Karel Höger: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
+ Dreyfus, - vzpomínání (WP:CWN)
Doplněn výběr divadel. rolí, reference, typo
Řádek 13:
Pocházel ze skromných poměrů, narodil se jako třinácté dítě v rodině dělníka z [[Královo Pole|královopolské]] cihelny u Brna. Spolu se svými četnými sourozenci hrál loutkové divadlo, v osmi letech se stal členem brněnského ochotnického spolku. V roce [[1928]] absolvoval studium na učitelském ústavu a odešel učit do [[Lomnice u Tišnova]]. Nicméně začal zde studia na dramatickém oddělení [[Konzervatoř Brno|brněnské konzervatoře]], kde studoval i jeho starší bratr Rudolf. Konzervatoř ukončil v roce [[1932]] a další rok studoval ještě estetiku na [[Filozofická fakulta Masarykovy univerzity|filozofické fakultě brněnské univerzity]]. Po absolvování [[základní vojenská služba|prezenční vojenské služby]] nemohl získat vhodné učitelské místo, namísto učitelování přijal v roce [[1932]] nabídku od brněnského [[Národní divadlo Brno|Zemského divadla]] na stálé angažmá. Zde hrál až do roku [[1940]] a vytvořil asi 120 různých rolí. Současně v divadle vykonával funkci dramaturga a vedoucího představení pro děti.
 
V&nbsp;roce [[1940]] se odstěhoval do [[Praha|Prahy]], neboť přijal nabídku na angažmá v&nbsp;pražském [[Národní divadlo|Národním divadle]], kde pak působil až do roku [[1977]].<ref name="ND">{{ND osoba|1971}}</ref>)
 
Po několika menších filmových rolích se poprvé objevil ve větší roli společně s&nbsp;[[Lída Baarová|Lídou Baarovou]] ve filmu ''[[Za tichých nocí]]''.
 
Za [[Druhá světová válka|druhé světové války]] byl zapojen do protinacistického odboje.<ref name="rfr1">Stanislav Motl: ''Mraky nad Barrandovem'', Rybka Publishers, Praha, 2006, str. 156, {{ISBN|80-86182-51-7}}.</ref> Finančně pomáhal několika rodinám, které měly někoho v [[Koncentrační tábor|koncentračním táboře]], spolupracoval s podzemním hnutím na [[Morava|Moravě]], podporoval nejmenovaného parašutistu, který se ukrýval na Moravě a po nějakou dobu byl kurýrem šifrovaných zpráv.<ref name="rfr1567">Stanislav Motl: ''Mraky nad Barrandovem'', Rybka Publishers, Praha, 2006, str. 156 - 157156–157, {{ISBN|80-86182-51-7}}.</ref> Po dobu války také uchovával majetek jisté [[Židé|židovské]] rodiny.<ref name="rfr1rfr157">Stanislav Motl: ''Mraky nad Barrandovem'', Rybka Publishers, Praha, 2006, str. 157, {{ISBN|80-86182-51-7}}.</ref> Po válce mu bylo vyčítáno, že 24. 6. [[1942]] spolu s dalšími herci a umělci přísahal v [[Národní divadlo|Národním divadle]] věrnost [[Nacistické Německo|Říši]] a navíc byl při této události zachycen na fotografii, jak zdraví nacistickým pozdravem se vztyčenou pravicí.<ref name="rfr124">Stanislav Motl: ''Mraky nad Barrandovem'', Rybka Publishers, Praha, 2006, str. 124, {{ISBN|80-86182-51-7}}.</ref> Očištění se dočkal díky důkazům o své odbojové činnosti za války a po válce obdržel potvrzení o státní spolehlivosti a národní bezúhonnosti.<ref name="rfr1" />
 
Za svůj život si zahrál mnoho vážných, tragických postav, ztvárnil několik významných mužů z&nbsp;české národní historie: [[Mikoláš Aleš|Mikoláše Alše]] ve stejnojmenném filmu, [[Bedřich Smetana|Bedřicha Smetanu]] ve filmu ''[[Z mého života (film)|Z mého života]]'' nebo postavu českého krále [[Václav IV.|Václava&nbsp;IV. Lucemburského]] ze známé husitské trilogie), dále též fiktivní postavu Ing.&nbsp;Prokopa z&nbsp;filmu natočeného podle [[Karel Čapek|Čapkova]] románu ''[[Krakatit (film)|Krakatit]]''. V&nbsp;[[1950–1959|50.&nbsp;letech]] se také etabloval jako úspěšný představitel soudobé filmové [[kriminalistika|kriminalistiky]] coby kapitán – [[detektiv]] [[Sbor národní bezpečnosti|Sboru národní bezpečnosti]] po boku [[Josef Bek|Josefa Beka]]. Jedna z&nbsp;jeho posledních filmových rolí byla role ve známém komediálním [[muzikál]]u [[Zdeněk Podskalský|Zdeňka Podskalského]] ''[[Noc na Karlštejně (film, 1973)|Noc na Karlštejně]]'', kde si zahrál další historickou postavu, arcibiskupa [[Arnošt z Pardubic|Arnošta z&nbsp;Pardubic]].
 
V letech [[1945]] až [[1949]] vyučoval na [[Pražská konzervatoř|pražské konzervatoři]], v období 1950–52 a 1959–63 byl externím pedagogem na pražské [[Divadelní fakulta Akademie múzických umění v Praze|DAMU]], od roku 1951 i na [[Filmová a televizní fakulta Akademie múzických umění v Praze|FAMU]]. Zde získal v roce [[1963]] stálý úvazek a v roce [[1966]] byl jmenován profesorem. Na FAMU působil až do roku [[1971]], kurs herectví vedl i na brněnské [[Janáčkova akademie múzických umění v Brně|JAMU]].<ref>Kolektiv autorů: ''[[Národní divadlo]] a jeho předchůdci'', Academia, Praha, [[1988]], str.&nbsp;150</ref> V&nbsp;roce [[1977]] podepsal tzv. [[Anticharta|Antichartu]]
<ref>http://www.lidovky.cz/anticharta-za-nove-tvurci-ciny-ve-jmenu-socialismu-a-miru-pm0-/redakce.aspx?c=A070108_122257_ln_redakce_hrn</ref>.
 
Řádek 41:
* [[1964]] čestný člen Státního divadla Brno
* [[1964]] titul [[národní umělec]]
 
== Divadelní role, výběr ==
* 1931 [[William Shakespeare]]: ''Mnoho povyku pro nic'', Claudio, Zemské divadlo v Brně, režie [[Václav Jiřikovský]] (K. Höger vystupoval pod jménem ''Karel Hojer'' <ref>HÖGEROVÁ, Eva; [[Ljuba Klosová|KLOSOVÁ, Ljuba]]; [[Vladimír Justl|JUSTL, Vladimír]]. ''Faustovské srdce Karla Högera'', Mladá fronta, Praha, [[1994]], str. 431, {{ISBN|80-204-0493-7}} </ref>)
* 1932 F. X. Svoboda: ''Poslední muž'', Dr. Marek, Zemské divadlo v Brně, režie [[František Klika]] (K. Höger vystupoval pod jménem ''Karel Hojer'')
* 1933 [[Henrik Ibsen]]: ''Císař a Galilejský'', Agathon, Zemské divadlo v Brně, režie [[Rudolf Walter]]
* 1934 [[Jiří Mahen]]: ''Janošík'', Adamčík, Zemské divadlo v Brně, režie [[Aleš Podhorský]]
* 1935 J. K. Tyl: ''Strakonický dudák'', Švanda, Zemské divadlo v Brně, [[Josef Skřivan]]
* 1936 William Shakespeare: ''Hamlet'', Horatio, Zemské divadlo v Brně, režie Aleš Podhorský
* 1937 [[Karel Čapek]]: ''Bílá nemoc'', Pavel Krüg, Zemské divadlo v Brně
* 1938 Karel Čapek: ''Matka'', Toni, Zemské divadlo v Brně, režie Jan Škoda
* 1939 [[Fráňa Šrámek]]: ''Léto'', Jan Skalník, Zemské divadlo v Brně, režie Josef Skřivan
* 1940 [[Jan Neruda]]: ''Prodaná láska'', Antonín Veverka, Zemské divadlo v Brně, režie [[Josef Bezdíček]]
* 1940 Vilém Werner: ''Červený mlýn'', Karel, [[Národní divadlo]], režie [[Jan Bor]]
* 1940 Pedro Calderón de la Barca: ''Dáma skřítek'', Don Juan, Národní divadlo, režie [[Karel Dostal]]
* 1940 William Shakespeare: ''Othello'', Gratiano, Národní divadlo, režie Jan Bor
* 1941 William Shakespeare: ''Zimní pohádka'', Florizel, Národní divadlo, režie [[Jiří Frejka]]
* 1942 Jan Bor, F. Kubka: ''Zuzana Vojířová'', Petr Vojíř ze Sabinova, Národní divadlo, režie Jan Bor
* 1943 Friedrich Hebbel: ''Gygův prsten'', Gyges, Národní divadlo, režie Jiří Frejka
* 1943 [[Miloš Hlávka]]: ''Kavalír Páně'', Císař, [[Prozatímní divadlo]], režie Jiří Frejka
* 1945 [[Alois Jirásek]]: ''Lucerna'', Zajíček, Národní divadla, režie [[Vojta Novák]]
* 1945 William Shakespeare: ''Večer tříkrálový'', Malvolio, Stavovské divadlo, režie Karel Dostal
* 1945 [[Josef Kajetán Tyl|J. K. Tyl]]: ''Jan Hus'', titul. role, [[Národní divadlo]], režie [[Jindřich Honzl]]
* 1945 Karel Čapek: ''Matka'', Ondřej, Stavovské divadlo, režie Karel Dostal
* 1947 William Shakespeare: ''Jak se vám líbí'', Orlando, Stavovské divadlo, režie Karel Dostal
* 1948 [[František Langer]]: ''Jiskra v popelu'', Pavelka, Stavovské divadlo, režie [[František Salzer]]
* 1948 L. M. Leonov: ''Jabloňové sady'', Irod Antonovič Unus, Tylovo divadlo, režie [[Miloš Nedbal]]
* 1949 [[Edmond Rostand]]: ''[[Cyrano z Bergeracu (divadelní hra)|Cyrano z Bergeracu]]'', titul. role, Tylovo divadlo, režie [[František Salzer]]
* 1949 A. S. Puškin, J. Pokorný: ''Jevgenij Oněgin'', titul. role, Národní divadlo, režie František Salzer
* 1950 Alois Jirásek: ''Jan Žižka'', Kašpar Šlik, Národní divadlo, režie [[Antonín Dvořák (scénograf)|Antonín Dvořák]]
* 1950 J. K. Tyl: ''Strakonický dudák'', Král Alenoros, [[Stavovské divadlo|Tylovo divadlo]], režie František Salzer
* 1952 J. K. Tyl: ''Tvrdohlavá žena a zamilovaný školní mládenec'', Jan Pěnkava, Tylovo divadlo, režie [[Jaroslav Průcha]]
* 1954 [[Oscar Wilde]]: ''Ideální manžel'', Lord Goring, Tylovo divadlo, režie [[Otomar Krejča]]
* 1954 Karel Čapek: ''Loupežník'', titul. role, Tylovo divadlo, režie [[Alfréd Radok]]
* 1955 Hedda Zinnerová: ''Ďábelský kruh'', Dr. Ernst Oberfohren, Tylovo divadlo, režie Alfréd Radok
* 1956 G. B. Shaw: ''Svatá Jana'', Dunois, Tylovo divadlo, režie Jaromír Pleskot
* 1958 [[František Hrubín]]: ''Srpnová neděle'', Alfréd Morák, Tylovo divadlo, režie Otomar Krejča
* 1959 [[Arthur Miller]]: ''Smrt obchodního cestujícího'', Willy Loman, Tylovo divadlo, režie [[Jaromír Pleskot]]
* 1961 František Hrubín: ''Křišťálová noc'', Josef Struna, Tylovo divadlo, režie Otomar Krejča
* 1963 Imre Dobozy: ''Zítra pokračujeme'', László Ágass, Tylovo divadlo, režie Endre Marton
* 1964 [[Max Frisch]]: ''Andorra'', Učitel, Tylovo divadlo, režie Jaromír Pleskot
* 1965 Arthur Miller: ''Po pádu'', Quentin, Tylovo divadlo, režie Karel Pech, [[Vítězslav Vejražka]]
* 1968 Arthur Miller: ''Zkouška ohněm'', Místoguvernér Danforth, Národní divadlo, režie [[Rudolf Hrušínský]]
* 1970 [[Bertolt Brecht]]: ''Matka Kuráž a její děti'', Polní kazatel, Tylovo divadlo, režie [[Jan Kačer]]
* 1970 [[Ladislav Stroupežnický]]: ''Naši furianti'', František Fiala, Tylovo divadlo, režie Vítězslav Vejražka
* 1970 [[Václav Štech]]: ''Třetí zvonění'', Hvězdínský, Tylovo divadlo, režie [[Václav Hudeček (divadelní režisér)|Václav Hudeček]]
* 1974 A. P. Čechov: ''Lesní duch'', Ivan Orlovský, Tylovo divadlo, režie Jan Kačer
* 1975 G. P. Ansimov, L. N. Tolstoj: ''Vojna a mír'', Jeden z nás, Národní divadlo, režie G. P. Ansimov
* 1976 František Langer: ''Periferie'', Hlas, Tylovo divadlo, režie Václav Hudeček
* 1976 J. K. Tyl: ''Středem země do Afriky aneb Skalní duch čili Artézská studně'', Jeremiáš Kolčava, Národní divadlo, režie [[Radovan Lukavský]] (Karel Höger naposledy na jevišti ND dne 11. 2. 1977 <ref name="ND">{{ND osoba|1971}}</ref>)
 
== Filmografie (výběr) ==