Styčník: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Doplnění obrázků a souvislostí
m gramatika + doplnění dalších informací
Řádek 1:
[[Soubor:Fixed-hinge-support-frame.png|náhled|Příklady značení styčníků v prutové/rámové konstrukci: A - Tuhý styčník (vetknutí), B - Kloubový styčník, C - Tuhý styčník ( rámový styčník), D - kloubový pružný styčník, E - Posuvný tuhý styčník, F - Volný konec ]]
 
'''Styčník''' neboli '''styčný bod soustavy'''<ref name="průvodce">O.Novák, J.Hořejší a kolektiv, Statika stavebních konstrukcí, Technický průvodce 4, SNTL, Praha 1972, str. 142,260</ref> je bod či '''uzel''', ve kterém jsou spojeny dva nebo více [[prut]]ů [[Nosná konstrukce|konstrukce]]. V praxi není vzhledem k rozměrům průřezů prutů většinou možné jejich dovedení do jediného bodu a styčníkem je pak označován teoretický průnik prodloužených [[Střednice (průřez)|střednic]] stýkajících se prutů. Podle počtu připojených prutů označujeme styčníky jako dvojnásobné, trojnásobné, atd.. V případě, že je uvažován styčník v [[rovina|rovinné]] konstrukci, přísluší mu 3 [[stupeň volnosti|stupně volnosti]] (dva posuny a jedno natočení/pootočení), v [[prostor]]u pak 6 stupňů volnosti (tři posuny a tři natočení).<ref name="Kadlčák">Jaroslav Kadlčák, Jiří Kytýr, Statika stavebních konstrukcí I., VUTIUM, Brno 1998, str. 160,227,289</ref><ref name="průvodce" /> Ve styčnících může působit zatížení.[[Soubor:Kloubový styčník - nádraží Ostrava -Svinov.png|náhled|Příklad realizace kloubového styčníku - [[Ostrava-Svinov (nádraží)|Nádraží Ostrava-Svinov]]]]
 
== Kloubový styčník ==
Řádek 38:
== Další informace ==
Styčníky lze také používat v mechanismech či v [[Biomechanika|biomechanice]] při stanovení statiky, kinematiky a dynamiky pohybu segmentů těla a jeho částí.
 
Síly ve styčnících lze řešit jednoduše dle [[teorie 1. řádu]] nebo složitěji dle přesnější [[teorie 2. řádu]] či nejsložitěji a nejpřesněji dle teorie velkých deformací.
 
== Odkazy ==