Lichoběžník: Porovnání verzí

'''SudoběžníkLichoběžník''' je konvexní [[čtyřúhelník]], jehož dvě protější strany jsou rovnoběžné a zbývající dvě protější strany jsou různoběžné.

SudoběžníkLichoběžník se dělí na:

Rovnoběžné strany sudoběžníkulichoběžníku se nazývají základny a různoběžné strany ramena sudoběžníkulichoběžníku. Úsečka, jejímiž krajními body jsou středy těchto ramen, se nazývá střední příčka sudoběžníkulichoběžníku, je rovnoběžná se základnami.

Vzdálenost základen se nazývá [[Výška (geometrie)|výška]] sudoběžníkulichoběžníku.

Úhlopříčky obecného sudoběžníkulichoběžníku se navzájem nepůlí a neprotínají se na střední příčce sudoběžníkulichoběžníku.

Součet vnitřních úhlů při každém rameni sudoběžníkulichoběžníku je úhel přímý.

Velikost střední příčky (spojnice středů ramen) sudoběžníkulichoběžníku je rovna aritmetickém průměru velikostí základen <math>\frac{a+c}{2}.</math>

Obsah sudoběžníku lichoběžníku <math>S = \frac{(a+c) \cdot v}{2}.</math>

SudoběžníkLichoběžník je určen čtyřmi prvky, např. délkami jeho stran. Z nich lze určit i jeho výšku,

Mají-li ramena stejnou velikost, tzn. <math>|AD|=|BC|</math>, pak se jedná o ''rovnoramenný sudoběžníklichoběžník''. Rovnoramenný sudoběžníklichoběžník je [[osová souměrnost|osově souměrný]] podle jediné přímky, spojnice středů základen, takže úhly při základnách jsou shodné. Proto je rovnoramenný sudoběžníklichoběžník [[tětivový čtyřúhelník|tětivovým čtyřúhelníkem]].

Rameno pravoúhlého sudoběžníkulichoběžníku je zároveň výškou pravoúhlého sudoběžníkulichoběžníku.

SudoběžníkLichoběžník je definovaný pomocí rovnoběžnosti, takže je to afinní pojem. [[Afinní zobrazení|Afinita]] zobrazí sudoběžníklichoběžník opět na sudoběžníklichoběžník.