_von_Waldstein.jpg| otecthumb|left|[[AdamMaxmilián z Valdštejna]] <br>† 1638}}
Narodil se jako třetí syn [[Adam z Valdštejna|Adama mladšího z Valdštejna]] (1570–1638) a jeho první manželky Alžběty, rozené Brtnické z Valdštejna. Absolvoval [[Kavalírská cesta|kavalírskou cestu]], během níž studoval v [[Řím]]ě, [[Siena|Sieně]] a [[Mnichov]]ě. Krátce sloužil ve [[Španělsko|španělské]] armádě, s níž bojoval v [[Itálie|Itálii]]. Své ambice poté spojil s kariérou vzdáleného příbuzného Albrechta z Valdštejna, po jehož boku se zúčastnil [[Bitva na Bílé hoře|bitvy na Bílé hoře]]. V [[Císařská armáda (habsburská)|císařské armádě]] dosáhl hodnosti [[plukovník]]a a v roce 1622 byl potvrzen v hodnosti [[Císařský komorník|císařského komorníka]]. V návaznosti na vzestup Albrechta z Valdštejna získal v roce 1623 [[hrabě]]cí titul, který obdržel spolu se svými bratry. Od roku 1625 byl nejvyšším štolbou [[Ferdinand III.|arcivévody Ferdinanda]], souběžně měl významný podíl na organizaci a zásobování Valdštejnovy armády. Na neprůhledných aktivitách Albrechta z Valdštejna ve 30. letech neměl pravděpodobně žádný podíl a díky tomu si jako oblíbenec [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinanda II.]] udržel své postavení u dvora. V letech 1637–1642 zastával funkci [[Nejvyšší štolba|císařského nejvyššího štolby]] (již za vlády Ferdinanda III.), v roce 1642 přesídlil do Čech jako velitel v [[Praha|Praze]] a pomáhal organizovat obranu království proti švédským vpádům v závěru třicetileté války. S titulem člena [[Tajná rada|Tajné rady]] (1647) pobýval později znovu ve [[Vídeň|Vídni]] a nakonec se stal [[Nejvyšší dvorský komorník|císařským nejvyšším komořím]] (1651–1655). V této funkci byl vázán k trvalému pobytu ve Vídni a mimo hlavní město monarchie vyjížděl již jen výjimečně (v roce 1651 slavil v [[Brno|Brně]] svůj třetí sňatek, v roce 1653 doprovázel císaře na [[Říšský sněm (Svatá říše římská)|říšský sněm]] v [[Řezno|Řezně]]). Krátce před smrtí obdržel [[Řád zlatého rouna]].<ref>[[František Lobkowicz (genealog)|LOBKOWICZ, František]]:''Zlaté rouno v zemích českých''; (zvláštní otisk ze Zpravodaje Heraldika a genealogie), Praha, 1991 ; s. 278 </ref>
{{Příbuzný| matka| Eliška z Valdštejna <br> † 1614}}
{{Příbuzný| manželka|Kateřina z Harrachu<br> 1599–1640}}
{{Příbuzný| syn|[[Ferdinand Arnošt z Valdštejna]]<br> † 1657}}
{{Příbuzný| syn|[[Karel Ferdinand z Valdštejna]]<br>1634–1702}}
{{Příbuzný| manželka|Polyxena z Talmberka<br> 1599–1651}}
{{Příbuzný| syn| [[Jan Bedřich z Valdštejna]]<br>1642–1694}}
}}
 
== ŽivotMajetkové poměry ==
[[Soubor:Valdštejnský_palác_v_Praze.jpg|thumb|left|[[Valdštejnský palác]] v [[Praha|Praze]]]]
Studoval v [[Mnichov]]ě. Po ukončení studia vstoupil do armády a sloužil v [[Itálie|Itálii]]. Od roku [[1620]] byl plukovníkem v císařské armádě. Roku [[1624]] dostal od [[Albrecht z Valdštejna|Albrechta z Valdštejna]] [[Mnichovo Hradiště]], [[Svijany]], Studénku a [[Zvířetice]]. Byl císařský komoří, skutečný tajný rada a štolba císaře [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinanda II.]] V roce [[1628]] získal s bratry titul ''hrabě''. V císařských službách se účastnil [[Bitva u Nördlingenu|bitvy u Nördlingenu]] a získal hodnost [[polní maršál|polního maršála]]. Od roku [[1650]]{{Doplňte zdroj}} byl [[nejvyšší komoří]] a od roku 1654{{doplňte zdroj}} byl i [[nejvyšší podkoní]]. Byl členem [[Řád zlatého rouna|Řádu zlatého rouna]].
Z majetku Albrechta z Valdštejna dostal již v roce 1624 jako léno panství [[Mnichovo Hradiště]], [[Svijany]], [[Hrubá Skála]], [[Zvířetice (hrad)|Zvířetice]], [[Klášter Hradiště nad Jizerou]] a [[Český Dub]]. Největším z těchto panství byla Hrubá Skála, k níž patřilo město [[Turnov]] a 74 vesnic, budoucím hlavním sídlem valdštejnských statků se ale mělo stát Mnichovo Hradiště. Po smrti Albrechta z Valdštejna a konfiskaci jeho majetku musel Maxmilián složitým manévrováním obhájit své nároky, což se mu podařilo a pro další generace rodu udržel rozsáhlé pozemkové zázemí v severních Čechách. Nevyhnul se nicméně ztrátám, v roce 1638 musel například vrátit bývalým majitelům panství [[Grabštejn]], které od Albrechta z Valdštejna získal v roce 1633. Významnou položkou v konfiskovaném majetku Albrechta z Valdštejna představoval [[Valdštejnský palác]] v Praze, který byl díky svému rozsahu a vybavení v roce 1634 odhadnut na 50 000 zlatých. Také v tomto případě Maxmilián své nároky uplatnil, ale palác musel později vykoupit. Po roce 1642 zde trvale sídlil a podílel se na dokončení umělecké výzdoby interiérů. Z majetku svého otce Adama zdědil v roce 1638 panství [[Dobrovice]] a [[Loučeň]]. V rámci různých majetkových vyrovnání vlastnil dočasně také majetek na [[Morava|Moravě]] ([[Milotice]], [[Dřevohostice]]). Vlastnil také palác ve Vídni. Patřil k významným [[mecenáš]]ům katolické církve, mimo jiné založil [[Františkánský klášter (Turnov)|františkánský klášter v Turnově]]. Vysoké částky věnoval také [[Augustiniánský kostel (Vídeň)|augustiniánskému kostelu]] ve Vídni, kde byl spolu s dalšími členy rodu pohřben.
 
== Rodina ==
Poprvé se oženil v roce 1618 s Kateřinou Barborou z [[Harrachové|Harrachu]] (1599–1640), dcerou vlivného císařského dvořana [[Karel z Harrachu|Karla Harracha]]. Sňatek se konal v Praze a byl velkou společenskou událostí za účasti [[Matyáš Habsburský|císaře Matyáše]]. Jeho druhou manželkou se stala Polyxena [[Páni z Talmberka|z Talmberka]] (1599–1651), dědička panství [[Duchcov]]. Potřetí se oženil v Brně v roce 1651 s Maxmiliánaou [[Salmové (Wigerichovci)|ze Salm-Neuburgu]] (1608–1663), vdovou po [[Kryštof Pavel z Lichtenštejna-Kastelkornu|Kryštofu Pavlovi z Lichtenštejna-Castelcornu]]. Z prvních dvou manželství měl deset dětí, z nichž pět synů dosáhlo vysokého postavení u dvora, v armádě a katolické církvi. Dcery se provdaly do starých českých rodin.
Oženil se třikrát:
 
* 1. Kateřina Barbora z Harrachu (10. 11. 1599 – 22. 8. 1640)
* 1. [[Ferdinand Arnošt z Valdštejna|Ferdinand Arnošt]] (1623–1656), [[nejvyšší zemský komorník]] [[České království|Českého království]] 1652–1656
* 2. Polyxena Marie z Talmberka, ovdovělá z Lobkovic (1599 – 25. 5. 1651)
* 2. Albrecht Leopold (1625–1656), [[kanovník]] v [[Olomouc]]i a [[Pasov]]ě
* 3. Maxmiliána ze Salm-Neuburgu (1608 – 8. 12. 1663)
* 3. [[František Augustin z Valdštejna|František Augustin]] (1628–1684), [[Dvorský maršálek|nejvyšší dvorský maršálek]] 1683–1684
* 4. Marie Kateřina (1629–1691), dvorní dáma císařovny [[Eleonora Magdalena Gonzagová|Eleonory Magdaleny]]
* 5. Marie Maxmiliána, manžel [[Hrzánové z Harasova|hrabě Jan Adam Hrzán z Harasova]] (†1681), [[nejvyšší lovčí]] [[České království| Českého království]]
* 6. Marie Monika (†1666), manžel [[Švihovští z Rýzmberka|Bedřich Kašpar Švihovský z Rýzmberka]] (1626–1654), majitel panství [[Nové Dvory (okres Kutná Hora)|Nové Dvory]]
* 7. [[Karel Ferdinand z Valdštejna|Karel Ferdinand]] (1634–1702), císařský diplomat, vyslanec v Sasku, Polsku, Anglii, [[Nejvyšší dvorský komorník|císařský nejvyšší komoří]] 1690–1702
* 8. [[Jan Bedřich z Valdštejna|Jan Bedřich]] (1642–1694), [[Seznam pražských biskupů a arcibiskupů|pražský arcibiskup]] 1675–1694, [[kardinál]]
* 9. Marie Alžběta (1645–1687), manžel [[Vratislavové z Mitrovic|František Kryštof Vratislav z Mitrovic]] (†1689), prezident [[Česká komora|české komory]]
 
== Odkazy ==
=== Související články ===
* [[Valdštejnové]]
=== Reference ===
<references />
== Literatura ==
* ''Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku'', díl III. Severní Čechy; Praha, 1984
* HRBEK, Jiří: ''Barokní Valdštejnové v Čechách 1640–1740''; [[Nakladatelství Lidové noviny|NLN]], [[Filozofická fakulta Univerzity Karlovy]]; Praha, 2013; 860 s. ISBN 978-80-7422-233-7
* HRBEK, Jiří: ''Proměny valdštejnské reprezentace. Symbolické sítě valdštejnského rodu v 17. a 18. století''; [[Filozofická fakulta Univerzity Karlovy]]; Praha, 2015; ISBN 978-80-7308-651-0
* [[Josef Janáček|JANÁČEK, Josef]]: ''Valdštejn a jeho doba''; Praha, 1978; 586 s.
 
=== Externí odkazy ===
Řádek 85 ⟶ 91:
[[Kategorie:Čeští šlechtici]]
[[Kategorie:Čeští maršálové]]
[[Kategorie:Císařští komoří]]
[[Kategorie:Čeští tajní radové]]
[[Kategorie:Politici habsburské monarchie]]
[[Kategorie:Diplomaté Rakouska]]
[[Kategorie:Rytíři Řádu zlatého rouna]]
[[Kategorie:Osobnosti třicetileté války]]
Řádek 90 ⟶ 100:
[[Kategorie:Úmrtí 1655]]
[[Kategorie:Úmrtí 19. února]]
[[Kategorie:Pohřbení ve Vídni]]
[[Kategorie:Muži]]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Maxmilián_z_Valdštejna“