Arcibiskupské gymnázium Praha-Bubeneč: Porovnání verzí

drobné opravy a úprava formulací, zejm. historie chronologicky a bez duplicit
(+ infobox, napřímení odkazů)
(drobné opravy a úprava formulací, zejm. historie chronologicky a bez duplicit)
 
== Historie ==
[[Soubor:Arcibiskupské gymnázium Bubeneč bw.jpg|náhled|Budova Arcibiskupského gymnázia v Bubenči po dostavbě a přstavběpřestavbě, 1925]]
Dne 31. ledna 1910 se rozhodl [[Lev Skrbenský z Hříště|kardinál Lev Skrbenský]] založit arcibiskupské gymnázium s internátem, určené především (ale nikoliv výhradně) pro zájemce o následné studium katolického semináře. V roce 1913 byla uzavřena dohoda s provinciálem rakouské provincie [[Tovaryšstvo Ježíšovo|Tovaryšstva Ježíšova]] Janem Wimmerem o tom, že správa školy bude svěřena tomuto řádu. Gymnázium bylo otevřeno dne 19. 9. 1913 v provizorním prostoru pronajatého domu čp. 309 v Bubenči, Slovanská třída 4 (dnes Bubenečská 6).<ref>{{Citace sborníku
| příjmení = Vlček
| jméno = Pavel
| strany = 168
| jazyk =
}}</ref>. Kapacita domu nedostačovala a tak [[Lev Skrbenský z Hříště|kardinál Skrbenský]] zakoupil v roce 1915 od [[Kongregace školských bratří|Kongregace Školských bratří]] novostavbu ve Winterově ulici čp. 299, jejímž autorem byl stavitel [[František Mikš (architekt)|František Mikš]]. Školští bratři přemístili svůj ústav do [[Svatý Jan pod Skalou|Svatého Jana pod Skalou]].<ref>{{Citace kvalifikační práce
| příjmení = Valentová
| jméno = Radka
| poznámka =
| jazyk =
}}</ref>
}}</ref> Ani tento objekt nebyl pro potřeby gymnázia dostačující a proto byla v roce 1923 díky podpoře arcibiskupa [[František Kordač|Františka Kordače]] zahájena rozsáhlá přestavba areálu podle projektu [[František Havlena|Františka Havleny]].<ref>{{Citace sborníku
 
V roce [[1916]] si gymnázium otevřelo „pobočku“ ve [[Velehradský klášter|Velehradském klášteře]], která(ta se nakonec roku [[1937]] osamostatnila jako ''Řádové československé gymnázium Papežské koleje Tovaryšstva Ježíšova na Velehradě''. Za dnešního pokračovatele této pobočky je možno považovat [[Stojanovo gymnázium]] tamtéž).
 
Po vzniku Československé republiky bylo gymnázium vystaveno protikatolickému nátlaku.<ref name="ckk-historie">{{Citace sborníku
| příjmení = Štogrová-Doležalová
| jméno = Jarmila
| odkaz na autora =
| titul = Historie Arcibiskupského gymnasia v datech
| příjmení sestavitele = Štogrová-Doležalová
| jméno sestavitele = Jarmila
| sborník = Almanach Arcibiskupského gymnázia Praha - Bubeneč : Sborník u příležitosti výstavy k 90. výročí vzniku Arcibiskupského gymnázia v Praze
| vydavatel = Centrální katolická knihovna
| odkaz na vydavatele =
| místo = Praha
| rok vydání = 2003
| isbn = 80-239-1796-X
| url =
| kapitola =
| strany = 9-11
| jazyk =
}}</ref> AniPřesto tentove dnech 21. – 23. června 1921 proběhly první maturity. Když se ukázalo, že objekt nebylnení pro potřeby gymnázia dostačující a proto byla, v roce 1923 díky podpoře arcibiskupaarcibiskup [[František Kordač|Františka Kordače]] zahájenainicioval rozsáhláa přestavbafinančně areálupodpořil přestavbu a dostavbu objektu podle projektu arcibiskupského stavebního rady [[František Havlena|Františka Havleny]].<ref>{{Citace sborníku
| příjmení = Vlček
| jméno = Pavel
| strany = 167
| jazyk =
}}</ref> TaNová budova byla dokončenavysvěcena vdne roce16. listopadu 1924 a začátkem roku 1925výuka zde byla zahájenazapočata výukav lednu 1925.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| vydavatel = Centrální katolická knihovna
| jazyk =
}}</ref> Dne 8. dubna 1925 získalo gymnázium trvalé právo veřejnosti. Byly získány sousední vily čp. 50 a 51 pro byty profesorů.<ref name="ckk-historie" />
}}</ref>
 
V roce [[1916]] si gymnázium otevřelo „pobočku“ ve [[Velehradský klášter|Velehradském klášteře]], která se nakonec roku [[1937]] osamostatnila jako ''Řádové československé gymnázium Papežské koleje Tovaryšstva Ježíšova na Velehradě''. Za dnešního pokračovatele této pobočky je možno považovat [[Stojanovo gymnázium]] tamtéž.
 
Po vzniku Československé republiky bylo gymnázium vystaveno protikatolickému nátlaku.<ref name="ckk-historie">{{Citace sborníku
| příjmení = Štogrová-Doležalová
| jméno = Jarmila
| odkaz na autora =
| titul = Historie Arcibiskupského gymnasia v datech
| příjmení sestavitele = Štogrová-Doležalová
| jméno sestavitele = Jarmila
| sborník = Almanach Arcibiskupského gymnázia Praha - Bubeneč : Sborník u příležitosti výstavy k 90. výročí vzniku Arcibiskupského gymnázia v Praze
| vydavatel = Centrální katolická knihovna
| odkaz na vydavatele =
| místo = Praha
| rok vydání = 2003
| isbn = 80-239-1796-X
| url =
| kapitola =
| strany = 9-11
| jazyk =
}}</ref>
 
Ve dnech 21. – 23. června 1921 proběhly první maturity. V roce 1923 kardinál Kordač inicioval a finančně podpořil přestavbu a dostavbu objektu podle projektu arcibiskupského stavebního rady Františka Havleny. Nová budova byla vysvěcena dne 16. listopadu 1924 a výuka zde byla započata v lednu 1925. Dne 8. dubna 1925 získalo gymnázium trvalé právo veřejnosti. Byly získány sousední vily čp. 50 a 51 pro byty profesorů.<ref name="ckk-historie" />
 
V roce 1940 byla budova gymnázia zabavena pro účely nacistické pořádkové policie ({{cizojazyčně|de|Ordnungspolizei}}) a škola musela objekt vyklidit do 30. června 1940. Oficiální vyvlastňovací výměr byl vydán 16. srpna 1941. Gymnázium se přestěhovalo na Smíchov do budovy bývalého dívčho gymnázia v Bendově ulici 17.<ref name="ckk-historie" />
Dne 2. ledna 1942 bylo gymnázium podle rozkazu [[Karl Hermann Frank|K. H. Franka]] zrušeno pro „nepřátelské chování žáků i učitelů vůči Říši“. Studenti dostali možnost dokončit studia na Jiráskově gymnáziu v Resslově ulici.<ref name="ckk-historie" />
 
Po [[osvobození Československa]] nemohla být škola obnovena v původním místě, protože budovu po německé Ordnungspolizei zabralo československé [[Ministerstvo vnitra Československa|Ministerstvo vnitra]].<ref name="jesuit">http://www.jesuit.cz/bulletin/?rok=2007&cislo=1&clanek=rozhovor Petr Havlíček: Dobrodružství „Jeho Sladkosti“ (rozhovor s [[Josef Cukr|Josefem Cukrem]] in ''Bulletin Jezuité''. Leden 2007.)</ref> V letech 1951–551951–1955 zde Ministerstvo provozovalo tajnou věznici [[Státní bezpečnost|StB]], především pro [[Agent chodec|agenty-chodce]], jakožto buržoazní [[Nacionalismus|nacionalista]] zde byl ale tajně vězněn i pozdější československý prezident [[Gustáv Husák]], odsouzený tehdy na [[doživotí]].<ref>[http://www.ceskatelevize.cz/porady/1142743803-reporteri-ct/, Chůze přes čáru, reportáž pořadu Reportéři ČT], 28. 2. 2015. Čas 4:00.</ref> Po celou dobu provozu věznice byl jejím velitelem nadporučík Vojtěch Kozel;<ref>[http://www.policie.cz/clanek/publikace-securitas-imperii-01-14.aspx?q=Y2hudW09Nw%3d%3d Securitas Imperii 7, Praha, ÚDV 2001, str. 289.] (pdf)</ref> věznicí za tuto dobu prošlo na 600 vězňů.<ref>[http://www.ceskatelevize.cz/porady/1142743803-reporteri-ct/, Chůze přes čáru, reportáž pořadu Reportéři ČT], 28. 2. 2015. Čas 3:42.</ref> Náhradní prostory gymnázium obdrželo v objektu Řádového dívčího reálného gymnázia ve Voršilské ulici a 4. června 1945 byla obnovena výuka. Dne 6. února 1946 odmítlo Ministerstvo vnitra vrátit objekt v Bubenči (využívá ho dodnes) a na školní rok 1947/48 se gymnázium přestěhovalo do objektu ArcibiuskupskéhoArcibiskupského semináře v Praze – Dejvicích. V roce 1948 bylo gymnázium i s většinou [[inventář]]einventáře přesunuto do sudetského [[Bohosudov]]a v severočeském pohraničí na místo bývalého německojazyčného biskupského gymnázia, které [[Vysídlení Němců z Československa|vyhnáním německého obyvatelstva]] přišlo o žáky. Působilo zde však jen krátce. V noci ze 13. na 14. dubna [[1950]] bylo gymnázium přepadeno [[Lidové milice|Lidovými milicemi]]. Studenti byli odvezeni do Děčína, kde si je museli vyzvednout rodiče. Někteří z pedagogů byli uvězněni a v Bohosudovskémbohosudovském objektu byl zřízen internační tábor pro jezuity a františkány. Činnost Arcibiskupského gymnázia tím byla definitivně ukončena.<ref name="ckk-historie" />
 
Ze současných škol lze teoreticky za jeho pokračovatele považovat [[Biskupské gymnázium Bohosudov]]. Současné [[Arcibiskupské gymnázium v Praze]] sídlí jinde, a nemá kromě jména s původním AG,Arcibiskupským kromě jménagymnáziem, nic moc společného.
 
== Slavné osobnosti gymnázia ==
* [[Maurus Verzich|Alois Maurus Verzich]] – opat kláštera benediktinů v Praze na Slovanech (v Emauzích)
* [[Karel Vrána]] – kněz a vysokoškolský pedagog<ref name="ckk-prehled" />
*[[Zdeněk Maria Zenger]] – památkář, fotograf a heraldik
* [[Josef Zvěřina]] – kněz a vysokoškolský pedagog<ref name="ckk-prehled" />