Pepřovník: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Rozmnožování: ČJ za použití AWB
m Typo
Řádek 66:
Počátkem středověku se obchodní cesty narušily a používání pepře poněkud pokleslo, protože se však pepř snadno skladoval a nezabíral mnoho místa, nikdy nepřestal být výnosným zbožím. Později vedly evropské mocnosti války mezi sebou a ve složitých vztazích spojenectví či nepřátelství s vládci zemí na březích Indického oceánu mj. o nadvládu nad cestou koření, v první řadě černého pepře. Dodnes je pepř ve svých třech podobách (zelený, bílý a černý) ve světovém měřítku jedním z hlavních druhů koření rostlinného původu.
 
Díky velkému rozšíření rodu ''Piper'' jsou i plody dalších druhů významným kořením, často v mezinárodním měřítku. Zřejmě druhým nejoblíbenějším kořením tohoto druhu je pepřovník dlouhý (''P. longum''), ostrostí připomínající chili; protožprotože plody jsou velmi drobné, používá se celé plodenství. Svůj význam v obchodu s kořením měl i pepřovník kubebový (''P. cubeba''). Španělský král [[Filip IV. Španělský|Filip IV]]. údajně před rokem 1640 potlačil obchod s tímto druhem, aby zvýhodnil svůj podíl na obchodu s černým pepřem. Pepř kubebový nicméně zůstává významným kořením v okolí Indického oceánu. Západoafrický pepřovník guinejský (''P. guineense'') je běžně používán v západoafrické kuchyni a někdy se přidává do etiopské kořenící směsi ''[[berbere]]''. Ač byl kdysi dosti obchodován, není již tento druh mimo Afriku příliš znám.
 
Nejen plody rodu ''Piper'' se využívají v kuchyni. Listy pepřovníku guinejského, lokálně známé jako ''uziza'', slouží jako zelenina k ochucení nigerijských dušených jídel. V Mexiku a okolí má několikeré využití ''hoja santa'' neboli mexický pepřový list (''P. auritum''). V kuchyni jihovýchodní Asie jsou významné dva druhy pepřovníku: do listů ''P. lolot'' se v Indočíně balí maso ke grilování a planý betel (''P. sarmentosum'') se používá jako syrová nebo vařená zelenina v malajské a thajské kuchyni. Stonky a kořeny druhu ''Piper chaba'' slouží jako koření v Bangladéši.