Verze z 5. 3. 2021, 11:12 editovat 2a00:1028:8d1c:f59e:4d3c:d1d9:f01b:ce6e (diskuse) o značky: revertováno editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 5. 3. 2021, 11:13 editovat zrušit editaci OJJ (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři, Revertéři, Správci 117 166 editací m editace uživatele 2A00:1028:8D1C:F59E:4D3C:D1D9:F01B:CE6E (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Tauchman Martin značka: rychlé vrácení zpět Přejít na další porovnání →
Řádek 5: Hranice mezi sférami tvoří [[Diskontinuita (geologie)\|plochy nespojitosti]] (diskontinuity). Tyto plochy vyjadřují náhlé změny chemických a fyzikálních vlastností látek uvnitř Země. Kůru od pláště odděluje tzv. [[Mohorovičićova diskontinuita\|Mohorovičičova plocha diskontinuity]], na níž se odrážejí a lomí zemětřesné vlny. I v kůře existují další podružné plochy nespojitosti, jejichž průběh však není souvislý. Nejdůležitější z nich je tzv. [[Conradova plocha]], považovaná za hranici mezi svrchní (granitovou) a spodní (bazaltovou) vrstvou kůry. Zemská kůra (tzv. [[Sial\|SIAL]]) je tvořena [[žula\|žulovou]] (granitovou) a [[čedič]]ovou (bazaltovou) vrstvou. Její mocnost (tloušťka) se pohybuje od 5 [[Metr#Kilometr\|km]] do 70 km. Nejsilnější je na [[kontinent]]ech pod pohořími, nejtenčí (é5 až 10 km) pod [[oceán]]y, kde chybí žulová vrstva. V [[Český masiv\|Českém masívu]] se mocnost kůry pohybuje kolem 35 km. Hlavními [[minerál]]y kůry jsou [[Živec\|živce]], [[křemen]] a [[Slída\|slídy]] ([[muskovit]], [[biotit]]).<ref>KACHLÍK, Václav, Ivo CHLUPÁČ a Ivo CHLUPÁČ. Základy geologie: Historická geologie. 3. nezm. vyd. Praha: Karolinum, 2011, 342 s. {{ISBN\|978-80-246-2008-4}}. S. 56.</ref> Názvy granitová a čedičová neznamenají petrografické složení, jde o subjektivní označení vrstvy názvem, který nejvíce odpovídá známým fyzikálním vlastnostem horniny skládajících tyto vrstvy. Složení pevninské kůry je značně pestřejší následkem složitějšího vývoje pevnin. Během vývoje Země se do kůry z pláště přesunuly lehce tavitelné a specificky lehčí složky, především sloučeniny [[křemík]]u, [[draslík]]u, [[hliník]]u, [[vápník]]u, [[sodík]]u a pod. Průměrná hustota kůry činí 2,85 g/cm³. Zemskou kůru tvoří různé [[Hornina\|horniny]] složené z nerostů. Kromě nich jsou v zemské kůře obsaženy i plyny a voda s různým množstvím rozpuštěných látek. V zemské kůře se nacházejí téměř všechny chemické prvky.

Zemská kůra: Porovnání verzí