Kvark-gluonové plazma: Porovnání verzí

Kvark-gluonové plazma obsahuje [[kvark]]y a [[gluon]]y, podobně jako běžná [[hadron]]ová hmota. Na rozdíl od běžné hmoty, ve které páry kvark-antikvark tvoří [[mezon]]y nebo trojice kvarků dávají vzniknout [[baryon]]ům (jako jsou [[proton]] a [[neutron]]), v kvark-gluonovém plazmatu jsou částice tak blízko u sebe (méně než 10⁻¹⁵&nbsp;[[metr|m]]<ref name="Astropis 2/2001">[http://www.ian.cz/detart_fr.php?id=573&pageNum_clanky=3] InAstroNoviny - převzato z časopisu Astropis 2/2001 359. vydání</ref>), že přestává působit [[silná interakce]], tyto mezony a baryony se rozpadají a vytvářejí velkou směs kvarků a gluonů. V běžné hmotě jsou kvarky pevně svázané, v kvark–gluonovém plazmatu jsou kvarky ''uvolněné''.

Teplota fázového přechodu od normální hmoty ke skupenství kvark-gluonového plazmatu je přibližně 170 [[elektronvolt|MeV]], což odpovídá hustotě energie přes 1 [[elektronvolt|GeV]]/[[metrfemtometr|fm]]³. Pro hmotu tvořenou relativistickými částicemi nejsou [[tlak]] a [[teplota]] nezávislé veličiny, takže [[stavová rovnice]] je vztahem mezi hustotou energie a tlakem. Toto bylo zjištěno pomocí [[Svazková kalibrační teorie|svazkové kalibrační teorie]] a srovnáním s [[perturbační teorie|perturbační teorií]] a [[teorie strun|teorií strun]]. Otázka stále zůstává předmětem současného výzkumu. V současnosti zbývá stanovit [[měrná tepelná kapacita|měrnou tepelnou kapacitu]] a další charakteristiky.

* {{cs}} [http://www.osel.cz/index.php?clanek=4890 ''Kvark-gluonové plazma - nejžhavější známá forma hmoty'' (článek na serveru OSEL.cz)]