Wikipedista:Gampe/Blandina: Porovnání verzí
vytvořeno překladem stránky „Blandina“ |
(Žádný rozdíl)
|
Verze z 7. 3. 2021, 12:59
| Gampe/Blandina | |
|---|---|
| Chybí svobodný obrázek. |
Svatá Blandina (francouzsky Blandine, asi 162–177) byla otrokyně a křesťanská mučednice, která zemřela ve francouzském Lyonu za vlády císaře Marka Aurelia.
Kontext
V prvních dvou stoletích křesťanské éry byli za pronásledování křesťanů odpovědní z velké části místní římští úředníci. Ve druhém století císaři přistupovali ke křesťanství jako k lokálnímu problému, který měli řešit jejich podřízení.[1] Počet a závažnost perzekucí křesťanů na různých místech říše se za vlády Marka Aurelia zdánlivě zvýšila. Rozsah, v jakém sám Marcus Aurelius řídil, povzbuzoval nebo si byl vědom těchto perzekucí, je nejasný a historici o něm hodně diskutují. [2]
Tradiční historie
Tradiční zprávu o svaté Blandině uvádí Eusebius ve svém díle Historia Ecclesiastica.
Blandina patří do skupiny lyonských mučedníků, kteří byli popraveni (někteří z nich po krutém mučení) v roce 177 za vlády Marka Aurelia. Téměř vše, co víme o Blandině, pochází z epištoly zaslaného církví v Lyonu církvím v Malé Asii. [3] Eusebius ve své knize píšeo jejím životě a smrti podle citací ze zmíněného dopisu do Malé Asie . [4] Fanatismus římského obyvatelstva v Lyonu byl namířen proti křesťanům, takže pokud se někdo veřejně přiznal ke křesťanskví, byl pronásledován a perzekvován. [5]
Zatímco byl císařský legát mimo město, chiliarch, vojenský velitel a spoluvládce, civilní soudce, uvrhli do vězení řadu křesťanů, kteří vyznali svou víru. Když se legát vrátil, uvěznění věřící byli postaveni před soud. Mezi těmito křesťany byla i Blandina, otrokyně, která byla vzata do vazby spolu se svým pánem, také křesťanem. Její společníci se velmi obávali, že kvůli své tělesné slabosti nemusí snést mučení. Přestože ji soudci podrobili strašlivým mučením, až "i kati byli vyčerpaní a nevěděli, jak jí ještě mohou ublížit“, zůstala věrná a opakovala na každou otázku „Jsem křesťanka a nedopouštím se ničeho špatného.“ [5]
Ze strachu z mučení otroci často svědčili proti svým pánům, že se při křesťanských shromážděních dopouštěli kanibalismu a krvesmilstva. Legát si přál svědectví, které by vedlo k občalování křesťanských vězňů z těchto zločinů. V době veřejných her byla proto Blandina podrobena novým mučením spolu s dalšími křesťany v městském amfiteátru (nyní známém jako Amfiteátr tří Galů ). [5]
Byla přivázána ke kůlu a byla k ní vypuštěna divoká zvířata. Podle legendy se jí však zvířata nedotkla. Poté, co to několik dní snášela, ve snaze přesvědčit ji, aby se vzdala, byla odvedena do arény, aby viděla utrpení svých společníků. Nakonec byla jako poslední z mučedníků zbičována, umístěna na rozžhavený rošt, svázána do sítě a hozena před divokého vola, který ji svými rohy vyhodil do vzduchu. Nakonec byla zabita ranou dýky.[5]
Dědictví
Reference
- ↑ Barnes, Timothy D., "Legislation Against the Christians," Journal of Roman Studies, Vol. 58 (1968)
- ↑ [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 978-0-306-81916-2.
- ↑ Butler, Alban. Lives of the Saints, Vol. VI, 1866
- ↑ Eusebius, Historia Ecclesiastica, Book 5.2.
- ↑ a b c d Kirsch, Johann Peter. "St. Blandina." The Catholic Encyclopedia. Vol. 2. New York: Robert Appleton Company, 1907. 23 Apr. 2013
Další čtení
- Goodine, Elizabeth. 2014. Stojící v Lyonu: Zkoumání mučednictví Blandiny z Lyonu. Piscataway, NJ: Gorgias Press.
externí odkazy
- (in Italian) Santa Blandina
- Webové stránky ikon sv. Blandiny, mučedníka Všemilosrdného Spasitele pravoslavné mise
- Katolická encyklopedie: St. Blandina
[[Kategorie:Křesťanští mučedníci]] [[Kategorie:Úmrtí 177]]