Nuragská civilizace: Porovnání verzí

Nuragská civilizace přikládala důležitost také náboženství, její nositelé uctívali různé kulty, jako například [[kult]] vody, slunka a měsíce. To je následně výsledkem toho, na co se obyvatelé nejvíce zaměřovali, na zemědělství, pastevectví a rybolov. Zvířata s rohy patřilipatřila k posvátným zvířatům. Lid nuragů patřičně praktikoval náboženství, které spojovalo úrodnost polí, cyklus ročních období, vodu a život  s mužskou silou a ženskou plodností. Posvátným místem bylo například Il Pozzo di Serri, které bylo místem občanského a hospodářského setkání. Postupným příchodem nových obyvatel se pak samozřejmě změnil jak kulturní tak i náboženský život.

Stavba lodí byla, kromě rybaření, převážně využívána pro obchod. Stavitelé nuragů byli vynikající obchodníci a na tu dobu měli vyspělé loďstvo, mohli obchodovat také se vzdálenými místy, jakými byla civilizace v [[Mykény|Mykénách]], [[Kréta]], [[Kypr]], [[Španělsko]], [[Gibraltarský průliv]] a podle vykopávek prováděných v [[Severní Evropa|Severní Evropě]], také [[Švédsko]].  Ke konci pozdní doby bronzové jsou to také [[Etruskové]], s kterými rozvíjí obchod. Obchodní síť byla zaměřena především na zpracování kovových výrobků a zbraní, zejména z [[Měď|mědi]] a [[Olovo|olova]]. Otázkou zůstávají nálezy z cínu, který na ostrově nebyl. Dosud se jenom předpokládá, že by ho lid nuragů mohl dovézt  z [[Anglie]], a tak by se cesty obchodu opět dál rozšiřovaly.

Bronzové sošky, kterých se dochovalo značné množství, nám přinášejí velmi podrobné informace o oblečení a zvycích evropské populace na počátku 1. tisíciletí před naším letopočtem. Poměrně mnoho údajů o nuragské civilizaci zprostředkovávají i nálezy keramiky, která svým tvarem a dekoracemi se značně liší od keramiky italské a sicilské. Nuragská civilizace prochází v tomto období velkými změnami, které vedly k úžasnému vývoji ve všech oblastech a pokračovaly  i v pozdní době bronzové.

Období mezi lety [[500 př. n. l.|500]] – [[238 př. n. l.]], které se říká pozdní nuragská doba, [[Kartágo]] hledalo nové obchodní cesty a vedlo války, čímž vytvářelo kolonie v zemích s bohatými nerostnými zdroji, jakou byla i Sardinie. Po období kolonií v roku 238 př. n. l., po první [[Punské války|punské válce]], přechází Sardinie pod římskou nadvládu. Avšak během tohoto období nuragská civilizace, tak silná civilizace, najednou postupně ztrácí svou jednotu a společně s ní i rozvoj její další kultury.