Kaspické moře: Porovnání verzí

Kaspické moře má velký význam pro národní i mezinárodní [[Vodní doprava|lodní dopravu]]. Základní náklady převážené po moři představují [[ropa]], [[dřevo]], [[Obilniny|obilí]], [[bavlna]], [[rýže]] a [[síra]]. Hlavní [[přístav]]y jsou [[Astrachaň]], [[Baku]], [[Machačkala]], [[Krasnovodsk]] a [[Aktau]], které jsou spojené osobní dopravou. Mezi Baku a Krasnovodskem funguje [[trajekt|železniční trajekt]]. V Íránu jsou největší přístavy [[Bandar-e Anzalī]] a [[Bender-Šách]].

 

[[Soubor:Surikov1906.jpg|náhled|[[Stěnka Razin]] ([[Vasily Surikov]])]]

Zdokumentovaná svědectví o znalostech Kaspiku a plavbách po něm pocházejí z [[9. století|9.]] a [[10. století]] ([[arabština|arabské]], [[arménština|arménské]] a [[perština|perské]] [[rukopis]]y). Pravidelné sledování bylo zahájeno za [[Petr I. Veliký|Petra Velikého]], který v letech [[1714]]–[[1715|15]] inicioval expedici pod vedením [[A. Bekovič-Čerkasskij|A. Bekoviče-Čerkasského]], jež prozkoumala východní břehy. Ve 20. letech [[18. století]] zahájil [[hydrografie|hydrografické]] průzkumy moře [[I. F. Sojmonov]] a ve druhé polovině 18. století [[I. V. Tokmačjov]] a [[M. I. Vojnovič]]. V [[19. století]] provedl [[Kolodkin]] první detailní zaměření břehů a v jeho díle pokračoval [[N. A. Ivašincev]]. Mapy vytvořené na základě těchto měření sloužily do 30. let [[20. století]].