Liberec (nádraží): Porovnání verzí

Nádraží bylo postaveno v roce [[1859]] pod vedením inženýra [[Jan Šeba|Jana Šebka]]. Na stavbě nádraží pracovalo až 17 000 lidí. Vybudovalo se, protože [[Průmyslník|průmyslníci]] v čele s továrníkem [[Johann Liebieg|Johannem Liebiegem]] si dobře uvědomovali zejména to, že potřebují propojit Liberec se světovými trhy či pro převážení surovin z tehdejších uhelných dolů. Poté byla vytvořena společnost, v níž byli zastoupeni známí železniční podnikatelé [[Kleinové|bratři Kleinové]] a pražský [[podnikatel]] [[Vojtěch Lanna mladší|Vojtěch Lanna]]. Na tehdejší ministerstvo obchodu ve [[Vídeň|Vídni]] byla podána žádost o koncesi na vybudování železnice z Pardubic do Liberce. V [[Únor|únoru]] roku [[1855]] dostali [[Zpráva|zprávu]], že ministerstvo obchodu s jejich nabídkou souhlasí. Přesto byly dohahydohady, kde vznikne nádraží Liberec, kde měla současně zaústit budovaná (tehdy soukromá) dráha z německé [[Žitava|Žitavy]]. Aby nádraží leželo co nejblíže centru města a nabízelo pozemky na Keilově vrchu i nedaleko nemocnice na Skřivánčím poli požadovalo samotné město. To, že nádraží bylo umístěno na [[Jeřáb (Liberec)|Jeřábu]], rozhodla nakonec komise, s ohledem na možnost snazšího napojení saské dráhy ze Žitavy. Zástupcům města se toto místo zdálo příliš vzdáleno od centra, a proto rozhodli, že společnost stavějící trať z Pardubic vybuduje s nádražím také příjezdovou komunikaci do města, dnešní ulici 1. máje. Hned z počátku vzniklo soutěžení mezi saskou železnicí ze Žitavy do Liberce a rakouskou z Pardubic. Projevilo se to při rozhodování o vedení trasy při samotné výstavbě. Stavba železnice ze Žitavy o délce 26,70 km začala [[2. říjen|2. října]] [[1855]] pod vedením inženýra Raichla a skončila [[25. únor|25. února]] [[1859]]. Trať z Pardubic do Liberce dlouhá 160 km byla zahájena o rok později a přes mnohé stavební obtíže již [[29. leden|29. ledna]] 1859 ve 12 hodin 10 minut přijel do Liberce první zkušební [[vlak]] za živé pozornosti obyvatel Liberce. Pravidelný provoz pro veřejnost byl zahájen [[1. květen|1. května]] 1859. Hlavní dominantou nádraží byla budova postavená v [[Novogotika|novogotickém slohu]] podle plánů [[Franz Riesemann|Franze Riesemanna]]. Byly tak otevřeny tratě do [[Pardubice|Pardubic]] a německé [[Žitava|Žitavy]], které měli konec trati na této stanici. Na libereckém nádraží přibyla ještě v roce [[1875]] [[Železniční trať Liberec–Zawidów|trať do Zhořelce]] přes [[Frýdlant|Frýdlant v Čechách]], roku [[1888]] [[Železniční trať Liberec – Tanvald – Harrachov|dráha do Jablonce nad Nisou]]. Poté nádraží prošlo první velkou rekonstrukcí před otevřením dráhy do [[Česká Lípa|České Lípy]] roku [[1900]]. V roce [[1903]] se otevřela [[Železniční trať Liberec – Česká Lípa|trať na Českou Lípu]]. Původně každá trať patřila samostatné soukromé společnosti a měla proto na libereckém nádraží svou vlastní stanici. V roce [[1905]] byla žitavská dráha zestátněna a zůstala ve vlastnictví [[Sasko|saského státu]] do roku [[1945]]. Během té doby spravovali úsek žitavské dráhy na území [[Československo|Československa]] zaměstnanci [[Říšskoněmecké drahy|říšskoněmeckých drah]] a měli na nádraží v Liberci vymezené své provozní objekty a prostory. Snahy československého státu o odkoupení této trati se nesetkaly s pochopením německé strany.<ref>{{Citace periodika

Stanice není [[Elektrifikace|elektrizovaná]] a je pouze jedinou krajskou stanicí bez elektrifikeceelektrifikace. Nádražní budova je majetkem [[Správa železnic|Správy železnic]]. Má pět nástupišť přístupných dvěma podchody s výtahy, je vybaveno audiovizuálním informačním systémem INISS ([[Danuše Klichová|Danuše Hostinská-Klichová]]). Další frekventovaná nádraží jsou nádraží [[Liberec-Horní Růžodol (nádraží)|Liberec-Horní Růžodol]] na [[Železniční trať Liberec – Česká Lípa|trati 086]] nebo zastávka nejblíže centru [[Liberec-Rochlice (železniční zastávka)|Liberec-Rochlice]] na [[Železniční trať Liberec – Tanvald – Harrachov|trati 036]].

[[Soubor:Nádraží Liberec, nástupiště 2 a 3A.jpg|náhled|265x265bod|Místo, kde vlak prorazil zaražedlo u nástupiště 3A (zaražedlo vlevo od jednotky [[Motorové vozy 840 a 841|840]])]]Ve čtvrtek [[10. leden|10. ledna]] [[2019]] kolem půl sedmé ráno (přesně v 6:.34)<ref>{{Citace elektronického periodika

V [[pátek]] [[9. říjen|9. října]] [[2020]] došlo v odpoledních hodinách (kolem čtvrté hodiny) k vykolejení [[Nákladní vlak|nákladního vlaku]], který vezl klády. Jeden z vagonů [[ČD Cargo]] zničil [[Výhybka|výhybku]] a přejel na sousední kolej. Tato nehoda se stala při posunu. Bylo tam [[štěstí]], že se nevysypaly klády [[Dřevo|dříví]]. „Nijak to neohrozilo provoz, ani nedošlo k žádnému zranění,“ uvedla mluvčí [[Správa železnic|Správy železnic]] Nela Friebová. Na místo zasáhli [[Drážní hasiči Liberec]]. Jejich úkolem bylo vrátit vagon zpátky na koleje. S [[Práce|prací]] začali před sedmou hodinou večer a dokončena byla v sobotních půl čtvrté ráno. Hned v sobotu odpoledne Drážní inspekce uvedla, že škoda způsobena na vykolejeném vlaku činí 100 tisíc korun, trať nehodu odnesla hůře - tam se odhad podle mluvčího Martina Drápala odhaduje na 1,1 milionu korun.<ref>{{Citace elektronického periodika