Klášter Milevsko: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Doplnění slova údajně.Není potvrzeno, že by hřeb byl autentický.
typografie a stylistika
Řádek 1:
{{Infobox - klášter
| jméno = Milevský klášter
| originální jméno =
| obrázek = Milevsko klášter 1.jpg
| velikost obrázku = 300px
| popisek = Vstupní brána kláštera s budovou děkanství a [[Bazilika Navštívení Panny Marie (Milevsko)|bazilikou Navštívení Panny Marie]]
| zeměpisná šířka = 49.4563411
| zeměpisná délka = 14.3680847
| loc-map =
| stát = Česko
| kraj = [[Jihočeský kraj|Jihočeský]]
| místo = [[Milevsko]]
| řád = [[Řád premonstrátských řeholních kanovníků|premonstráti]]
| datum založení = cca [[1184]]
| datum zrušení =
| datum obnovení =
| mateřský klášter = [[Strahovský klášter]]
| dceřiný klášter =
| představený = [[P. Pius Zdeněk Vágner]], [[Řád premonstrátských řeholních kanovníků|O. Praem]]
| představená =
| znak = Milevsko_klášter_znak_1.jpg
| velikost znaku = 50px
| web = [http://www.klastermilevsko.cz klastermilevsko.cz]
}}
 
Řádek 27:
 
== Historie ==
Klášter založil mezi lety 1184 až 1187 pán [[Jiří z &nbsp;Milevska]].<ref name="kytka16" /> Na výstavbě kláštera se podílel i budoucí první opat milevského kláštera [[Jarloch]] se svými řeholníky.<ref name="kytka16" />
 
V roce 1191 klášter vyhořel, byl ale opět obnoven. K&nbsp;jeho vysvěcení došlo 1.&nbsp;října 1201.<ref name="kytka40" /> Opat Jarloch zemřel v&nbsp;Milevsku roku 1228 a byl zde pohřben.<ref name="kytka40" /> Později sídlilo v&nbsp;klášteře až 30 řeholníků, kteří se kromě duchovní správy věnovali i hospodářským činnostem, pěstovali víno, obilí, chmel.<ref name="kytka42" /> Když byl 23.&nbsp;dubna 1420 klášter přepaden husity, bylo Jarlochovo tělo odneseno řeholníky na Zvíkov a tam pohřbeno na neznámém místě.<ref name="kytka40" /> Část mnichů odešla do [[Toužim (zámek)|toužimského proboštství]], které klášteru patřilo.<ref name="ulovec" /> V&nbsp;době [[Husitské války|husitských válek]] byl klášter zpustošen.<ref name="kytka43" /> Tehdejší opat kláštera veškeré cennosti odvezl na hrad [[Příběnice]], ale po dobytí tohoto hradu, došlo i ke zničení ukrytých cenností.<ref name="kytka43" />
V 15. &nbsp;století jej vlastnili [[Rožmberk]]ové, po nich [[Švamberk]]ové. [[Kryštof&nbsp;I. ze Švamberka]] klášter v&nbsp;[[16. &nbsp;století]] prodal [[Hodějovští z Hodějova|pánům z&nbsp;Hodějova]]. Za jejich působení byl klášter částečně opravován, byla obnovena hráz rybníka, byly vytvořeny nové příkopy a hradby. Zvláštní péče byla věnována důkladnějším zpevněním hrází rybníka. Po [[Bitva na Bílé hoře|Bílé Hoře]] byl pánům z&nbsp;Hodějova zkonfiskován majetek, včetně Milevského kláštera. Klášter byl zpustošený a okolní vesnice opuštěné a podle slov kronikáře ''v&nbsp;Milevsku vše zelo chudobou, bídou a lidským pláčem.''<ref name="kytka43" /> Císařským rozhodnutím byl klášter přidělen [[Strahovský klášter|premonstrátskému klášteru]] v&nbsp;Praze na [[Strahov (Praha)|Strahově]]. Opět začínázačala další snaha o&nbsp;znovuobnovení původní slávy kláštera. V&nbsp;době [[Josefinismus|církevních reforem]] císaře [[Josef II.|Josefa&nbsp;II.]] se museli premonstráti vrátit do Prahy, avšak nakonec se jim podařilo zajistit, aby byl klášter přidělen ke [[Strahovský klášter|klášteru Strahovskému]].; Nemalounemalou měrou se o&nbsp;to přičinil opat Strahovského kláštera [[Václav Josef Mayer]] v&nbsp;roce 1786.<ref name="kytka44" />
 
Hlavní branou z&nbsp;roku 1885 se vstoupí na klášterní nádvoří.<ref name="kytka36" /> Uprostřed prostranství nádvoří se nachází kašna z&nbsp;roku 1855, která původně stávala na hlavním milevském náměstí a do kláštera byla přenesena v&nbsp;roce 2008.<ref name="klam" /> Po pravé straně vchodu na první nádvoří je budova bývalé [[latinská škola|latinské školy]]. Jednalo se o&nbsp;nejstarší školu v&nbsp;kraji, která se připomíná již v&nbsp;roce 1543.<ref name="kytka38" />
Řádek 38:
 
=== Program záchrany architektonického dědictví ===
V rámci [[Program záchrany architektonického dědictví|Programu záchrany architektonického dědictví]] bylo v&nbsp;letech 1995–2014 na opravu kláštera čerpáno 5&nbspthinsp;900&nbspthinsp;000 [[Koruna česká|Kč]].<ref name="2dekády" />
{| class="wikitable"
|+Čerpané&nbsp;finanční&nbsp;prostředky (v&nbsp;tisících&nbsp;Kč)
Řádek 49:
|-
| částka
| 1 &thinsp;000
| 1 &thinsp;000
| 1 &thinsp;300
| 1 &thinsp;500
| 1 &thinsp;100
|}
 
Řádek 59:
[[Soubor:Milevsko klášterní bazilika portál 1.jpg|vlevo|náhled|[[Bazilika Navštívení Panny Marie (Milevsko)|Chrám Navštívení Panny Marie]]]]
{{Podrobně|Bazilika Navštívení Panny Marie (Milevsko)}}
Dnešní štíhlá silueta průčelí klášterní [[Bazilika|baziliky]] [[Navštívení Panny Marie]] se&nbsp;dvěma výraznými věžemi byl původně nevelký [[Románská architektura v Česku|románský]] kostel z&nbsp;roku [[1187]], založený v&nbsp;době vzniku kláštera.;<ref name="kytka16" /> Velkávelká část stavby chrámu byla provedena za opata Jarlocha.<ref name="kytka40" /> Ve [[13. &nbsp;století]] byl raně goticky přestavěn se zachovaným románským vstupem, přičemž vstupní brána a hradební zeď jsou zbytky někdejšího opevnění. Další přestavba v&nbsp;[[19. &nbsp;století]] dala kostelu novorománskou podobu. Nyní je po celkové rekonstrukci.
 
Jižní strana baziliky je organicky napojena na budovy starého klášterního [[Konvent (církev)|konventu]].<ref name="kytka42" /> Jsou též novorománské, stejně tak budova sakristie a části ambitů. Konvent má uzavřený čtvercový tvar, uprostřed bývala [[Rajský dvůr|rajská zahrada]]. V&nbsp;jeho areálu bývaly vystaveny archeologické nálezy z&nbsp;města, kláštera a dobová platidla. Budovy děkanství, konvent, oltáře, obrazy a i hrobky byly za [[Husitské války|husitských bouří]] poškozeny.<ref name="kytka43" />
Řádek 68:
{{Podrobně|Kostel svatého Jiljí (Milevsko)}}
[[Soubor:Milevsko kostel sv. Jiljí 3.jpg|vpravo|náhled|[[Kostel svatého Jiljí (Milevsko)|Hřbitovní kostel svatého Jiljí]] v&nbsp;roce 2018]]
[[Soubor:Milevsko kostel sv Jilji (2).jpg|náhled|Kostel sv. Jiljí s&nbsp;románskou věží]]Původně [[Románská architektura|románský]] [[Kostel svatého Jiljí (Milevsko)|kostel svatého Jiljí]] stojící uprostřed současného [[hřbitov]]a, dle archeologických výzkumů pochází z&nbsp;poslední třetiny [[12. &nbsp;století]]. Od svého vzniku do založení kláštera sloužil jako vlastnický kostel [[Jiří z Milevska|Jiřího z&nbsp;Milevska]]. Na počátku [[15. &nbsp;století]] byl goticky přestavěn s&nbsp;architektonicky cennou síťová klenba tzv. &nbsp;milevského typu, který se stal vzorem při výstavbě [[Kostel svatého Víta (Český Krumlov)|kostela svatého Víta]] v&nbsp;[[Český Krumlov|Českém Krumlově]]. Z&nbsp;původní románské stavby je zvenku patrná pouze věž ze žulových kvádrů s&nbsp;dřevěnou střechou napojená ke kostelu na západní straně. Po založení zdejšího kláštera začal kostel sv. &nbsp;Jiljí plnit funkci [[Farní kostel|farního kostela]], zatímco [[Bazilika Navštívení Panny Marie (Milevsko)|chrám Panny Marie]] v&nbsp;klášterním areálu sloužil potřebám [[řeholník]]ů. V&nbsp;roce 1785 byla funkce farního kostela přenesena do chrámu Panny Marie a kostel sv .&nbsp;Jiljí postupně chátral.; do roku 1883 byl uzavřen a o&nbsp;jeho obnovu se přičinil [[Seznam opatů premonstrátského kláštera v Praze na Strahově|strahovský opat]] [[Zikmund Antonín Starý]].<ref name="kytka48" />
 
Okolo kostela se nachází hřbitov.; Posledníten rozšířeníse hřbitovasvého byloposledního v&nbsp;rocerozšíření dočkal roku 1899, kdy byl i nově vysvěcen.<ref name="kytka51" /> Od 80. &nbsp;let [[20. &nbsp;století]] kostel sv. &nbsp;Jiljí slouží jako smuteční síň.
 
=== Nález relikvie hřebu z Kristova kříže ===
Řádek 93:
== Nabídka služeb v Milevském klášteře ==
Prohlídka s&nbsp;průvodcem, dva okruhy:
# Sakrální stavby – [[Bazilika Navštívení Panny Marie (Milevsko)|bazilika Navštívení Panny Marie]], opatská kaple, rajská zahrada a [[Kostel svatého Jiljí (Milevsko)|kostel sv. &nbsp;Jiljí]]
# Ze života bratří premonstrátů – barokní prelatura (4 pokoje a kaple opata) a latinská škola s&nbsp;knihovnou