Analfabetismus: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
značky: revertováno možný vandalismus vyprázdněna sekce vulgarity editace z Vizuálního editoru |
m editace uživatele 94.112.126.241 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je InternetArchiveBot značka: rychlé vrácení zpět |
||
Řádek 2:
[[Soubor:Monde analphabetisme 2000.jpg|náhled|upright=1.7|Rozšíření negramotnosti ve světě k roku 2000]]
'''Analfabetismus''' neboli '''negramotnost''' je neschopnost [[čtení|číst]] a [[psaní|psát]]. Jejím opakem je [[gramotnost]]. Člověk, který neumí číst a psát, je negramotný neboli analfabet. Vzájemný poměr gramotné a negramotné části [[populace]] se využívá jako jeden z ukazatelů vzdělanosti určité skupiny [[obyvatelstvo|obyvatelstva]]. Pokud je procento negramotných příliš velké, jedná se o problém [[ekonomika|ekonomický]], jelikož [[trh práce|pracovní trh]] je plný nekvalifikované pracovní síly. [[Vláda|Vlády]] se snaží proti němu bojovat vzděláváním obyvatelstva [[povinná školní docházka|povinnou školní docházkou]] a dalšími vzdělávacími projekty. Kampaním proti negramotnosti se říká [[alfabetizace]].
== Vývoj negramotnosti ==
[[Soubor: Illiteracy france.png|náhled|upright=1.0| Vývoj negramotnosti ve Francii {{Malé|(V procentech)}} ]]
[[Soubor: World-Literacy-Rate-1970to2015.TC.png|náhled|upright=1.0|Vývoj negramotnosti (podle [[OSN]]). Negramotnost žen je přibližně o třetinu větší.]]
Negramotnost byla i v dnes vyspělých zemích velmi vysoká až do 19. století, zejména na venkově, kde lidé číst a psát nepotřebovali. Teprve moderní společnosti ji vyžadují u každého a v průběhu 19.-20. století se zde skutečně podstatně snížila. V poslední době ovšem opět vzniká takzvaná sekundární negramotnost, spojená s tím, jak se prosazuje obrazová a hlasová komunikace, především zásluhou [[televize]].
== Funkční negramotnost ==
Kromě toho se užívá pojem funkční negramotnost. Funkčně negramotná osoba může umět číst (např. velmi obtížně a pomalu) a psát (jednoduché věty, s omezenou slovní zásobou), ale není schopná číst nebo psát v dostatečné míře na to, aby se vyrovnala s každodenními požadavky života ve společnosti, ve které žije. Patří sem např. neschopnost využívat informací z běžných zdrojů, například [[jízdní řád|jízdních řádů]], statistik, právních dokumentů a podobně. Funkční negramotnost tedy souvisí nejenom s faktickou schopností číst a psát, ale též se schopností porozumět textu na určité úrovni, orientovat se v běžných konvencích psaného projevu či specifické dokumentace apod.
Funkční negramotnost může být překážkou pro pracovní a společenské uplatnění a běžně se zkoumá a sleduje.
| |||