Kinští: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Pohřebiště: +1 |
drobné úpravy a začlenění do textu, co Rebellion47 odstranil |
||
Řádek 120:
}}</ref> Po roce [[1948]] se František Josef rozhodl neemigrovat, což vedlo k jeho perzekuci. Spolu s ním v Československu zůstal i jeho syn [[Josef Kinský|Josef Kinský z Vchynic a Tetova]] ([[1913]]–[[2011]]), který po roce [[1989]] zrestituoval [[zámek (stavba)|zámek]] v [[Kostelec nad Orlicí|Kostelci nad Orlicí]]. O rekonstrukci empírového zámku se po roce 1989 významně zasloužili právě Josef a jeho syn František (* 1947). Zámek je spolu s okolním pečlivě upraveným anglickým parkem zpřístupněn veřejnosti – konají se v něm kulturní akce (koncerty, výstavy, v suterénu zámku je od roku 2010 umístěno Muzeum města Kostelec nad Orlicí). Zámecký park je proslulý vzácnými dřevinami, rododendrony a na jaře rozsáhlými pláněmi kvetoucích sněženek, bledulí a sasanek.
[[Josef Kinský]] byl Čestným občanem města Kostelec nad Orlicí. V roce 1992 se stal společníkem a jednatelem společnosti Cihelna Kinský, spol. s r. o. v Kostelci nad Orlicí a působil i v dalších společnostech (Písník Kinský či Bytová výstavba Kinský). Jeho manželkou byla Bernadetta Kinská (rozená Merveldt, 1922–2016), synové jsou [[František Kinský]] (* 1947) a [[Antonín Kinský (1955)|Antonín Kinský]] ([[1955]]–[[2012]]), rytíř Vojenského a špitálního řádu sv. Lazara Jeruzalémského
===== Perucká větev =====
Řádek 128:
Zakladatelem této větve je hrabě [[František Ferdinand Kinský]] ([[1678]]–[[1741]]), nejstarší bratr zakladatelů knížecí větve. Byl politicky aktivní, působil jako [[nejvyšší kancléř]] a [[poslanec]] [[Země Koruny české|zemí Koruny České]] při říšském sněmu. V [[Rakousko|Rakousku]] vyženil Matzen a Angern. Dospělosti se dožilo pět z jeho dětí, dvě dcery a tři synové (Josef, František Josef a Leopold Ferdinand). [[Josef Kinský(1736)|Josef]] ([[1736]]–[[1804]]) se stal [[Polní maršál|polním maršálkem]], zemřel bezdětný. Jeho bratr [[František Josef Kinský|František Josef]] ([[1739]]–[[1805]]) patřil k nejvýznamnějším osvícenským učencům a pedagogům své doby. Absolvoval vojenskou akademii [[Tereziánská vojenská akademie|Theresianum]], poté vystudoval právnickou fakultu univerzity v Praze, působil u [[Rada nad apelacemi|apelačního soudu]], roku 1759 vstoupil do armády, stal se brzy generálmajorem, vojenským pedagogem a reformátorem. Založil pražskou kadetní školu a zreformoval vojenskou akademii ve [[Vídeňské Nové Město|Vídeňském Novém Městě]]. V letech 1773–1774 spoluzaložil Soukromou učenou společnost v Praze (pozdější [[Královská česká společnost nauk]]). Svou bohatou knihovnu odkázal Univerzitní knihově v Praze, zasloužil se o Pražskou techniku a mimo jiné se hlásil ke [[Jan Amos Komenský|Komenskému]] a nazýval jej „prvním naším buditelem“. Po matce zdědil a vlastnil do roku 1783 [[Radim (zámek)|zámek Radim]], zemřel bezdětný.
Nejstarší syn [[Leopold Ferdinand Kinský|Leopold Ferdinand]] ([[1713]]–[[1760]]) zdědil Chlumec a Matzen, byl [[Nejvyšší lovčí|nejvyšším lovčím]] v
Jedním z přímých potomků (praprapravnukem) Leopolda Ferdinanda byl [[Zdenko Radslav Kinský]] (1896–1975), signatář všech tří [[Deklarace české šlechty v letech 1938 a 1939|Deklarací české šlechty v letech 1938 a 1939]].<ref name=":0" /> [[Václav Norbert Kinský|Václav Norbert]] (1924–2008), starší syn Zdeňka Radslava, emigroval | příjmení = Richter
| jméno = Karel
Řádek 144 ⟶ 146:
| vydavatel = Řád Maltézských rytířů - České velkopřevorství
| datum_vydání = 2021-02-27
}}</ref> Jeho dva synové, Giovanni (* 1949) a Pio Paolo (* 1956),
| titul = Archiweb - Oprava hradu Kost na Jičínsku je hotová ze dvou třetin
| periodikum = www.archiweb.cz
Řádek 269 ⟶ 271:
== Kinští v současnosti ==
V Česku žijí potomci kostelecké a chlumecké větve, které jsou obě hraběcí. Kostelecká větev vlastní [[Kostelec nad Orlicí (nový zámek)|zámek v Kostelci nad Orlicí]]. Potomci [[Václav Norbert Kinský|Václava Norberta]] z chlumecké větve, od roku 1961 s příjmením Kinský-dal-Borgo, vlastní zámek [[Karlova Koruna]] a [[Kost (hrad)|hrad Kost]]. Potomci [[Radslav Kinský|Radslava]] z též větve vlastní [[Žďár nad Sázavou (klášter)|zámek Žďár nad Sázavou]].
Potomci další rodových větví včetně představitelů hlavní knížecí linie ([[Karel Maxmilián Kinský|Karel Maxmilián
▲Potomci další rodových větví včetně představitelů hlavní knížecí linie ([[Karel Maxmilián Kinský|Karel Maxmilián]], XII. kníže Kinský) žijí v zahraničí. [[Dolní Rakousy|Dolnorakouský]] [[Heidenreichstein (hrad)|hrad Heidenreichstein]] připadl Kinským roku 1961 sňatkem hraběte [[Christian Leopold Kinský|Kristiána Leopolda]] (1924–2011) z [[Morkovice|morkovického]] rodu s Josephinou Marií, hraběnkou [[van der Straten-Ponthoz]]. Johannes „Hans“ Kinský (1937–2004) z [[Horažďovice|horažďovické]] linie roku 1966 získal [[Stadl an der Raab (zámek)|zámek Stadl an der Raab]].
== Příbuzenstvo ==
| |||