Tetrakvark: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→top: aktualizace + ref |
doplnění + ref |
||
Řádek 22:
}}</ref> Výsledek byl však neprůkazný.
* Další možný kandidát byl identifikován v roce 2004 na urychlovači Tevatron ve [[Fermilab]]u, kde byl pozorován stav D<sub>sJ</sub>(2632).
* V roce 2007 v japonském experimentu
* V roce 2009 byla ve Fermilabu pozorována částice Y(4140).
* V roce 2010 oznámili v německé laboratoři DESY po reanalýze výsledků spojených s mezonem Y(5S) existenci tetrakvarkových rezonancí.
* Roku 2013 přišel první potvrzený objev tetrakvarku nazvaného Z<sub>c</sub>(3900) nezávisle z experimentu BES III v [[Čína|Číně]] a z japonského BELLE. Experiment BES III přidal dalšího kandidáta na tetrakvark – Z<sub>c</sub>(4020).
* V roce 2012 byly v japonském experimentu Belle pozorovány tetrakvarky se skrytou krásou (obsahující kvark b a antikvark {{Nadtrženo|b}}) Z<sub>b</sub>(10610) a Z<sub>b</sub>(10650).
* V roce 2014 v experimentu LHCb byl v evropské laboratoři [[CERN]] potvrzen stav Z(4430) (poprvé objevený v roce 2007) s vysokou statistickou průkazností téměř 14 σ.
* V roce 2016 Fermilab publikoval objev tetrakvarku X(5568) se složením b{{Nadtrženo|s}}u{{Nadtrženo|d}} v experimentu DØ<ref>{{Citace elektronického periodika
Řádek 70 ⟶ 71:
| datum_přístupu = 2020-08-17
| jazyk = anglicky
}}</ref> Čínský experiment BESS III přidal objev kandidáta na první nabitý podivný tetrakvark se skrytým půvabem, Z<sub>cs</sub>(3985)<sup>–</sup> (tomu by odpovídalo složení c{{Nadtrženo|c}}s{{Nadtrženo|u}}).<ref name="BESIII_2020">{{Citace elektronické monografie
| autor1 = BESIII Collaboration
| titul = Observation of a near-threshold structure in the ''K''<sup>+</sup> recoil-mass spectra in ''e''<sup>+</sup>''e''<sup>−</sup>→''K''+(''D''<sup>−</sup><sub>''s''</sub>''D''<sup>∗0</sup>+''D''<sup>∗−</sup><sub>''s''</sub>''D''<sup>0</sup>)
| url = https://arxiv.org/abs/2011.07855
| datum_vydání = 2020-11-16
| datum_aktualizace = 2021-03-12
| jazyk = anglicky
| vydání = v2
}}</ref>
* V roce 2021 byl publikován objev nových 4 tetrakvarků v CERNu. Dva patří do skupiny s kvarkovým složením c{{Nadtrženo|c}}s{{Nadtrženo|s}}, a sice X(4685) a X(4630); dva mají poprvé pozorované složení c{{Nadtrženo|c}}u{{Nadtrženo|s}}, a sice Z<sub>cs</sub>(4000)<sup>+</sup> a Z<sub>cs</sub>(4220)<sup>+</sup>.<ref name="LHCb_2021a">{{Citace elektronického periodika
Řádek 89 ⟶ 98:
}}</ref>
U mnohých čtyřkvarkových stavů je problémem rozlišit skutečně silnou interakcí vázaný stav čtyř kvarků od tzv. mezonové molekuly čili '''deusonu''', dvou mezonů vázaných zbytkovou silnou interakcí podobně jako jsou vázány proton a neutron v deuteronu.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení1 = Close
| jméno1 = Frank
| titul = Exotic hadrons bend the rules
| periodikum = CERN Courier
| vydavatel = IOP Publishing
| datum_vydání = 2017-03-10
| url = https://cerncourier.com/a/exotic-hadrons-bend-the-rules/
| jazyk = anglicky
}}</ref>
Pokračují i teoretické práce na objasnění možné stability čtyřkvarkových stavů. V roce 2017 byly dvěma skupinami teoretiků publikovány nezávislé studie ukazující na možnost čtyřkvarkových stavů bb{{Nadtrženo|u}}{{Nadtrženo|d}} rozpadajících se slabou interakcí, tedy s předpokladem relativně dlouhé doby života (10<sup>−13</sup> [[sekunda|s]], tedy o několik řádů delší než u silně se rozpadajících [[rezonance (částice)|rezonancí]]).<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Cartlidge
| |||