Jastrzębie-Zdrój: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Uniroma (diskuse | příspěvky)
mBez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 39:
Roku 1859 zde byly při hledání uhlí objeveny prameny léčivé jodobromové [[solanka|solanky]]. O dva roky později koupil vesnici hrabě [[Felix von Königsdorff]], který začal s výstavbou prvních lázeňských objektů. Jastrzębie, přejmenované na ''Bad Königsdorff-Jastrzemb'', se stalo ve druhé polovině 19. století jedním z hlavních lázeňských míst ve Slezsku. Další rozvoj obce souvisel se jménem [[Mikołaj Witczak|Mikołaje Witczaka]], majitele lázní v letech 1896–1918, a později jeho synů, Mikołaje a Józefa. V roce 1922 se Jastrzębie spolu s celým východním Horním Slezskem stalo součástí [[Druhá Polská republika|polského státu]].
 
Novou kapitolu v dějinách otevírají 50. léta 20. století a objevení v okolí obce rozsáhlých ložisek [[černé uhlí|černého uhlí]]. Výstavba prvního dolu – ''Jastrzębie'' – začala v roce 1956 a trvala pět let. V roce 1963] získalo Jastrzębie-Zdrój (oficiální název zavedený po roce 1945) městská práva. Východně od lázeňské čtvrti vznikl komplex panelových sídlišť podle návrhu architekta [[Zygmunt Winnicki|Zygmunta Winnického]] z roku 1961. Šlo o nové modelové socialistické město prohlášené dobovou propagandou za ''město mládí, práce a míru''. Původní projekt nebyl však nikdy plně realizován, nebyla kromě jiného postavena futuristická centrální čtvrť s mrakodrapy a talířovitou budovou kulturního centra.
 
V roce 1972 došlo k připojení obce '''Jastrzębie Górne''' a následně v roce 1975 obcí '''Bzie''', '''Borynia''', '''Szeroka''', '''Moszczenica''' a '''Ruptawa''', čímž město získalo dnešní podobu. Počet obyvatel dosáhl na konci 70. let sto tisíc (nejvíce v roce 1991 – 104 594).
Řádek 50:
V současnosti hraje hlavní úlohu průmysl. Na území města se nacházejí tři fungující černouhelné doly – ''[[Důl Jas-Mos|Jas-Mos]]'' (původní důl ''Jastrzębie'', zprovozněný 1962), ''[[Důl Borynia|Borynia]]'' (1971) a ''[[Důl Zofiówka|Zofiówka]]'' (1969) – organizačně spojené v roce 2013 jako ''Důl Borynia-Zofiówka-Jastrzębie'', a také část důlních polí [[Důl Pniówek|dolu Pniówek]] (1974). Všechny patří společnosti [[Jastrzębska Spółka Węglowa|Jastrzębska Spółka Węglowa (Jastrzębská uhelná společnost)]], jednomu ze tří největších (vedle [[Kompania Węglowa|Kompanie Węglowé]] a [[Katowicki Holding Węglowy|Katovického uhelného holdingu]]) uhelných podniků v Polsku. Ve městě byly také vytvořeny subzóny Katovické [[speciální ekonomická zóna|speciální ekonomické zóny]]. Míra nezaměstnanosti činila v červnu 2016 6,5 %.
 
Jastrzębie-Zdrój tvoří jako součást [[Rybnický uhelný okruh|Rybníckého uhelného okruhu]] [[Souměstí|konurbaci]] s městy [[Rybnik|Rybníky (Rybnik)]], [[Wodzisław Śląski|Vladislav (Wodzisław Śląski)]] a [[Żory|ŽáryŽárov (Żory)]]. Pokračováním této konurbace na české straně je [[Ostrava|ostravská]] aglomerace.
 
Západně od města probíhá [[Dálnice A1 (Polsko)|dálnice A1]] Sever–Jih, na niž navazuje česká [[dálnice D1]]. V roce 1997 byl zastaven provoz na železničních tratích do [[Wodzisław Śląski|Vladislavi]] a [[Zebrzydowice|Žibřidovic]], o čtyři roky později pak na trati do [[Pawłowice Śląskie|Slezských Pavlovic]] – v současnosti je Jastrzębie největším městem ve střední Evropě bez železničního spojení.