Lysá nad Labem: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
značka: vrácení zpět |
m 51.4975664N, 12.2737286E |
||
Řádek 36:
Roku [[1355]] věnovala manželka [[Karel IV.|Karla IV.]] Anna lyskou faru [[Klášter augustiniánů kanovníků (Praha)|klášteru Augustiniánů v Praze na Karlově]]. [[Řád augustiniánů|Augustiniáni]] následně v Lysé zřídili konvent s pěti řeholníky. Lysá se tehdy stala manským panstvím a byla propůjčována jako "výsluha" šlechtickým rodům. Od roku [[1398]] držel Lysou královský hofmistr Petr [[Vartenberkové|z Vartemberka]] a [[Kost (hrad)|Kosti]]. Za [[Husitství|husitských válek]] město s hradem a novým [[Klášter Lysá nad Labem|augustiniánským klášterem]] značně utrpělo. Roku [[1446]] koupil Lysou Jan [[Páni z Hradce|z Hradce]] a od něho kupuje Lysou v roce [[1450]] Jan [[Smiřičtí ze Smiřic|Smiřický ze Smiřic]]. Po jeho popravě v roce [[1453]] přechází panství na jeho nezletilé syny Jindřicha a Václava respektive jejich poručníka [[Zdeněk Konopišťský ze Šternberka|Zdeňka ze Šternberka]]. Václav záhy zemřel a tak celý majetek Smiřických získal Jindřich. Jindřich zemřel v roce [[1478]] na hradě v Lysé. Pohřben byl v kryptě kostela sv. Jana Křtitele. Dědictvím Lysou získal jeho syn Albrecht, který nechal na přelomu 15. a 16. století hrad přestavět na zámek. Zemřel v roce. [[1505]] a byl pohřben také v Lysé, stejně jako jeho starší bratr Jan, pražský purkrabí, který zemřel v roce [[1506]]. Dědičkou Lysé se stala jejich matka Kateřina. Za jejího držení bylo panství Lysá v roce [[1508]] propuštěno z manství a zapsáno do [[Zemské desky|zemských desk]] jako dědičné vlastnictví rodu. Na paměť této události má dnes Lysá erb Smiřických, šikmo kosený štít, zakomponován do svého znaku. Za Kateřiny Smiřické prožívá Lysá rozkvět, byla obnovena práva města i fary. Kateřina Smiřická zemřela v roce [[1529]] a byla pochována v Lysé v kryptě bývalého kostela sv. Jana Křtitele. V závěti bylo panství odkázáno [[Zdeněk Lev z Rožmitálu|Zdeňku Lvovi z Rožmitálu]]. Jeho rozmařilý život však způsobil, že musel Lysou v roce [[1535]] prodat. Novým majitelem se za 5000 kop grošů stal Jiří Bachtl z Pantenova. V roce 1548 koupil panství Lysá [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinand I.]] a připojil jej ke komornímu panství jako lovecké středisko. Nadějný rozvoj města, které obdrželo i královská privilegia, přerušila [[třicetiletá válka]].
Ozbrojená [[povstání|vzpoura]], která ve městě a jeho okolí vypukla při násilném zavádění [[rekatolizace]] ([[1625]]) dokazuje, že zde byl do [[Bitva na Bílé hoře|bitvy na Bílé Hoře]] hojně zastoupen [[Evangelictví|evangelický]] živel. Ačkoli mnoho zastánců předbělohorských pořádků zapálilo před příchodem císařské armády ([[1628]]) své domy a uprchlo ze země, přesto byli tajní evangelíci v Lysé odhalováni až do vydání [[Toleranční patent|tolerančního patentu]] ([[1781]]). Bezprostřední reakcí na náboženskou [[Tolerance|toleranci]] byl vznik sboru Evangelické církve helvétského vyznání (tj. refomované - kalvínské) roku [[1783]]. Ten zde existuje (od roku [[1918]] jako sbor [[Českobratrská církev evangelická|Českobratrské církve evangelické]]) ve svých historických budovách dodnes. Jeho areál tvoří jednu z kulturních památek města. Velká většina evangelického obyvatelstva [[Polabí]] opustila a založila 25 km východně od německého [[Halle]] obec [[Lissa]].
V roce [[1638]] je zmiňována v Lysé poštovní expedice.<ref>Pošta v Nymburku vznikla v 16. století, MF DNES 01/06.</ref> Po staré slezské silnici tehdy začalo fungovat spojení s [[Vratislav (město)|Vratislaví]]. V roce [[1647]] Lysou získal císařský generál [[Jan Špork]] a tehdy započalo období nebývalého rozkvětu města i okolí. Po smrti zakladatele hraběcího rodu [[Šporkové|Šporků]] Jana Šporka se panství ujal jeho syn [[František Antonín Špork]]. [[Lysá nad Labem (zámek)|Zámek v Lysé]] byl v barokní době několikrát přestavován. Nejpodstatnější změny provedl právě F. A. Špork v roce [[1696]], kdy byl obnoven [[Klášter Lysá nad Labem|augustiniánský]] [[klášter]], zbudován nový farní kostel a kaple Tří králů. Šporkové respektive později Sweerts-Šporkové drželi panství Lysá nad Labem až do roku [[1851]], kdy jej prodali za 820 000 zlatých kněžně Štěpánce [[Rohanové]].
| |||