Bazilika Navštívení Panny Marie (Svatý Kopeček): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
doplnění historie, zdroj
značky: chybný odkaz na rok editace z Vizuálního editoru
doplnění, popis, obrázky, zdroje
Řádek 49:
| url = https://www.pamatkovykatalog.cz/poutni-areal-s-kostelem-navstiveni-panny-marie-533914
| datum přístupu = 2021-04-06
}}</ref> Vzácný reliéf Panny Marie s děťátkem, který je vystaven v interiéru baziliky, je považován za [[Paládium (záštita)|paládium]] kraje [[Haná]] .<ref name=":33">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = David
| jméno = Martin
| titul = Kopie milostného obrazu Panny Marie Svatokopecké v barokním sochařství
| url = https://theses.cz/id/rvt6v1/Bakalsk_prce_-_Original1.txt
| vydavatel = Univerzita Palackého v Olomouci
| datum vydání = 2013
| datum přístupu = 2021-04-09
}}</ref>
 
== Historie ==
=== Kaple (17. století) ===
V letech 1629–1633 nechal na tomto místě, původně nazývaném Svatá Hora, olomoucký měšťan Jan Andrýsek postavit kapli zasvěcenou Panně Marii. Stála na zalesněném kopci na pozemku, který byl v majetku premonstrátského [[Klášter Hradisko|kláštera Hradisko]]. Její nejvzácnější výzdobou byl oltář s kamenným reliéfem Panny Marie s Děťátkem, kterému poutníci přikládali zázračnou moc. <ref name=":0">{{Citace monografie
| příjmení = Smejkal
| jméno = Bohuslav
Řádek 62 ⟶ 70:
| počet stran = 45
| edice = Církevní památky
}}</ref> V roce 1645 byla kaple zničena při požáru úmyslně založeném švédským vojákem. V poválečném období se obnovená kaple i se zachráněným svatým obrazem stala cílem poutníků z širokého okolí.
 
=== Kostel (17.- 19. století) ===
[[Soubor:Dekorace - Svatý Kopeček.gif|vlevo|náhled|Dekorace portálu svatokopeckého chrámu při korunovačních slavnostech Panny Marie za královnu Moravy]]
Kaple byla nahrazena novým kostelem, který byl vybudován [[Klášter Hradisko|premonstráty]] v letech 1669–1679. Za autora projektu je obvykle pokládán [[Giovanni Pietro Tencalla]].<ref name=":0" /> Nový kostel vysvětil 1.&nbsp;října 1679 [[Seznam olomouckých biskupů a arcibiskupů|olomoucký biskup]] [[Karel II. z Lichtenštejna-Kastelkornu]]. Brzy po vysvěcení kostela zde každoročně putovalo více než 50&nbsp;tisíc poutníků a jejich počet stále rostl.
 
Kolem roku 1700 se počet poutníků pohyboval mezi 120–130&nbsp;tisíci ročně. Spolu s&nbsp;růstem počtu poutníků rostl i počet kněží, kteří zde působili z&nbsp;jednoho (v&nbsp;roce 1672) na dvacet (v&nbsp;roce 1700). Na počátku 18.&nbsp;století se v&nbsp;kostele každoročně odsloužilo více než šest tisíc mší.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Foltýn | jméno = Dušan | odkaz na autora = Dušan Foltýn | spoluautoři = a kol. | titul = Encyklopedie moravských a slezských klášterů | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2005 | počet stran = 878 | isbn = 80-7277-026-8 | poznámka = Dále jen ''Encyklopedie moravských a slezských klášterů'' | strany = 526-528}}</ref>

V roce 1714 italský architekt Domenico Martinelli přistavěl ke stranám chrámu patrové budovy, které sloužily k reprezentativním a obytným účelům. K dalším přestavbám došlo v letech 1721- 1732, v této periodě chrám dostal nový interiér, který vytvořil italský sochař a štukatér Baldassar Fontana.

V&nbsp;roce 1732 proběhly v&nbsp;bazilice v&nbsp;rychlém sledu za sebou dvě velké barokní slavnosti. Nejdříve, 8.&nbsp;září, proběhla jubilejní slavnost na připomínku 100&nbsp;let od vzniku poutního místa. Slavnosti se účastnil i sekavský (a později olomoucký) biskup [[Jakub Arnošt z Lichtenštejna-Kastelkornu]]. Večer po skončení bohoslužeb byl před [[Svatý Kopeček (Olomouc)|Svatým Kopečkem]] inscenován „oheň kunstovný“. Po celý [[oktáv]] mířily do baziliky [[Liturgický průvod|procesí]] z&nbsp;celé [[Morava|Moravy]], přičemž např. jen v&nbsp;procesí z&nbsp;[[Uničov]]a dorazilo kolem 5&nbsp;tisíc poutníků.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Royt | jméno = Jan | odkaz na autora = Jan Royt | titul = Obraz a kult v&nbsp;Čechách 17. a 18. století | vydavatel = Karolinum | místo = Praha | rok = 2011 | vydání = 2. dopl. a přeprac | počet stran = 479 | isbn = 978-80-246-1691-9 | poznámka = Dále jen ''Obraz a kult v&nbsp;Čechách 17. a 18. století'' | strany = 190}}</ref>
 
[[Soubor:CZ Svatý Kopeček - St. Mary's Basilics - memorial plaque 2.jpg|náhled|vlevo|Pamětní deska na fasádě baziliky: „''Toto poutní místo osobně navštívil 21. května 1995 Svatý otec Jan Pavel II.''“]]
Ještě větší nádhery dosáhla následující slavnost korunovační. O&nbsp;korunovaci milostného reliéfu se četnými přímluvami v [[Řím]]ě přičinil olomoucký biskup [[Wolfgang Hannibal von Schrattenbach]]. Na rozdíl od předchozí korunovace ''Madony svatohorské'' i následující korunovace ''Madony svatotomášské'' uhradila zhotovení korunek Vatikánská kapitula ze [[Sforzové|Sforzovy]] nadace. Korunky z&nbsp;Říma na Moravu přivezl sám kardinál Schrattenbach a předal je [[Klášter Hradisko|hradišťskému]] opatovi Norbertu Umlauffovi, který je 18. září přivezl na Svatý Kopeček. Večer před korunovací byl slavnostně vyzdoben Svatý Kopeček i cesta k němu, celá [[Olomouc]] i blízký [[klášter Hradisko]]. Samotná korunovace se odehrála 21.&nbsp;září.<ref>''Obraz a kult v&nbsp;Čechách 17. a 18. století'', s. 189-191.</ref><ref name=":0" />
 
Řádek 77 ⟶ 89:
 
=== Bazilika (20. století) ===
V závěru [[Druhá světová válka|2. světové války]] byl poutní chrám v noci ze 6. na 7. května 1945 poškozen střelbou a ohněm. Během následujících let byly obnoveny chrámové věže a vnější fasády. Od roku 1950 byl areál, po násilném vyhnání premonstrátů komunistickým režimem, ve správě diecézních kněží. V únoru [[1990]] byl znovu předán strahovským premonstrátům.<ref name=":0" /> Jejich zásluhou zde vzniklo nové kulturně-duchovní centrum města Olomouce. Vytvořili podmínky pro činnost chrámového sboru a [[Matice svatokopecká|Matice svatokopecké]], pořádání výstav, přednášek a podobných akcí. [[Soubor:CZ Svatý Kopeček - St. Mary's Basilics - memorial plaque 2.jpg|náhled|vlevo|Pamětní deska na fasádě baziliky: „''Toto poutní místo osobně navštívil 21. května 1995 Svatý otec Jan Pavel II.''“]]Dne 21.&nbsp;května 1995 navštívil Svatý Kopeček [[papež]] [[Jan Pavel II.]], jehož dekretem byl zdejšímu kostelu také 11.&nbsp;dubna 1995 udělen čestný titul „[[bazilika minor]]“. Na pilíři je od 17. května 2015 umístěn [[relikviář]] s ostatky ([[Krev|krví]]) sv.&nbsp;Jana Pavla II., na památku 20.&nbsp;výročí jeho návštěvy této baziliky, které sem osobně přivezl krakovský arcibiskup [[Stanisław Dziwisz|Stanisław kardinál Dziwisz]].<ref>{{Citace elektronického periodika|periodikum = Hospodářské noviny|příjmení = |autor = ČTK|titul = Na Svatém Kopečku byly uloženy ostatky papeže Jana Pavla II.|url = http://domaci.ihned.cz/c1-64023570-na-svatem-kopecku-byly-ulozeny-ostatky-papeze-jana-pavla-ii|odkaz na periodikum = Hospodářské noviny|datum vydání = 2015-05-17|příjmení2 = |odkaz na autora = Česká tisková kancelář}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika|periodikum = ČT24|jméno = |autor = ČTK|odkaz na autora = česká tisková kancelář|titul = Na Svatém Kopečku byly uloženy ostatky papeže Jana Pavla II.|příjmení = |odkaz na periodikum = ČT24|url = http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/311896-na-svatem-kopecku-byly-ulozeny-ostatky-papeze-jana-pavla-ii/|jméno2 = |datum vydání = 2015-05-17|příjmení3 = |poznámka = + video|dostupnost2 = }}</ref> Shromáždění věřících v&nbsp;chrámu po mši pozdravil prostřednictvím velkoplošné obrazovky instalované před hlavním oltářem po modlitbě „Anděl Páně“ z&nbsp;Říma papež [[František (papež)|František]].
V závěru [[Druhá světová válka|2. světové války]] byl poutní chrám v noci ze 6. na 7. května 1945 poškozen střelbou a ohněm. Během následujících let byly obnoveny chrámové věže a vnější fasády. Od roku 1950 byl areál ve správě diecézních kněží. V únoru 1990 byl znovu předán strahovským premonstrátům.<ref name=":0" />
 
Dne 21.&nbsp;května 1995 navštívil Svatý Kopeček [[papež]] [[Jan Pavel II.]], jehož dekretem byl zdejšímu kostelu také 11.&nbsp;dubna 1995 udělen čestný titul „[[bazilika minor]]“. Na pilíři je od 17. května 2015 umístěn [[relikviář]] s ostatky ([[Krev|krví]]) sv.&nbsp;Jana Pavla II., na památku 20.&nbsp;výročí jeho návštěvy této baziliky, které sem osobně přivezl krakovský arcibiskup [[Stanisław Dziwisz|Stanisław kardinál Dziwisz]].<ref>{{Citace elektronického periodika|periodikum = Hospodářské noviny|příjmení = |autor = ČTK|titul = Na Svatém Kopečku byly uloženy ostatky papeže Jana Pavla II.|url = http://domaci.ihned.cz/c1-64023570-na-svatem-kopecku-byly-ulozeny-ostatky-papeze-jana-pavla-ii|odkaz na periodikum = Hospodářské noviny|datum vydání = 2015-05-17|příjmení2 = |odkaz na autora = Česká tisková kancelář}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika|periodikum = ČT24|jméno = |autor = ČTK|odkaz na autora = česká tisková kancelář|titul = Na Svatém Kopečku byly uloženy ostatky papeže Jana Pavla II.|příjmení = |odkaz na periodikum = ČT24|url = http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/311896-na-svatem-kopecku-byly-ulozeny-ostatky-papeze-jana-pavla-ii/|jméno2 = |datum vydání = 2015-05-17|příjmení3 = |poznámka = + video|dostupnost2 = }}</ref> Shromáždění věřících v&nbsp;chrámu po mši pozdravil prostřednictvím velkoplošné obrazovky instalované před hlavním oltářem po modlitbě „Anděl Páně“ z&nbsp;Říma papež [[František (papež)|František]].
 
Ve čtvrtek 17. srpna 2017 proběhla před bazilikou slavnostní bohoslužba a církevní kulturní pořad (se vzpomínkou na zdejší návštěvu sv.&nbsp;Jana Pavla II. „Svatý Kopeček je plný mých oveček“ na velkoplošných obrazovkách) zakončený ohňostrojem v rámci Celostátního setkání mládeže v Olomouci (15. až 20.&nbsp;srpna 2017). Celebroval j.e. biskup [[František Václav Lobkowicz]] za účasti primase českého kardinála Dominika Duky, moravského metropolity olomouckého arcibiskupa Jana Graubnera, [[Stanisław Dziwisz|Stanisława kardinála Dziwisze]], biskupského a kněžského sboru české a moravské církevní provincie, hudebních souborů „Srdcaři“ z Prahy a „Sněženky“ z Olomouce a desetitisíc mladých věřících, až do pozdních večerních hodin.
 
=== Stavební a restaurátorská obnova areálu (21. století) ===
=== Program záchrany architektonického dědictví ===
V letech 1996 až 1998 byla provedena generální oprava kůru, při které byly instalovány nové varhany, restaurovány všechny plastiky a stropní freska.
V rámci [[Program záchrany architektonického dědictví|Programu záchrany architektonického dědictví]] bylo v roce 2003 na opravu památky čerpáno 1&nbsp;000&nbsp;000&nbsp;Kč.<ref>{{Citace monografie
 
V letech 2003–2007 byly provedeny rozsáhlé práce na objektech chrámu, rezidenci a [[Ambit|ambitu]]. Došlo k výměně krovů, střešních krytin, oken, opravě vnějších fasád. Bylo restaurováno 14 soch z [[Atika (architektura)|atik]] na rezidenčních křídlech. V roce 2006 byly pořízeny dva nové zvony Maria (820 kg) a Jáchym (600 kg) náhradou za válečné ztráty. V rámci [[Program záchrany architektonického dědictví|Programu záchrany architektonického dědictví]] bylo v roce 2003 na opravu památky čerpáno 1&nbsp;000&nbsp;000&nbsp;Kč.<ref>{{Citace monografie
| titul = 20 let Programu záchrany architektonického dědictví
| url =
Řádek 100 ⟶ 112:
| rok vydání = 2015
| strany = 102-103
}}</ref>
 
V letech 2007–2009 proběhla I. etapa obnovy interiérů baziliky, při které byla restaurována výzdoba kleneb a kupolí. <ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = s.r.o
| jméno = NETservis
| titul = Obnova interiérů baziliky v letech 2007 - 2009 - I. etapa - Strahovský klášter
| periodikum = Královská kanonie premonstrátů na Strahově {{!}} Strahovský klášter
| url = https://www.strahovskyklaster.cz/obnova-interieru-baziliky-v-letech-2007-2009-i-etapa
| datum přístupu = 2021-04-06
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Bazilika Navštívení Panny Marie, Svatý Kopeček u Olomouce
| periodikum = GEMAART
| url = https://www.gemaart.cz/bazilka-nasvstiveni-panny-marie-svaty-kopecek-u-olomouce/
| jazyk = cs-CZ
| datum přístupu = 2021-04-12
}}</ref>V prostorách severní rezidence u svatých schodů bylo v roce 2008 zřízeno Muzeum Matice svatokopecké. V letech 2011–2013 byla provedena úprava vnějšího prostoru před vstupem do baziliky, při níž byly restaurovány sochy na průčelí, opravena [[balustráda]] a kamenné schodiště. <ref name=":0" /> V letech 2018––2020 proběhla celková rekonstrukce interiéru baziliky v rámci II. etapy projektu obnovy areálu, při které byly opraveny omítky, fasády, okna, ale i elektroinstalace, osvětlení, vytápění a ozvučení celé historické památky. Důležitou součástí byla také instalace nových zabezpečovacích a protipožárních systémů. Restaurovala se i umělecká díla jako sochy, malby, vitráže, oltář, kazatelna a celý historický mobiliář. V rámci obnovy, kterou provedl tým 30 restaurátorů různých odborností pod vedením akademického sochaře a restaurátora René Tikala, byly upraveny i Svaté schody a muzeum Matice svatokopecké. Náklady rekonstrukce činily celkem 114 milionů korun, podstatnou část pokryla dotace [[Evropská unie|EU]]. <ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = s.r.o
| jméno = NETservis
| titul = Projekt obnovy Svatého Kopečka - Strahovský klášter
| periodikum = Královská kanonie premonstrátů na Strahově {{!}} Strahovský klášter
| url = https://www.strahovskyklaster.cz/projekt-obnovy-svateho-kopecka
| datum přístupu = 2021-04-06
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| příjmení = Vránová
| jméno = Magda
| titul = Bazilika na Sv. Kopečku už září v nové kráse. Nahlédněte dovnitř
| periodikum = Olomoucký deník
| datum vydání = 2020-06-05
| jazyk = cs
| url = https://olomoucky.denik.cz/zpravy_region/bazilika-svaty-kopecek-2020-oprava.html
| datum přístupu = 2021-04-07
}}</ref>
 
Řádek 118 ⟶ 161:
 
== Okolí poutního místa ==
[[Soubor:CZ Svatý Kopeček - St. Mary's Basilics - St. Peter Damian.jpg|náhled|250x250pixelů|socha sv. Jana Nepomuckého na Sadovém náměstí]]
Od [[Klášter Hradisko|kláštera Hradisko]] vede k&nbsp;bazilice historická poutní [[alej]] doplněná kaplemi a sochami. Její součástí je kostel sv. Barbory, sousoší poutníka a anděla s&nbsp;reliéfem Panny Marie Svatokopecké, soubor šesti sloupů se sochami Krista a Panny Marie a sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Tadeáše. Alej je chráněna jako nemovitá [[kulturní památka České republiky]].<ref>{{MonumNet|název=alej poutní, včetně staveb a soch|ID= 163124|datum=1958-05-03}}</ref>
 
Součástí památkově chráněného areálu je velké barokní sousoší [[Jan Nepomucký|sv. Jana Nepomuckého]], které stoji na volném prostranství na Sadovém náměstí. Dílo z let 1740 až 1745 je připisováno [[Jiří Antonín Heinz|Jiřímu Antonínu Heinzovi]]. Sestává z vysokého podstavce, na kterém uprostřed stojí socha sv. Jana Nepomuckého v nadživotní velikosti, na třech stranách vystupují nižší volutové konzoly, které nesou figury andílků. Sousoší je ohrazeno kamennou šestibokou balustrádou. Na střední části podstavce jsou reliéfy vztahující se k životu tohoto světce. <ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = sousoší sv. Jana Nepomuckého - Památkový Katalog
| periodikum = www.pamatkovykatalog.cz
| url = https://www.pamatkovykatalog.cz/sousosi-sv-jana-nepomuckeho-13849444
| datum přístupu = 2021-04-11
}}</ref>
 
V blízkosti chrámu je kříž věnovaný v r. 1909 manžely Skládalovými, prarodiči [[Jiří Wolker|Jiřího Wolkra]], jako projev radosti nad narozením vnuka.
 
== Popis ==
 
=== Areál ===
Barokní poutní kostel Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku s dvouvěžovým průčelím je výraznou dominantou krajiny v okolí Olomouce. Tvoří hlavní část uzavřeného poutního areálu, který sestává z chrámu, dále obytných a účelových budov a [[Ambit|ambitu]]. Hlavní osa baziliky nesměřuje od východu k západu, ale chrám je pootočen průčelím k mateřskému klášteru Hradisko, vzdálenému asi 6 km. Kostel projektoval [[Giovanni Pietro Tencalla]] a je příkladem barokní krajinné kompozice.
 
K budově chrámu přiléhají po stranách rezidenční křídla s atikou nesoucí sochy 12 [[Apoštol|apoštolů]] a dvou světců. Celková délka průčelí je 97 metrů. Kolmo na ně navazují jednopatrová křídla, která po bocích kostela vytvářejí nestejně velké dvorní trakty. Severní trakt uzavírá objekt se [[Svaté schody|svatými schody]] a zimní kaple. Za presbytářem kostela je rozsáhlé půlkruhové nádvoří se sousoším [[Svatý Norbert|sv. Norberta]]. a otevřeným ambitem s křížovou cestou, do jehož středu je vestavěna kaple Jména Panny Marie. Po stranách jsou v ambitu ještě dvě menší kaple [[Petr (apoštol)|sv. Petra]] a sv. [[Marie Magdalena|Maří Magdaleny]]. Architektem této části areálu, která vznikla v letech 1714–1721, byl [[Domenico Martinelli]].   
 
=== Bazilika ===
 
==== Exteriér ====
Před průčelím baziliky, které měří 25 metrů, je terasa s kamenným schodištěm opatřená balustrádovým zábradlím a sochařskou výzdobou. Před chrámem na schodišti stojí sochy sv. Cyrila a Metoděje z roku 1909. Průčelí je horizontálně předěleno výrazně vystupující římsou s trojúhelníkovým štítem uprostřed na dvě části. Horní část má po stranách dvě hranolové věže o výšce 45 m s cibulovými střechami s lucernou, propojené [[Atika (architektura)|atikou]]. Na každé z věží jsou uprostřed hodiny, pod nimi okno a nad nimi půlkruhově zakončený otvor do prostoru se zvony. V každé věži jsou dva zvony. Ve středu atiky mezi věžemi je výklenek se sochou Panny Marie s Ježíškem.
 
Spodní části průčelí dominuje bohatě zdobený vstupní [[Portál (architektura)|portál]] se [[Supraporta|supraportou]], jejíž součástí jsou tři postavy považované za alegorie božských ctností – víry, naděje a lásky. Vytvořil je v roce 1731 sochař [[Josef Winterhalder starší|Josef Winterhalder]].<ref name=":0" /> Mezi postavami je umístěna kamenná deska s latinským nápisem upomínajícím na data a osoby spojené se založením chrámu. Po stranách portálu jsou dva boční vchody. Nad ním je výklenek se sochou [[Svatý Štěpán|svatého Štěpána]], patrona kláštera Hradisko. V krajních nikách druhého patra průčelí jsou sochy [[Svatý Augustin|sv. Augustina]] (z čelního pohledu vlevo) a [[Svatý Norbert|sv. Norberta]] (vpravo). Autorem soch z let 1678–1680 je olomoucký sochař František Zürn.
 
Půdorys kostela je obdélný s trojbokým závěrem, celková délka je 55 metrů. Boční fasády jsou členěny pouze vpadlými výplněmi, okna většinou s půlkruhovým záklenkem jsou lemována profilovanými kamennými [[Šambrána|šambránami]]. Ke hlavní hmotě kostela jsou přičleněny nižší části bočních kaplí, [[sakristie]] a [[Oratoř (architektura)|oratoří]] a do plochy dvora směrem severním vybíhající křídlo [[Svaté schody|Svatých schodů]]. Střechy nad lodí a [[Kněžiště|presbytářem]] jsou [[Sedlová střecha|sedlové]], závěr má trojbokou jehlanovitou střechu, nižší boční střechy nad kaplemi a sakristií a [[kupole]] jsou [[Střecha|valbové]]. <ref name=":2">{{Citace elektronického periodika
| titul = kostel Navštívení Panny Marie - Památkový Katalog
| periodikum = www.pamatkovykatalog.cz
| url = https://www.pamatkovykatalog.cz/kostel-navstiveni-panny-marie-13845361
| datum přístupu = 2021-04-07
}}</ref>
 
==== Interiér ====
Baziliku tvoří hlavní loď s osmi bočními kaplemi. Je zakončena [[Kněžiště|presbytářem]], který má po stranách v patře [[Oratoř (architektura)|oratoře]]. V oratoři na [[Evangelní strana|evangelní]] (levé) straně jsou instalovány varhany z počátku 18. století. Pod ní je přístup do zimní kaple, sakristie a ke Svatým schodům. Křížení hlavní a příční lodi je zaklenuto velkou kupolí s [[Lucerna (architektura)|lucernou]] (průměr 11,5 m, výška 30 metrů), v níž je umístěna holubice jako symbol [[Duch svatý|Ducha svatého]]. V patě kupole je ochoz lemovaný [[Balustráda|balustrádou]], přístupný z půdy nad hlavní lodí. V příčné lodi jsou proti sobě vybudovány dvě největší kaple ([[Svatý Josef|sv. Josefa]] a [[Svatý Jáchym|sv. Jáchyma]]), další čtyři kaple po stranách hlavní lodi mají nižší klenbu a jsou průchozí. Na levé straně jsou to kaple [[Svatý Augustin|sv. Augustina]] a sv. Anděla Strážce, na pravé sv. Norberta a [[Pavlína Římská|sv. Pavlíny]], patronky města Olomouce. Dvě menší kaple (Nejdražší krve Kristovy a Bolestné Panny Marie) byly zřízeny v přízemí věží. V místě, kde se dnes nachází boční kaple [[Pavlína Římská|svaté Pavlíny]], stála původní kaple z počátku 17. století. <ref name=":0" />
 
Na západní straně lodi mezi věžemi je pěvecký [[Kruchta|kůr]] s varhanami. Dlažba kostela je z mramoru, položena byla v roce 1977. Pod podlahou jsou tři hrobky, v nichž byli pohřbíváni opati kláštera Hradisko, kněží z řádu premonstrátů a olomoučtí měšťané.
 
Vnitřní výzdoba chrámu byla provedena ve dvou etapách: v prvním období (1675-79) byla provedena výzdoba klenby, ve druhém období (1722-32, u bočních oltářů do roku 1738) pak výzdoba celého interiéru od hlavních říms dolů. <ref name=":2" /> Podílelo se na ní mnoho italských i místních umělců. Klenba nad lodí, v presbytáři a kaplích je celá pokryta plastickou štukovou výzdobou a freskovou malbou.   
 
===== Presbytář =====
[[Soubor:Olomouc - Svatý Kopeček - Bazilika Navštívení Panny Marie - Church of the Visitation of the Virgin Mary 1669-79 by G.P.Tencalla - View ENE.jpg|náhled|interiér baziliky]]
Na freskách klenby presbytáře jsou vymalovány v symbolech [[invokace]] loretánských [[Litanie|litanií]]. Uprostřed klenby jsou tři velké freskové obrazy: nad hlavním oltářem [[Nejsvětější Trojice]], ve střední části Boží oslava a na třetím čtvercovém obrazu [[Nanebevzetí Panny Marie]]. <ref name=":1">{{Citace elektronického periodika
| titul = Svatý Kopeček u Olomouce - Bazilika Navštívení Panny Marie
| periodikum = www.svatykopecek.cz
| url = http://www.svatykopecek.cz/FixPage.asp?ID=111#mid
| datum přístupu = 2021-04-06
}}</ref> Bohatá štuková výzdoba klenby s [[Luneta|lunetami]] je místy až 30 cm hluboká. Na vysokých podstavcích před okny stojí sochy [[Svatý Augustin|sv. Augustina]] a [[Svatý Norbert|sv. Norberta]]. <ref name=":0" />
 
Hlavní oltář byl vytvořen podle návrhu [[Baltazar Fontana|Baltazara Fontany]] ve 20. až 30. letech 18. století. Tvoří jej dva páry sloupů se štítovým nástavcem a plastickou, bohatě zlacenou výzdobou se sochou Boha Otce, obklopeného figurami andělů. Do středu stěny [[Retabulum|retabula]] je vsazen oltářní obraz Navštívení Panny Marie z roku 1677 od vídeňského malíře [[Johann Spillenberger|Johanna Spillenbergera]].
 
Na volně stojící [[Oltářní mensa|oltářní mense]] se stříbrným [[Antependium|antependiem]] je upevněn svatostánek s baldachýnem pro milostný mariánský obraz. Po stranách jsou postavy andělů. Milostný obraz je v [[Opuka|opuce]] provedený nízký [[Reliéf (sochařství)|reliéf]] Panny Marie s Ježíškem o rozměrech 39x21,5 cm. Reliéf má kolem sebe zlatý plášť ozdobený římskými korunkami a je zasazený v širokém profilovaném stříbrném rámu. <ref name=":33" /> 
 
Novodobá úprava presbytáře s novým mramorovým obětním stolem, [[Ambon|ambonem]] a [[sedes]] byla provedena dle projektu Ing. arch. Tomáše Černouška v roce 1977.<ref name=":0" />
 
Klenbu přilehlých oratoří pokryl freskami s alegorickými postavami oslavujícími ctnosti Panny Marie v roce 1727 olomoucký malíř [[Jan Kryštof Handke]]. Pod oratořemi jsou zavěšeny čtyři v mědi tepané postříbřené obrazy s náměty připomínajícími významné události z rané historie kostela.<ref name=":33" /> Podle návrhu Josefa Winterhaldera je v roce 1739 zhotovil vídeňský zlatník Jan Josef Wirth. <ref name=":0" /> V oratoři na bočním kůru jsou postaveny jednomanuálové varhany z počátku 18. století od varhanáře Jana Davida Siebera. Jedná se o jedny z nejstarších dochovaných varhan v původním stavu na Moravě. <ref name=":1" /> Boční dveře z presbytáře na obě strany jsou bohatě zdobené reliéfními řezbami s biblickými náměty.
 
===== Hlavní loď =====
Valená klenba s [[Luneta|lunetami]] v chrámové lodi je pokryta rozměrnými štukovými [[Kartuš|kartušemi]] s výraznou figurální výzdobou. Freskové obrazy malované do mokré omítky mají zářivější barvy a jejich námětem je oslava Panny Marie. Na vítězném oblouku se nachází malba připomínající korunovaci milostného obrazu z roku 1732 a znaky všech zemí tehdejší rakouské monarchie. Klenba kupole je zdobena štukami, které vytvářejí šest kartuší s freskovou malbou. Obrazy představují události ze života šesti starozákonných žen a jsou doplněny invokacemi modlitby [[Salve Regina|Zdrávas královno]]. Spolu s dalšími dvěma freskovými obrazy ve slepých oknech jsou dílem vídeňského mistra Jana Stegra.<ref name=":0" /> Do [[Pendentiv|pendentivů]] pod kupolí namaloval Jan Kryštof Handke v roce 1731 alegorické postavy čtyř světadílů: Evropa, Asie, Afrika a Amerika. Pod kopulí jsou umístěny v nikách čtyř pilířů sochy evangelistů [[Matouš (evangelista)|Matouše]], [[Marek Evangelista|Marka]], [[Svatý Lukáš|Lukáše]] a [[Jan Evangelista|Jana]], práce Michaela a Davida Zürnových. Při levém pilíři navazujícím na presbytář je kazatelna bez stříšky, dílo sochaře Josefa Winterhaldera z roku 1731.  
 
Klenbu hlavní lodi zdobí dvě velké oválné fresky zobrazující Mariinu odevzdanost Bohu a boj [[Michael (archanděl)|archanděla Michaela]] s ďáblem. Ve čtyřech okenních lunetách je vyjádřen zpěv chvály Panně Marii čtyřmi lidskými věky - dětstvím, mládím, dospělostí a stářím. Štuková a fresková výzdoba je zachována i v osmi boční kaplích s oltáři přistavenými přímo k chrámové stěně. Nad každým z oltářů je prolomeno okno s půlkruhovým zakončením. Obrazy jsou dílem Jana Kryštofa Handkeho, Franse de Neve, Pavla Trogera a dalších.
 
Vysokou úrovní štukové a plastické výzdoby se vyznačuje kruchta na západní straně lodi. Původně v ní stály barokní varhany vyrobené v dílně varhanáře Davida Siebera z Brna v letech 1722–1725. V průběhu let byl nástroj několikrát opravován a přestavěn. V letech 1995-1998 byl do restaurovaných varhanních skříní vestavěn nový nástroj vyrobený varhanářskou dílnou bratří Stavinohových z Valašského Meziříčí. <ref name=":1" />
 
===== Vedlejší prostory =====
Vchodem u kazatelny se vstupuje do prostor přiléhajících k severní straně baziliky. Krátkou chodbou, v niž se nachází rozměrná barokní dřevěná plastika [[Madona|Madony]], lze vstoupit do zimní kaple. V této části byly zřízeny tzv. [[svaté schody]], jako připomínka 28 schodů v jeruzalémském paláci, po nichž Kristus vystupoval před svým slyšením u [[Pilát Pontský|Piláta]]. Ve vrcholové části schodiště je [[Pieta]] od sochaře [[Jiří Antonín Heinz|Jiřího Antonína Heinze]]. Výmalba těchto prostor je z větší části dílem Jana Kryštofa Handkeho. V chodbách u svatých schodů bylo v roce 2008 zřízeno Muzeum Matice svatokopecké.
 
=== Ostatní objekty ===
 
==== Rezidence ====
Obě křídla dvoupodlažních rezidencí mají na fasádě sedm [[Pilastr|pilastrů]] a mezi nimi dvě řady obdélníkových oken s kamenným [[Ostění|ostěním]]. Profilovaná horizontální římsa nese [[Atika (architektura)|atiku]] zdobenou sochami světců nad každým pilastrem. Na severní budově (ve směru od věže) jsou to [[Petr (apoštol)|Petr]], [[Svatý Ondřej|Ondřej]], [[Jan Křtitel|Jan]], [[Jakub Mladší|Jakub ml.]], [[Bartoloměj (apoštol)|Bartoloměj]], [[Šimon Kananejský|Šimon]] a [[Svatý Šebestián|Šebestián.]] Na budově jižní (od věže) [[Filip Neri|Filip]], [[Jakub Starší|Jakub st.]], [[Tomáš (apoštol)|Tomáš]], [[Matěj (apoštol)|Matěj]], [[Matouš (evangelista)|Matouš]], [[Juda Tadeáš|Tadeáš]], [[Roch z Montpellieru|Roch]]. Jsou dílem [[Jan Sturmer|Jana Sturmera]] z roku 1725, později upravené Josefem Winterhalderem.
 
Jižní rezidence má dvě křídla, které v půdorysu tvoří obrácené písmeno T. V přízemí vedle kostela je průjezd do nádvoří, svažitý terén byl využit k vytvoření otevřeného obloukového průchodu pod budovou na přilehlé náměstí s kupeckými krámky. Do dvora vede dvouramenné schodiště a krátkým krčkem je budova spojena s chrámem.
[[Soubor:Olomouc - Svatý Kopeček - Sadové náměstí - Bazilika Navštívení Panny Marie - Church of the Visitation of the Virgin Mary 1669-79 by G.P.Tencalla - ICE Photocompilation Viewing from ENE to SSE.jpg|náhled|severní rezidence ]]
Jižní křídlo slouží jako proboštská rezidence a v patře se nachází několik historických reprezentačních sálů. Slavnostní Andrýskův sál má bohatou štukovou výzdobu a jeho stěny jsou potaženy malovanými textilními tapetami s náměty svatokopecké mariánské legendy od Pavla Trogera. Na stropě je upevněna velká olejomalba od J. K. Handkeho, zobrazující sv. Norberta pod Kristovým křížem a budovy Hradiska a Svatého Kopečka. Na něj navazuje malý Čínský sál s malbou čínských motivů na zdech a dále velký Francouzský sál s obrazovými portréty bývalých opatů z kláštera Hradisko. Místnosti a chodba v přízemí jsou zaklenuty valenou klenbou s výsečemi, sály v patře mají plochý strop.  
 
Severní rezidence s půdorysem ve tvaru písmene L slouží k ubytování. V nároží v patře je menší klenutý sál zdobený štukovými ornamenty a nástropní malbou. Na boční straně byl později přistavěno několik nižších objektů, které jsou využívány k provozním účelům.
 
==== Ambit ====
Na východní straně poutního areálu je travnaté nádvoří uzavřené půlkruhovým [[Ambit|ambitem]], který zvenčí tvoří plná zeď. Do nádvoří je otevřený arkádou s půlkruhovými otvory. Ve výklencích na stěnách bylo v roce 1940 osazeno čtrnáct zastavení [[Křížová cesta|křížové cesty]]. Štukové reliéfy zasazené do pseudobarokních rámů zhotovil olomoucký řezbář Jaroslav Kubeček. V závěru jižního křídla ambitu se nachází pískovcová plastika sochaře [[Julius Pelikán|Julia Pelikána]] z roku 1948, která připomíná oběti světových válek.<ref name=":0" />
 
V bočních stranách ambitu jsou vloženy dvě kaple kajícníků, které štukami vyzdobil [[Baltazar Fontana]]. Kaple [[Petr (apoštol)|sv. Petra]] a [[Marie Magdalena|sv. Marie Magdalény]] jsou otevřené směrem do nádvoří, mají trojúhelníkový štít a sedlovou střechu.  
[[Soubor:Svatý kopeček, kaple.JPG|náhled|ambit s kaplí Jména Panny Marie a sousoším sv. Norberta]]
Na nejvýchodnější straně areálu byla do ambitu vestavěna v roce 1718 kaple Jména Panny Marie, která tvoří dominantu nádvoří. Kaple má oválný půdorys, z něhož vybíhají po obou stranách křídla, navazující na obě části ambitu. Je zastřešena oválnou kopulí s lucernou zakončenou makovicí. Průčelí je orientováno do nádvoří, vstup je přes velká dvoukřídlá kovová vrata s půlkruhově zakončeným nadsvětlíkem. Po stranách jsou menší obdélné tepané dveře, nad kterými jsou oválná okna. Nad výraznou římsou je atika zdobená sochami andílků rozmístěnými nad pilastry průčelí. Strop kaple s kopulí je zdoben freskou s postavami za [[Starý zákon|Starého]] a [[Nový zákon|Nového zákona]], které mají vztah k Panně Marii. Malba je připisována [[Jan Kryštof Handke|Janu Kryštofu Handkemu]] nebo Janu Michalu Fiséemu. <ref name=":1" /> Štuková výzdoba interiéru i plastiky izraelských králů [[David (biblická postava)|Davida]] a [[Šalomoun|Šalomouna]] jsou dílem Baltazara Fontany. V obou bočních křídlech kaple jsou oratoře, přístupné dřevěným točitým schodištěm. V kapli byli po roce 1780 pohřbívání kněží, jak je zřejmé z dochovaných náhrobních kamenů a desek.<ref name=":0" />
 
Uprostřed nádvoří se nachází rozměrné sousoší sv. Norberta z roku 1753. Barokní dílo sochařů Josefa a Jana Winterhalderových má výšku cca 8,5 metru. Postava světce v nadživotní velikosti pozvedající zlacenou monstranci stojí na vrcholu širokého stupňovitého podstavce zdobeného reliéfy z jeho života, který má po stranách sochy dvou klečících premonstrátských mučedníků. 
 
== Fotogalerie ==
Řádek 124 ⟶ 252:
Soubor:Svaty Kopecek 1911.jpg|Kostel Navštívení Panny Marie v roce 1911
Soubor:IGP6236-41-PSP-nobranch.jpg|Bazilika Navštívení Panny Marie v zimě
Soubor:Olmütz-HeiligerBerg05.jpg|pohled od Sadového náměstí na jižní stranu baziliky s kupeckými krámky
Soubor:Kostel Navštívení P. Marie (Svatý Kopeček), letní refektář.JPG|Kaple Jména Panny Marie
Soubor:BazilikaKostel Navštívení P. Marie (Svatý Kopeček), Olomoucletní czech republicrefektář.JPG|InteriérKaple Jména Panny Marie v bazilikyambitu
Soubor:Kostel Navštívení P. Marie na Sv . Kopečku u Olomouce - varhany.JPG|[[Kruchta]] s varhanyvarhanami
Soubor:Olomouc - Svatý Kopeček - Bazilika Navštívení Panny Marie - Church of the Visitation of the Virgin Mary 1669-79 by G.P.Tencalla - View Up into the Cupola II.jpg|pohled do kupole baziliky
Soubor:Dekorace - Svatý Kopeček.gif|Dekorace portálu svatokopeckého chrámu při korunovačních slavnostech Panny Marie za královnu Moravy v 17. století
Soubor:Pieta, Jiří Antonín Heinz, Svatý Kopeček.jpg|Jiří Antonín Heinz: Pieta (nad svatými schody)
</gallery>
 
Řádek 152 ⟶ 281:
* [http://phoenix.inf.upol.cz/webtour/kopecek.html.cz Bazilika Navštívení Panny Marie na phoenix.inf.upol.cz] {{Wayback|url=http://phoenix.inf.upol.cz/webtour/kopecek.html.cz |date=20090709164440 }}
* [http://www.olomouc.cz/view.php?cisloclanku=2002071801 Bazilika Navštívení Panny Marie na olomouc.cz]
*[https://olomoucky.denik.cz/galerie/obnova-baziliky-na-svatem-kopecku.html?back=2478278478-1929-43&photo=1 fotogalerie obnovy baziliky. olomoucký deník]
*virtuální [https://www.virtualtravel.cz/svaty-kopecek/bazilika-navstiveni-panny-marie-na-svatem-kopecku prohlídka areálu na Svatém Kopečku]
 
{{Portály|Křesťanství|Morava|Architektura a stavebnictví}}