Wikipedie

Adolf von Harnack: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m přidána Kategorie:Vyučující na Univerzitě Marburg za použití HotCat
Řádek 1:
{{Infobox - osoba}}
'''Adolf von Harnack''' ([[17. květen|17. května]] [[1851]], [[Tartu]] [[Estonsko]] – [[10. červen|10. června]] [[1930]], [[Heidelberg]] [[Bádensko-Württembersko|Bádensko]]) byl [[Německo|německý]] [[Protestantismus|protestantský]] [[teolog]] a odborník na dějiny dogmatu (vývoj křesťanské věrouky) a dějinycírkevní náboženstvídějiny.
 
== Biografie ==
Narodil se v rodině německého profesora teologie Theodosia Harnacka. Šel v otcových šlépějích, studoval teologii v Tartu (tehdy německý Dorpat) a stalLipsku, kde v roce 1873 získal doktorát, v roce 1874 se profesoremhabilitoval teologiea v Lipskuroce (1876), Giessenubyl jmenován mimořádným profesorem církevních dějin. Řádnou profesuru získal roku (1879) v Gießenu, Marburguv témže roce se oženil s Amalií Thiersch, s níž měli sedm dětí. Od roku (1886) působil v Marburgu a od roku 1886 nakonec až do penzionování v Berlíněroce (1888-1921) na Univerzitě Friedricha-Wilhelma v Berlíně. Pro své liberální názory upadlbyl v nemilostnapětí us církevníchkonzervativními autorit.církevními autoritami, Státnístátní moc mu naopak byla nakloněna a císař Vilém II ho roku 1914 povýšil do šlechtického stavu. Vedle své rozsáhlé a významné badatelské činnosti byl Harnack také organizátorem vědy. Od roku 1890 byl řádným členem Královské pruské akademie věd, v níž podnítil rozsáhlý vydavatelský projekt - kritické vydání textů řeckých církevních otců (Die Griechischen Christlichen Schriftsteller, GCS).<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Die Griechischen Christlichen Schriftsteller
 
| url = https://www.bbaw.de/forschung/die-griechischen-christlichen-schriftsteller
Harnack byl především historik dogmatu.
| datum přístupu =
}}</ref> Roku 1897 se stal také dopisujícím členem Bavorské akademie věd. V letech 1905-1921 byl ředitelem Královské knihovny (v roce 1918 přejmenována na Pruskou státní knihovnu), o jejíž vybudování se zasloužil. V roce 1911 se podílel na založení vědecké Společnosti císaře Viléma (dnes Společnost Maxe Plancka), v jejímž čele stál až do své smrti.
 
== Teologické názory a dílo ==
Věřil, že evangelium bylo zdeformováno vlivem řecké filozofie a tento proces "helenizace" se snažil prozkoumat. Ježíšovo jednoduché náboženství se podle něho, zvlášť pod vlivem apoštola Pavla změnilo na náboženství o Ježíšovi, jež se pak transformovalo v dogma o vtělení Božího syna. Podle Harnacka je nutno vzít v úvahu i působení Ježíšova učení v průběhu věků.
 
Harnack podrobně zkoumal Ježíšovo učení a uvažoval o něm ve třech směrech.1. Boží království a jeho příchod.2.Bůh Otec a nekonečná hodnota jeho duše.3.Vyšší spravedlnost a přikázání lásky. Harnack dále sleduje postup evangelia křesťanskými dějinami.▼
V knižním vydání série 16 přednášek ''Podstata křesťanství''<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Harnack
| jméno = Adolf
| titul = Das Wesen des Christentums
| vydání = 1
| vydavatel = J. C. Hinrich
| místo = Leipzig
| rok vydání = 1900
▲}}</ref> Harnack podrobně zkoumal Ježíšovo učení, ajehož uvažovaljádro o němshrnul ve třech směrech.: (1.) Boží království a jeho příchod., (2.) Bůh Otec a nekonečná hodnota jeholidské duše., (3.) Vyšší spravedlnost a přikázání lásky. Harnack dále sleduje postup evangelia křesťanskými dějinami.
 
Patrně nejvýznamnějším dílem je třísvazková ''Učebnice dějin dogmatu,'' která poprvé vyšla v letech 1886-1890 a pak v řadě dalších doplňovaných vydání.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Harnack
| jméno = Adolf
| titul = Lehrbuch der Dogmengeschichte, 1-3
| vydavatel = Mohr Siebeck
| místo = Freiburg, Leipzig
| rok vydání = 1886-1890
}}</ref>
 
== České překlady ==
Řádek 20 ⟶ 41:
| vydavatel = Samostatnost
| místo = V Praze
| rok vydání = 1903
| rok =
| počet stran = 372
| edice = Knihovna Samostatnosti
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Adolf_von_Harnack“