Židovská čtvrť (Holešov): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
nepracuje se
→‎Židovská městská obec: Židovská městská obec - pokračování
Řádek 92:
 
=== Židovská městská obec ===
Svého maxima dosáhla židovská populace v Holešově v roce [[1848]] – celkem 1694 obyvatel ghetta tvořilo 31 % populace v tehdejší holešovské [[Aglomerace|aglomeraci]] – a byla 4. nejpočetnější na Moravě (početnější tehdy byly jen židovské obce v [[Mikulov]]ě, [[Prostějov]]ě a v [[Boskovice|Boskovicích]]).<ref name="Haas">{{Citace monografie
Židovská obec pod ochranou holešovské vrchnosti patřila k nejvýznamnějším na Moravě. Největšího počtu dosáhlo zdejší [[ghetto]] v roce [[1848]] (1694 obyvatel, tj. 31 % tehdejší populace Holešova). V roce 1850<ref>{{Citace kvalifikační práce | příjmení = Hlaváčková | jméno = Kristýna | instituce = Masarykova univerzita, Filozofická fakulta – Historický ústav | titul = Konec židovských Boskovic | url = https://is.muni.cz/th/341957/ff_b/ | typ práce = Bakalářská práce | vedoucí = Tomáš Dvořák | místo = Brno | rok = 2013 | strany = 19–20}}</ref> vznikla politická obec Holešov Židovská Obec, která vykonávala samosprávu v holešovské židovské čtvrti, tzv. Židovně. V roce 1919 byla politická obec sloučena s vlastním Holešovem.<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: IV. Abecední přehled obcí a částí obcí | url = https://www.czso.cz/documents/10180/20537734/13008415abc.pdf | datum vydání = 2015-12-21 | datum přístupu = 2020-03-26 | vydavatel = Český statistický úřad}}</ref><ref name="Lexikon">{{Citace elektronické monografie | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 : Okres Kroměříž | url = https://www.czso.cz/documents/10180/20537734/130084150721.pdf | datum vydání = 2015-12-21 | datum přístupu = 2020-03-26 | vydavatel = Český statistický úřad}}</ref>
| příjmení1 = Haas
| jméno1 = Theodor
| titul = Die Juden in Mähren
| vydavatel = Jüdischer Buch- und Kunstverlag Brünn
| místo = Brno
| rok = 1908
| jazyk = německy
}}</ref>
 
ŽidovskáV obecdůsledku podzrušení ochranouprotižidovských holešovskérestrikcí vrchnostipo patřila[[Revoluce 1848–1849 v Rakouském císařství|revolučním roce 1848]] se mohli židé volně stěhovat a mnozí toho využili k nejvýznamnějšímodchodu nado Moravě.velkých Největšíhoprůmyslových počtuměst dosáhlomonarchie, zdejšíjako byla [[ghettoVídeň]], [[Brno]] nebo [[Ostrava]]. Většina ghett v [[Habsburská monarchie|habsburské monarchii]] po roce 1848 zanikla, respektive byla administrativně sloučena s obcemi, u kterých se nacházela. V [[1848Praha|Praze]], (1694[[Halič|Haliči]], obyvatelv Uhersku a na Moravě však byla některá ghetta na přechodnou dobu přeměněna v samostatné politické obce. Pouze na Moravě, tjjako jediné z [[Korunní země|korunních zemí]], se udržely samostatné politické židovské obce až do zániku monarchie v roce 1918 v počtu 27. 31A %pouze tehdejšídvě populacez Holešova)těchto obcí, Boskovice a Holešov, tvořily také samostatné [[katastrální území]].<ref Vname="Kocman" roce/><ref 1850name="Haas" /><ref>{{Citace kvalifikační práce | příjmení = Hlaváčková | jméno = Kristýna | instituce = Masarykova univerzita, Filozofická fakulta – Historický ústav | titul = Konec židovských Boskovic | url = https://is.muni.cz/th/341957/ff_b/ | typ práce = Bakalářská práce | vedoucí = Tomáš Dvořák | místo = Brno | rok = 2013 | strany = 19–20}}</ref> vznikla politická obec Holešov Židovská Obec, která vykonávala samosprávu v holešovské židovské čtvrti, tzv. Židovně. V roce 1919 byla politická obec sloučena s vlastním Holešovem.<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: IV. Abecední přehled obcí a částí obcí | url = https://www.czso.cz/documents/10180/20537734/13008415abc.pdf | datum vydání = 2015-12-21 | datum přístupu = 2020-03-26 | vydavatel = Český statistický úřad}}</ref><ref name="Lexikon">{{Citace elektronické monografie | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 : Okres Kroměříž | url = https://www.czso.cz/documents/10180/20537734/130084150721.pdf | datum vydání = 2015-12-21 | datum přístupu = 2020-03-26 | vydavatel = Český statistický úřad}}</ref>
 
==== Židovská samospráva ====
Na základě nového obecního zákona z roku 1849 vznikla politická obec s oficiálním názvem '''Israeliten Stadt-Gemeinde Holleschau''', která vykonávala samosprávu v holešovské židovské čtvrti, tzv. Židovně. V čele obce stál starosta, kterým byl v letech 1854–1883 hrabě [[Rudolf Eugen Wrbna-Freudenthal|Rudolf Eugen z Wrbna]], majitel bývalého panství Holešov (nyní majitel [[Velkostatek (správní jednotka)|velkostatku]]), i když ve skutečnosti šlo spíše o čestnou funkci a faktickou samosprávu vykonávali židovští [[Místostarosta|místostarostové]]. Posledním úřadujícím místostarostou byl od roku 1875 Josef Knöpflmacher, který pak v letech 1883–1898 byl starostou. Ve funkci starosty židovského města dále působili: Salomon Zwillinger 1898–1899, Ignaz Baumgarten 1900–1907, Emanuel Knöpflmacher 1907, Heinrich Weinreb 1907–1909, Leopold Zwillinger 1909–1912 a Bernhard Ehrlich 1912–1918. S výjimkou hraběte z Wrbna nebyli v politických funkcích židovského města za celou dobu jeho existence žádní jiní křesťané ani Češi, přestože do uprázdněných domů v bývalém ghettě se brzy nastěhovali chudí křesťané a na počátku [[20. století]] již tvořili Češi v židovském městě mírnou většinu.<ref name="Kocman" /><ref name="Freimann">{{Citace sborníku
| příjmení1 = Freimann
| jméno1 = Jakob
| příjmení_sestavitele1 = Gold
| jméno_sestavitele1 = Hugo
| titul = Geschichte der Juden in Holleschau
| sborník = Die Juden und Judengemeinden Mährens in Vergangenheit und Gegenwart
| vydavatel = Jüdischer Buch- und Kunstverlag Brünn
| místo = Brno
| rok_vydání = 1929
| strany = 233-240
| jazyk = německy
}}</ref>
 
==== Pogrom roku 1899 ====