Wikipedie

Jeanine Áñezová: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
+zatčení, -info o covidu viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Pod_l%C3%ADpou/Archiv_2020/03#Onemocn%C4%9Bn%C3%AD_covid_v_%C4%8Dl%C3%A1nc%C3%ADch_o_lidech
doplnění o překlad z en:wiki
Řádek 8:
| nástupce = [[Luis Arce]]
}}
'''Jeanine Áñezová''' (* [[13. srpen|13. srpna]] [[1967]], [[Trinidad (Bolívie)|Trinidad]], departement [[Departement Beni|Beni]], [[Bolívie]]) je bolivijská politička, právnička a televizní moderátorka. Od 12. listopadu 2019 do 8. listopadu 2020 byla prozatímní [[Seznam představitelů Bolívie|prezidentkou]] Bolívie, poté, co rezignoval [[Evo Morales]]. Stala se druhou prezidentkou v historii Bolívie, první byla [[Lidia Gueiler Tejada]]. Přímé politické podpory se jí dostalo Než se stala prezidentkou byla opoziční senátorkou za [[departement Beni]]. Politický postoj Áñezové je médii označován jako [[Pravice|pravicový]] a protimoralesovský.<ref name=":1">{{Citace elektronického periodika|příjmení=Collyns|jméno=Dan|titul=Bolivia president's initial indigenous-free cabinet heightens polarization|periodikum=The Guardian|vydavatel=|url=https://www.theguardian.com/world/2019/nov/14/bolivia-president-jeanine-anez-cabinet-indigenous|datum vydání=2019-11-14| jazyk = anglicky}}</ref><ref name=":2">{{Citace elektronického periodika|titul=Jeanine Anez declares herself Bolivia interim president|periodikum=Al Jazeera|vydavatel=|url=https://www.aljazeera.com/news/2019/11/jeanine-anez-declares-bolivia-interim-president-191112233635201.html|datum vydání=2019-11-12| jazyk = anglicky}}</ref><ref name=":3">{{Citace elektronického periodika|příjmení=|jméno=|periodikum=El Cronista |titul=Bolivia: quién es Jeanine Añez Chávez, la mujer que puede quedar al mando de la transición|vydavatel=|url=https://www.cronista.com/internacionales/Bolivia-quien-es-Jeanine-Anez-Chavez-la-mujer-que-puede-quedar-al-mando-de-la-transicion-20191110-0019.html|datum vydání=2019-11-11| jazyk = španělsky}}</ref><ref name=":4">{{Citace elektronického periodika|příjmení=|jméno=|periodikum=The Washington Post|titul=After Morales' resignation, a question for Bolivia: Was this the democratic will, or a coup?|vydavatel=|url=https://www.washingtonpost.com/world/the_americas/after-morales-resignation-a-question-for-bolivia-was-this-the-democratic-will-or-a-coup/2019/11/11/ff36ce9a-040c-11ea-9118-25d6bd37dfb1_story.html|datum vydání=2019-11-11| jazyk = anglicky}}</ref><ref name=":5">{{Citace elektronického periodika|příjmení=|jméno=|periodikum=BBC News|titul=Bolivian senator assumes interim presidency|vydavatel=|url=https://www.bbc.com/news/world-latin-america-50399640l|datum vydání=2019-11-13| jazyk = anglicky}}</ref>
 
== Prezidentská funkce ==
Kritiku v prvních dnech její vlády vyvolalo už sestavení šesnáctičlenného kabinetu, ve kterém nebyl ani jeden domorodý člověk,<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Cuiza
| jméno = Paulo
| titul = Añez posesiona a Carlos Huallpa en Minería y a Virginia Patty Torres en Educación
| periodikum = La Razón
| vydavatel = 2019-11-18
| url = https://web.archive.org/web/20191212140344/http://www.la-razon.com/nacional/ministros-posesion-bolivia-anez_0_3260074003.html
| datum přístupu =
}}</ref> ti přitom v Bolívií tvoří 41 % populace a ve velkém podporovali právě Moralese, jakožto prvního domorodého prezidenta.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Kurmanaev
| jméno = Anatoly
| příjmení2 = Krauss
| jméno2 = Clifford
| titul = Ethnic Rifts in Bolivia Burst Into View With Fall of Evo Morales
| periodikum = The New York Times
| datum vydání = 2019-11-15
| issn = 0362-4331
| jazyk = en-US
| url = https://www.nytimes.com/2019/11/15/world/americas/morales-bolivia-Indigenous-racism.html
| datum přístupu = 2021-04-09
}}</ref> Později byli do funkce uvedeni dva domorodí ministři.<ref name=":0" /> Jako svůj cíl Áñezová uvedla „znovuvybudování demokracie“. Během svého ročního působení ve funkci se věnovala problematice [[Domácí násilí|domácího násilí]] na ženách,<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Violencia: Añez lanza plan con una inversión de $us 100 millones
| periodikum = www.paginasiete.bo
| url = https://www.paginasiete.bo/sociedad/2020/3/10/violencia-anez-lanza-plan-con-una-inversion-de-us-100-millones-249125.html
| jazyk = spanish
| datum přístupu = 2021-04-09
}}</ref> nechala prověřit údajnou korupci ve státních firmách (což opozice kritizovala jako záminku k čistkám),<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Periodistas y políticos denuncian persecución
| periodikum = Los Tiempos
| url = https://www.lostiempos.com/actualidad/nacional/20160528/periodistas-politicos-denuncian-persecucion
| datum vydání = 2016-05-28
| jazyk = es
| datum přístupu = 2021-04-09
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = de 2019
| jméno = 4 de Diciembre
| titul = Bolivia: un comité investigará las denuncias de persecución política durante los años de gobierno de Evo Morales
| periodikum = infobae
| url = https://www.infobae.com/america/america-latina/2019/12/04/un-comite-investigara-las-denuncias-de-persecucion-politica-durante-los-anos-de-gobierno-de-evo-morales/
| jazyk = es-ES
| datum přístupu = 2021-04-09
}}</ref> implementovala řadu [[Neoliberalismus|neoliberálních]] opatření,<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Is Bolivia's 'interim' president using the pandemic to outstay her welcome?
| periodikum = the Guardian
| url = http://www.theguardian.com/global-development/2020/jun/01/bolivia-president-jeanine-anez-coronavirus-elections
| datum vydání = 2020-06-01
| jazyk = en
| datum přístupu = 2021-04-09
}}</ref> které stály v přímém kontrastu s Moralesovou [[Levice|levicovou]] politikou, snížila [[Daň|daně]] velkým [[Korporace|korporacím]], neúspěšně se snažila privatizovat státní energetickou společnost Elfec<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = A moins d’un mois des élections en Bolivie, trois ministres démissionnent
| periodikum = www.20minutes.fr
| url = https://www.20minutes.fr/monde/2872799-20200929-bolivie-moins-mois-elections-generales-trois-ministres-demissionnent
| jazyk = fr
| datum přístupu = 2021-04-09
}}</ref> a pokusila se zvrátit Moralesovu [[Imperialismus|antiimperialistickou]] politiku, v rámci čehož rozvázala diplomatické styky s [[Nikaragua|Nikaraguou]], [[Kuba|Kubou]], [[Venezuela|Venezuelou]] a [[Írán|Íránem]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Gobierno da un giro a las relaciones diplomáticas bolivianas con 4 decisiones
| periodikum = www.paginasiete.bo
| url = https://www.paginasiete.bo/nacional/2020/1/6/gobierno-da-un-giro-las-relaciones-diplomaticas-bolivianas-con-decisiones-242520.html
| jazyk = spanish
| datum přístupu = 2021-04-09
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = d'universitaires
| jméno = Un collectif
| titul = Elections en Bolivie : l’enjeu de la démocratie
| periodikum = Libération
| url = https://www.liberation.fr/debats/2020/10/16/elections-en-bolivie-l-enjeu-de-la-democratie_1802542/
| jazyk = fr
| datum přístupu = 2021-04-09
}}</ref> Dne 9. října 2020 pronesla řeč, kdy připomněla 53. výročí od zavraždění argentinsko-kubánského revolucionáře [[Che Guevara|Che Guevary]], přičemž vzdala hold vojákům, kteří jej v roce 1967 popravili.<ref>{{Citace periodika
| titul = "Felicidades por la derrota del invasor comunista": el inédito homenaje a los militares de Bolivia que acabaron con el "Che" Guevara
| periodikum = BBC News Mundo
| jazyk = es
| url = https://www.bbc.com/mundo/noticias-america-latina-54483883
| datum přístupu = 2021-04-09
}}</ref>
 
V březnu 2020 o jejím působení v roli prezidentky ''[[The Washington Post]]'' napsal: „Od svého uvedení do funkce se energicky antisocialistická Áñez zasloužila o zadržení stovek svých oponentů, umlčování novinářů a kampaň za stabilizaci společnosti, po které zůstalo minimálně 31 mrtvých, podle národního [[Ombudsman|ombudsmana]] a lidskoprávních organizací.“<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Chauvin
| jméno = Lucien
| příjmení2 = Faiola
| jméno2 = Anthony
| titul = As the U.S.-backed government in Bolivia unleashes a wave of political persecution, the Trump administration remains silent
| periodikum = The Washington Post
| url = https://www.washingtonpost.com/gdpr-consent/?next_url=https%3a%2f%2fwww.washingtonpost.com%2fworld%2fthe_americas%2fas-the-us-backed-government-in-bolivia-unleashes-what-many-see-as-political-persecutions-the-trump-administration-remains-silent%2f2020%2f03%2f06%2f542b828c-5751-11ea-8efd-0f904bdd8057_story.html
| datum vydání = 2020-03-06
| datum přístupu =
}}</ref> Deník odkazoval na události z listopadu 2019, kdy Áñezová vyhlásila kampaň na „stabilizaci společnosti“, v rámci které [[policie]] a [[armáda]] násilně zakročila proti demonstrantům poblíž měst [[Sacaba]] a [[Senkata]]. ''[[The New York Times]]'' v červnu 2020 uvedly, že Áñezina vláda „[[Perzekuce|perzekuovala]] podporovatele bývalého presidenta, potlačovala [[Disident|disent]] a pracovala na trvalém upevnění své moci“.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Kurmanaev
| jméno = Anatoly
| příjmení2 = Trigo
| jméno2 = María Silvia
| titul = A Bitter Election. Accusations of Fraud. And Now Second Thoughts.
| periodikum = The New York Times
| datum vydání = 2020-06-07
| issn = 0362-4331
| jazyk = en-US
| url = https://www.nytimes.com/2020/06/07/world/americas/bolivia-election-evo-morales.html
| datum přístupu = 2021-04-09
}}</ref>
 
V [[Prezidentské volby v Bolívii 2020|prezidentských volbách]], které se konaly v říjnu roku 2020, zvítězil levicový kandidát a člen bývalé Moralesovy vlády [[Luis Arce]]. V březnu následujícího roku byl bolivijskou vládou na Áñezovou vydán zatykač a následně byla zadržena spolu s dalšími členy své bývalé vlády. Prokuratura ji obvinila za terorismus a vzpouru a je podezřelá z pořádání převratu proti Moralesovi. Áñezová své zatčení označila za politické pronásledování.<ref>{{Citace elektronického periodika
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Jeanine_Áñezová“