Trčkové z Lípy: Porovnání verzí

Přidáno 2 570 bajtů ,  před 1 měsícem
doplnění, pracuje se
m (→‎Dějiny rodu: +vazba na Všestary)
(doplnění, pracuje se)
{{Pracuje se}}
{{Infobox - dynastie
| jméno = Trčkové z Lípy
[[Soubor:Burian Trčka z Lípy 1588 avers.jpg|náhled|Burián Trčka]]
[[Soubor:Burian Trčka z Lípy 1588 revers.jpg|náhled|medaile 1588]]
[[Přídomek]] odvozovali podle vsi a tvrze [[Lípa (Všestary)|Lípa]] u [[Hradec Králové|Hradce Králové]] (část obce [[Všestary (okres Hradec Králové)|Všestary]]), odkud pocházely příbuzenské rody [[Lipští z Lípy|Lipských z Lípy]] a [[Salavové z Lípy|Salavů z Lípy]]. Jméno Trčka, přesněji Smil Trčka se poprvé objevuje v ''Pozůstatcích desk zemských k roku 1407''. První historicky doložený je [[Mikuláš Trčka z Lípy]]. Zprávy o rodě pocházejí z [[15. století]], zbohatli v éře [[husitství]]. [[Mikuláš Trčka z Lípy]] († [[1453]]) koupil hrad [[Homole (hrad)|Homoli]] u [[Náchod]]a, čímž získal strategickou kontrolu nad obchodní cestou ze Slezska do Čech. Půjčoval peníze králi [[Zikmund Lucemburský|Zikmundovi]]. Následně získal vesnice u [[Dolní Kralovice|Dolních Kralovic]], [[Světlá nad Sázavou|Světlou nad Sázavou]], [[Lipnice|Lipnici]], [[Mladá Vožice|Vožici]] a [[vlašim]]ské panství. BylS přítomenKateřinou přize volběSmiřic králeměl [[Jiří3 zsyny: Poděbrad|JiříhoBuriana zI. Poděbrad]]na Lipnici (zakladatele tzv. lipnické větve rodu Trčků) a Mikuláše staršího na Vlašimi (zakladatele tzv. vlašimské větve rodu). Třetí syn Zdeněk zemřel bezdětný.
 
Po smrti Mikuláše Trčky z Lípy roku 1453 musel jeho syn [[Burian Trčka z Lípy]] tváří v tvář revizím majetků vyvolaných čerstvě korunovaným králem Ladislavem Pohrobkem dokládat legální nabytí všech trčkovských statků. To se mu nepodařilo a proto rod na nějaký čas ztratil pelhřimovské a řečické panství. Díky přímluvě Jiřího z Poděbrad se Burianovi podařilo získat zpět panství pelhřimovské a menší část panství řečického. Od roku 1454 působil jako přísedící u zemského soudu a od roku 1457 působil jako nejvyšší písař. Podporoval [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]], což mu po jeho korunování králem vyneslo místo velitele vojska v boji proti odbojné Jihlavě.
Jeho syn, [[Burian Trčka z Lípy]] († [[1468]]), působil jako nejvyšší písař, podporoval krále [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]], hlásil se k předním [[utrakvismus|utrakvistickým]] vůdcům. Roku [[1426]] se účastnil [[Bitva u Ústí nad Labem|bitvy u Ústí nad Labem]]. Rod získal další rozsáhlá území díky [[Mikuláš II. Trčka z Lípy|Mikulášovi II. Trčkovi z Lípy]], který zemřel roku [[1519]]. Od roku [[1498]] vlastnil rod např. panství [[Smiřice]], kde prováděli od r. [[1626]] násilnou rekatolizaci <ref>[http://zdvorily.wz.cz/rozberice.htm Historie obce Rozběřice]</ref>. Trčkům patřilo kromě mnoha jiných také i sousední panství [[Opočno]], které si zvolili za své sídlo a tam si také na místě původního hradu vybudovali honosný zámek. K němu získali i panství Frymburk. Na začátku 16. století se rozdělili na dvě větve, vlašimská linie vymřela koncem 16. století.
 
Po smrti bratra Zdeňka si zbývající dva bratři, Burian a Mikuláš rozdělili rodový majetek. Rod se tak podle získaných území rozdělil na dvě větve: lipnickou a vlašimskou.
[[Mikuláš mladší Trčka z Lípy]] pocházel ze starší linie rodu, působil jako [[zemský hejtman|královský hejtman]], koupil vesnice na [[Čáslav]]sku a [[Chrudim]]sku, další majetek získal ve východních a severních Čechách. Svoji manželku Kateřinu ze [[Šelmberkové|Šelmberka]], která mu byla nevěrná, nechal zazdít. [[Vilém Trčka z Lípy]] vykonával funkci hejtmana hradeckého kraje a v roce [[1562]] povýšil do [[panský stav|panského stavu]]. Burian Trčka z Lípy držel až do roku [[1587]] [[Rychnov nad Kněžnou]]. Na [[Morava|Moravě]] držel [[Zábřeh]] a [[Klášterec]]. Na přelomu 16. a 17. století někteří příslušníci rodu válčili v [[Uhersko|Uhrách]] proti Turkům či zastávali významné [[zemský úřad|zemské úřady]]. V roce [[1593]] byl celý rod přijat do panského stavu.
 
=== Lipnická větev rodu ===
Svého bratra Zdeňka přežil Burian o pět let. Co se týče ekonomických zisků, k rozšíření rodového majetku příliš nepřispěl. Po smrti po něm zůstali 4 nezletilí synové. Majetek, který zdědili byl až do jejich plnoletosti spravován jejich strýcem Mikulášem starším na Vlašimi. Po získání plnoletosti v 80. letech 15. století přešel majetek zpět do jejich rukou. Tento majetek poté spravovali společně.
 
V roce 1489 jeden z bratrů, Mikuláš mladší Trčka z Lípy získal od krále Vladislava Jagelonského hrad [[Lichtenbur]]k, po kterém přijal i jméno. Rodový majetek rozšířil významným způsobem. Řadou nákupů postupně sceloval majetky v okolí Lichtenburka, což dokončil nákupem města Chotěboře s přilehlými vesnicemi. Další nákupy prováděl v severovýchodních Čechách, zejména na královehradecku, kde získal v roce 1495 opočenské panství, následnými nákupy získal vesnice v okolí Opočna včetně panství veselického a šestajovického. O rok později získal Třebechovice p. O. s okolními statky a v letech 1497 až 1499 postupně skupoval části panství smiřického kde Trčkové prováděli od r. [[1626]] násilnou rekatolizaci <ref>[http://zdvorily.wz.cz/rozberice.htm Historie obce Rozběřice]</ref>. Oproti tomu se části majetku zbavoval, prodal panství lipnické a svému bratru Burianovi II. některé vesnice v jihovýchodních Čechách. V roce 1511 koupil panství děčínské, kamenické a benešovské, pravděpodobně se snahou propojit je s s majetky na královehradecku. To se však nepodařilo, a proto panství v severních Čechách po 5 letech opět (se ziskem) prodal. Oženil se s Kateřinou ze Šelmberka a z Kosti, manželství ale zůstalo bezdětné. Svou manželku přistihl při nevěře a za trest ji nechal zazdít. Díky významným nákupům byl v té době trčkovský majetek dle berních rejstříků k největším v královehradeckém kraji.
 
Dědictví po Mikulášovi bylo podle závěti rozděleno na dvě části: majetky v královehradeckém kraji získala vdova po jeho strýci Mikulášovi starším Johana Kroměšinová z Březovic z vlašimské větve rodu a panství v jihovýchodních Čechách odkázal svému bratru Burianovi II.
 
=== Vlašimská větev rodu ===
Mikuláš starší Trčka z Lípy a na Vlašimi se zasadil o významné rozšíření rodového majetku. Získal načeradské panství a v roce 1488 odkoupil od města [[Jičín]]a velišské panství.
[[Mikuláš mladší Trčka z Lípy]] pocházel ze starší linie rodu, působil jako [[zemský hejtman|královský hejtman]], koupil vesnice na [[Čáslav]]sku a [[Chrudim]]sku, další majetek získal ve východních a severních Čechách. Svoji manželku Kateřinu ze [[Šelmberkové|Šelmberka]], která mu byla nevěrná, nechal zazdít. [[Vilém Trčka z Lípy]] vykonával funkci hejtmana hradeckého kraje a v roce [[1562]] povýšil do [[panský stav|panského stavu]]. Burian Trčka z Lípy držel až do roku [[1587]] [[Rychnov nad Kněžnou]]. Na [[Morava|Moravě]] držel [[Zábřeh]] a [[Klášterec]]. Na přelomu 16. a 17. století někteří příslušníci rodu válčili v [[Uhersko|Uhrách]] proti Turkům či zastávali významné [[zemský úřad|zemské úřady]]. V roce [[1593]] byl celý rod přijat do panského stavu.
 
Trčkům patřilo kromě mnoha jiných také i sousední panství [[Opočno]], které si zvolili za své sídlo a tam si také na místě původního hradu vybudovali honosný zámek. K němu získali i panství Frymburk.
 
[[Jan Rudolf Trčka z Lípy]] (1557–1634) podporoval protihabsburskou opozici, avšak do samotného [[české stavovské povstání|stavovského povstání]] nezasáhl. Díky přímluvě manželky mu statky nezkonfiskovali a později si některé směl levně koupit. Jeho manželkou byla dcera [[Ladislav II. Popel z Lobkovic|Ladislava Popela z Lobkovic]], Marie Magdalena, měla značný obchodní talent, díky němuž dokázala nashromáždil značné jmění především díky levně kupovaným zkonfiskovaným statkům. Její poddaní jí údajně přezdívali „zlá Manda“. Rudolf přestoupil se svým synem Adamem Erdmanem ke [[Katolicismus|katolictví]], Marie Magdalena zůstala na základě císařova svolení [[Protestantismus|protestantkou]].