Lysá nad Labem: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Externí odkazy: {{ÚIR}}-->{{RÚIAN}} za použití AWB |
m →Historie: typo značka: revertováno |
||
Řádek 34:
Lysá nad Labem je poprvé zmiňována již v [[Kosmas|Kosmově]] kronice. Zdejší [[hradiště]] patřilo k významným [[Slované|slovanským]] střediskům. Na lyském hradišti byl vězněn, [[Kastrace|vykastrován]] a oslepen kníže [[Jaromír (kníže)|Jaromír]], kterého sem poslal jeho bratr, kníže [[Oldřich (kníže)|Oldřich]]. Ve 13. století zde byl postaven hrad a Lysá pak byla až do vlády Lucemburků ve vlastnictví českých královen. Od roku [[1291]] je doložena existence Lysé jako města. V tomto roce vydala [[panovník|královna]] Guta, manželka [[Václav II.|Václava II.]], listinu, která sjednocuje pozemky v okolí Lysé v jeden celek.
Roku [[1355]] věnovala manželka [[Karel IV.|Karla IV.]] Anna lyskou faru [[Klášter augustiniánů kanovníků (Praha)|klášteru Augustiniánů v Praze na Karlově]]. [[Řád augustiniánů|Augustiniáni]] následně v Lysé zřídili konvent s pěti řeholníky. Lysá se tehdy stala manským panstvím a byla propůjčována jako "výsluha" šlechtickým rodům. Od roku [[1398]] držel Lysou královský hofmistr Petr [[Vartenberkové|z Vartemberka]] a [[Kost (hrad)|Kosti]]. Za [[Husitství|husitských válek]] město s hradem a novým [[Klášter Lysá nad Labem|augustiniánským klášterem]] značně utrpělo. Roku [[1446]] koupil Lysou Jan [[Páni z Hradce|z Hradce]] a od něho kupuje Lysou v roce [[1450]] Jan [[Smiřičtí ze Smiřic|Smiřický ze Smiřic]]. Po jeho popravě v roce [[1453]] přechází panství na jeho nezletilé syny Jindřicha a Václava respektive jejich poručníka [[Zdeněk Konopišťský ze Šternberka|Zdeňka ze Šternberka]]. Václav záhy zemřel a tak celý majetek Smiřických získal Jindřich. Jindřich zemřel v roce [[1478]] na hradě v Lysé. Pohřben byl v kryptě kostela sv. Jana Křtitele. Dědictvím Lysou získal jeho syn Albrecht, který nechal na přelomu 15. a 16. století hrad přestavět na zámek. Zemřel v roce. [[1505]] a byl pohřben také v Lysé, stejně jako jeho starší bratr Jan, pražský purkrabí, který zemřel v roce [[1506]]. Dědičkou Lysé se stala jejich matka Kateřina. Za jejího držení bylo panství Lysá v roce [[1508]] propuštěno z manství a zapsáno do [[Zemské desky|zemských
Ozbrojená [[povstání|vzpoura]], která ve městě a jeho okolí vypukla při násilném zavádění [[rekatolizace]] ([[1625]]) dokazuje, že zde byl do [[Bitva na Bílé hoře|bitvy na Bílé Hoře]] hojně zastoupen [[Evangelictví|evangelický]] živel. Ačkoli mnoho zastánců předbělohorských pořádků zapálilo před příchodem císařské armády ([[1628]]) své domy a uprchlo ze země, přesto byli tajní evangelíci v Lysé odhalováni až do vydání [[Toleranční patent|tolerančního patentu]] ([[1781]]). Bezprostřední reakcí na náboženskou [[Tolerance|toleranci]] byl vznik sboru Evangelické církve helvétského vyznání (tj. refomované - kalvínské) roku [[1783]]. Ten zde existuje (od roku [[1918]] jako sbor [[Českobratrská církev evangelická|Českobratrské církve evangelické]]) ve svých historických budovách dodnes. Jeho areál tvoří jednu z kulturních památek města. Velká většina evangelického obyvatelstva [[Polabí]] opustila a založila východně od německého [[Halle]] obec [[Lissa]].
|