Wikipedie

Oktavián II. Piccolomini: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
+ obrázky
m fix
Řádek 2:
|obrázek =Coat_of_arms_of_the_House_of_Piccolomini.svg
|popisek = Rodový erb Piccolominiů}}
'''Oktavián II. Piccolomini''', též '''Oktavius''', či '''Octavio Piccolomini''' (celým jménem ''Oktavián II. Eneáš Josef, kníže Piccolomini'', [[Italština|italsky]] ''Ottavio Enea Giuseppe Piccolomini'', [[17. únor|17.]] [[17. únor|února]] [[1698]] -– [[25. leden|25.]] [[25. leden|ledna]] [[1757]], [[Hradec Králové]]) byl [[Česká šlechta|česko]]-[[Italská šlechta|italský šlechtic]], vévoda z [[Republika Amalfi|Amalfi]], [[říšský kníže]] a [[Panství|majitel]] východočeskévýchodočeského [[Náchodské panství|panství Náchod]]. Pocházel z italského rodu [[Piccolominiové|Piccolomini-]] Pieri.
 
== Život ==
[[Soubor:History of Náchod 14 - Náchod from the west.jpg|náhled|[[Náchod (zámek)|Náchodský zámek]]]]
Jeho rodiče byli [[Lorenzo Piccolomini|VavřinceVavřinec (Lorenzo) Piccolomini]] a Anna Viktorie Ludmila [[Libštejnští z Kolovrat|Libštejnská z Kolovrat]] († 1738). Po otcově smrti v roce 1712 zdědil jeho majetek prvorozený syn [[Jan Václav Piccolomini|Jan Václav]] (''Giovanni Venceslao Piccolomini d'Aragona''), ten však byl až do roku 1732 z důvodu [[Duševní porucha|duševní nemoci]] v poručnictví své matky.
 
V roce 1732 zemská vláda [[Hradecký kraj|Hradeckého kraje]] jmenovala Janova mladšího bratra Oktaviána [[Regent|správcem]] [[Náchodské panství|Náchodského panství]]. Teprve po Janově smrti v roce 1742 připadlo dědictví Oktaviánovi. V roce 1745 nechal opravit škody způsobené na svém panství v [[Války o rakouské dědictví|první slezské válce.]] [[Náchod (zámek)|Náchodský zámek]] byl rozsáhle zrekonstruován a tzv. Španělský sál byl opatřen malbami [[Felix Antonín Scheffler|Felixe Antonína Schefflera]].
 
== Vojenská kariéra ==
V mladém věku vstoupil do armády a již ve věku 17 let bojoval v řadách vojska prince [[Evžen Savojský|Evžena Savojského]] v [[Benátsko-rakouská válka proti Turkům|benátsko-rakouské válce s Turky]], kde byl zraněn. Poté byl jmenován [[Rytmistr|rytmistrem]], v roce 1738 [[Polní vachmistr|polním vachmistrem]] a roku v roce 1744 [[Polní podmaršálek|polním podmaršálkem]]. V roce 1754 získal hodnost [[Polní zbrojmistr|polního zbrojmistra]].
 
Ve [[Války o rakouské dědictví|druhé slezské válce]] byl Oktavián jmenován [[Generálporučík|generálporučíkem]] a současně se stal velícím důstojníkem na [[Morava|Moravě]] a v [[Rakouské Slezsko|rakouském Slezsku]]. Na začátku [[Sedmiletá válka|sedmileté války]] bojoval se svou armádou ve východních Čechách. ▼
 
▲Ve [[Války o rakouské dědictví|druhé slezské válce]] byl Oktavián jmenován [[Generálporučík|generálporučíkem]] a současně se stal velícím důstojníkem na [[Morava|Moravě]] a v [[Rakouské Slezsko|rakouském Slezsku]]. Na začátku [[Sedmiletá válka|sedmileté války]] bojoval se svou armádou ve východních Čechách.
 
Zemřel 25. ledna 1757 v Hradci Králové na mrtvici.
 
Oktavián Eneáš Piccolomini nebyl ženatý a nezanechal žádné potomky. Spolu s ním vyhasla rodová větev Piccolomini-Pieri. Dědicem [[Svěřenství|rodového majorátu]] Náchod hose následovalstal vévoda [[Jan Pompejus Piccolomini]] (''Giovanni Pompeo Piccolomini'') z rodovéérodové větve [[Piccolomini-Todeschiniové|Piccolomini-Todeschini]].
 
== Literatura ==
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Oktavián_II._Piccolomini“