Baltická operace: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m ibox |
|||
Řádek 1:
{{Infobox - válka
| střetnutí = Baltická operace
| konflikt = [[Východní fronta (druhá světová válka)|Východní fronta]]
| obrázek = Eastern_Front_1943-08_to_1944-12.png
| alt =
| popisek = Sovětský postup 1. září 1943 - 31. prosince 1944
| trvání = 14. září – 24. listopadu 1944
| místo = Pobaltí, Východní Prusko, Polsko
| zeměpisná šířka =
| zeměpisná délka =
| příčina =
| výsledek = Sovětské vítězství
| území =
| strana1 = {{flagicon|Sovětský svaz (1923–1955)}} [[Sovětský svaz]]
| strana2 = {{vlajka a název|Nacistické Německo}}
| strana3 =
| strana4 =
| velitel1 = {{flagicon|Sovětský svaz (1923–1955)}} [[Ivan Bagramjan]]<br />{{flagicon|Sovětský svaz (1923–1955)}} [[Leonid Govorov]]
| velitel2 = {{flagicon|Nacistické Německo}} [[Walter Model]]<br />{{flagicon|Nacistické Německo}} [[Johannes Freißner]]
| velitel3 =
| velitel4 =
| síla1 = 1 546 400 jednotek<ref name=losses>[http://lib.ru/MEMUARY/1939-1945/KRIWOSHEEW/poteri.txt#w06.htm-_Toc536603397 Soviet casualties and combat losses in the twentieth century] London: Greenhill Books 1997</ref><br />17 500 děl<br />3 080 obrněných vozidel<br />2640 letadel<ref name=bdsa/>
| síla2 = 730 000 jednotek<br />7 000 děl<br />1 260 obrněných vozidel<br />400 letadel<ref name=bdsa>[http://bdsa.ru/index.php?option=com_content&task=view&id=3085&Itemid=29 Прибалтийская наступательная операция, 14 сентября – 24 ноября 1944 г] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20101019112724/http://bdsa.ru/index.php?option=com_content&task=view&id=3085&Itemid=29 |date=2010-10-19}} BDSA.ru</ref>
| síla3 =
| síla4 =
| ztráty1 = 61 468 mrtvých nebo pohřešovaných<br />218 622 zraněných nebo nemocných<ref name=losses/>
| ztráty2 = Neznámé
| ztráty3 =
| ztráty4 =
| poznámky =
}}
'''Baltická operace''' (14. září – 24. listopadu [[1944]]) byla strategická ofenzíva [[Východní fronta (druhá světová válka)|Velké vlastenecké války]], jejímž cílem bylo znovuobsazení [[Estonsko|Estonska]], [[Lotyšsko|Lotyšska]] a [[Litva|Litvy]] a proniknutí k [[Baltské moře|Baltskému moři]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Pajur
Řádek 15 ⟶ 45:
== Předcházející útoky ==
[[Soubor:BALTICO 4.jpg|thumb|vlevo|Sovětské dělostřelectvo
Do dubna roku 1944 se podařilo [[Rudá armáda|Rudé armádě]] v rámci [[Leningradsko-novgorodská operace|Leningradsko-novgorodské operace]] prorazit blokádu [[Petrohrad|Leningradu]] a postoupit až k hranicím Estonska. Počátkem června [[1944]] začaly v této oblasti další útoky, které byly předzvěstí [[Operace Bagration]]. V rámci této mohutné ofenzívy postoupily sovětské jednotky na území pobaltských států, ovšem do jejího skončení se jim nepodařilo postoupit až k Baltskému moři. Zatímco v případě [[Ukrajina|Ukrajiny]], [[Bělorusko|Běloruska]] a [[Polsko|Polska]], kde [[Rudá armáda]] překonala několik stovek kilometrů a byla vyčerpána, a proto přechodně ukončila boje a přešla do strategické obrany, v případě útoků proti [[Pobaltí]] a [[Besarábie|Besarábii]] bylo rozhodnuto o tom, že k dalším ofenzívám dojde ještě roku 1944.
== Baltická
[[Soubor:Prohlášení.pdf|thumb|Zatímco květen 1945 přinesl konec druhé světové války v Evropě, svobodu do celé Evropy nepřinesl. Střední a východní část Evropy zůstala téměř 50 let pod vládou komunistických režimů. Pobaltské státy byly nezákonně okupovány a anektovány a železné sevření dalších podrobených států upevnil Sovětský svaz za použití ohromné vojenské síly, represí a ideologické nadvlády.]]
Ve dnech 14. až 17. září začal útok sovětského leningradského, 1., 2. a 3. pobaltského a 3. běloruského frontu. Proti zhruba 900 tisícům rudoarmějců stálo 730 tisíc příslušníků [[Wehrmacht]]u a jednotek [[Waffen-SS]]. Rudá armáda měla ale významnou převahu v dělostřelectvu, tancích i letadlech. První úder byl veden na [[Riga|Rigu]], čímž mělo dojít k rozdělení německých vojsk na dvě skupiny. Následovala útočná operace na [[Tallinn]] a na [[Klaipėda|Klaipėdu]]. 3. běloruský front útočil ve směru na [[Prusko]]. [[Riga]] byla sice sovětskými jednotkami obklíčena, ovšem velice úspěšně se jim bránila. Stejná situace nastala i v případě [[Klaipėda|Klaipėdy]], kde se bránily německé jednotky, jejichž snahou byla evakuace po moři do [[Německo|Německa]]. Útok na [[Estonsko]] byl ukončen 26. září a poté provedly sovětské paradesantní jednotky výsadek na [[Západoestonské souostroví]]. Klajpedu dobyla Rudá armáda 22. října, rižská ofenzíva byla dovršena 24. října a v [[Pobaltí]] tak zůstaly uvězněné německé jednotky pouze v [[Kuronsko|Kuronsku]], které kapitulovaly v počtu asi 200 tisíc mužů až v květnu [[1945]] současně s ukončením války.
| |||
