Aleš Hrdlička: Porovnání verzí

'''Aleš Hrdlička''' ([[30. březen|30. března]] [[1869]], [[Humpolec]]<ref name="matrika">[http://digi.ceskearchivy.cz/cs/3938/239 Matriční záznam o&nbsp;narození a&nbsp;křtu]</ref> – [[5. září]] [[1943]], [[Washington, D.C.]], [[Spojené státy americké|USA]]) byl světoznámý [[Češi|český]] [[antropolog]] a [[lékař]]. Přestože většinu svého života strávil v zahraničí, byl vždy vlastencem a podporoval za všech okolností svou českou vlast a také české [[Emigrace|emigranty]] v USA. Vždy u něho našli pomocnou ruku.

Narodil se 30. března 1869 v [[Humpolec|Humpolci]] jako Alois Hrdlička, později si změnil jméno na Aleš. Byl prvním ze sedmi dětí. Již od malička byl velice chápavý a nadaný. Základy školního vzdělání mu dala matka Karolína a dokonce mohl být přijat hned do 2.&nbsp;třídy obecné školy. Jeho touhou bylo jít na gymnázium, ale jeho rodina se přestěhovala do [[New York]]u, když mu bylo 13&nbsp;let. Jeho otec zde dostal dobrou pracovní nabídku, po příjezdu se tak nestalo a otec musel nastoupit do továrny na doutníky. Aleš pracoval jako pomocný dělník s otcem v továrně. Jeho touha po vzdělání byla však tak silná, že navštěvoval večerní střední školu – kurzy [[angličtina|angličtiny]] jako přípravu pro další vzdělání. Když mu bylo osmnáct, byl rozhodnut podle přání svého otce nastoupit na obchodní školu, ale těžce onemocněl ([[tyfus]], zápal plic, zánět pohrudnice). Když pozoroval v nemocnici průběh své nemoci a práci lékařů, rozhodl se studovat medicínu. Pomohl mu jeho ošetřující lékař. Roku [[1889]] se dal zapsat na newyorský ústav [[Eclectic Medical College]] a již v roce [[1892]] jako první mezi kolegy graduoval a zahájil v New Yorku v roce [[1894]] krátkou lékařskou praxi. Přitom však studoval na newyorské [[Homeopatic College]] a roku 1894 se podrobil ostatním lékařským zkouškám v [[Baltimore|Baltimoru]]. V&nbsp;témže roce nastoupil do ústavu pro mentálně postižené v [[Middletown]]u, kde se setkal s [[antropometrie|antropometrií]] (tělesné měření člověka), to jej ovlivnilo a rozhodlo o jeho dalším životě.

V té době byla [[antropologie]] ještě v počátcích. [[Charles Darwin|Darwin]] vyvracel zakořeněné mýty o původu člověka, všude se bádalo, objevovalo, ve snaze potvrdit Darwinovy teorie. Zatímco se ostatní přeli, Hrdlička pilně pracoval. Měl k tomu výborné podmínky, pracoval totiž v úřadě antropologického poradce ve Státním patologickém ústavu v New Yorku, ale to mu nestačilo. V&nbsp;roce [[1896]] odjel do [[Evropa|Evropy]] a vyhledával veškeré materiály (muzea, nemocnice, university, ústavy, věznice, pohřební ústavy). Vyšetřoval měřením stovky případů, které zaznamenával k pozdějšímu zpracování. Výzkum zakončil ve [[Francie|Francii]], kde byli tehdy nejvýznamnější badatelé v tomto oboru v roce [[1898]]. Antropologie zde vznikla v 1.&nbsp;polovině [[19. &nbsp;století]]. Jejím úkolem je studovat člověka jako organismus, který je svým způsobem spjat s živočišnou říší, od níž se odloučil svým osobitým historickým vývojem. Zde Hrdlička zkoumal lebku javanského opočlověka z nálezu roku 1891.

Rokem [[1898]], po návratu do USA, začaly jeho studijní cesty po Americe a od roku [[1903]], kdy založil Antropologické oddělení Národního muzea USA ve Washingtonu, se cesty staly oficiálními. Začal zkoumat [[Indiáni|Indiány]], mezi kterými i nějakou dobu žil, a [[černoch]]y. Došel k poznatkům, že v Americe nedošlo k vývoji člověka a že tento kontinent byl osídlen později, v poměrně nedávné době, asi před 15 000 lety, v době kdy již [[Asie]], Evropa a [[Afrika]] byly osídleny. Spatřoval původ amerických indiánů ve východní Asii, proto studoval národy ve východní Asii, v [[Mongolsko|Mongolsku]], [[Tibet]]u, na [[Aleutské ostrovy|Aleutách]], na [[Sibiř]]i a na [[Aljaška|Aljašce]], kde nalezl důkazy o tom, že indiáni mají asijský původ. Cesta na Aljašku a do [[Beringova úžina|Beringovy úžiny]], kde je nejbližší spojení kontinentů Asie a Ameriky, tento názor potvrdila. Zde Hrdlička zkoumal kosterní nálezy a podmínky pro stěhování přes tuto trasu. Došel k teorii, že v období [[mezolit]]u se vydaly kočovné kmeny za zvěří, nebo i z dalších příčin ve směru nejmenšího odporu na východ, protože jih Asie již byl zalidněn a dostaly se do dnešní Ameriky, kterou během několika století zalidnily. Nejprve dlouholebí Algonkini, [[Irokézové]], [[Siouxové]], na jih pronikli [[Aztékové]], po nich přišli krátkolebí [[Toltékové]], ti šli do [[Mexiko|Mexika]], Yukatanu. Poslední sem přišli [[Eskymáci]] a Athabaskové, ti však museli zůstat na severu. Trasa vedla přes [[Kamčatka (poloostrov)|Kamčatku]], Beringovu úžinu, řetěz [[Diomedovy ostrovy|ostrovů Diomedových]] nebo sv. Vavřince, a nebo přes Aleutské ostrovy v dobách, kdy oba světadíly byly spojeny zemí. Šlo o takzvanou Severní cestu. Potvrdily to výzkumy ruského profesora Rudenka konané v roce [[1945]] na Sibiři.

V roce [[1927]] vyslovil teorii o jednotném původu a vývoji člověka (za to byl oceněn [[Huxleyova medaile|Huxleyovou medailí]]): „Člověk se vyvinul z živočišných předchůdců. Všeobecný zákon vývoje platí též pro člověka. Člověk se mohl vyvinout jen tam, kde dospěl vývoj živočichů k nejvyššímu řádu [[Savci|savců]], ke catarhinním primátům, tj. [[úzkonosé opice|úzkonosým opicím]] a z nich k lidoopům antropoidům. Na dvou kontinentech světa pokročil vývoj jen k nejnižším řádům savců – k vačnatcům. Tyto dva kontinenty můžeme proto vyřadit z oblastí, kde se mohl člověk vyvinout. Pozůstatky živočišných předchůdců člověka nalézáme v prostorách Starého světa – v Evropě, Asii, a Africe. Na této prostoře došlo k vývoji člověka, jak nám to dokazují četné nálezy z celého staršího období [[čtvrtohory|čtvrtohor]].“

Za svého života napsal více než 300 vědeckých pojednání (většinou anglicky). Jeho díla však v protektorátě za okupace nemohla být vydávána, protože byla protirasistická. Hrdličkovo Muzem člověka bylo založeno v roce [[1930]] dr.&nbsp;[[Jindřich Matiegka|Jindřichem Matiegkou]], který se zúčastnil výpravy s Hrdličkou, při [[Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy|Přírodovědecké fakultě UK]] v Praze. Hrdlička to financoval. Obsahuje exponáty dokládající hlavní vývoj člověka. Další počin: založil vydávání časopisu světové úrovně – ''Antropologie''.