Styčník: Porovnání verzí

{{Pracuje se|2=25. 2. 2021, 09:17 (CET)}}[[Soubor:Fixed-hinge-support beam.svg|náhled|upright|Příklad tří styčníků v prutové konstrukci Tuhý styčník – vetknutí (vlevo), kloubový styčník (střední), posuvný kloubový styčník (vpravo)]]

'''Styčník''' neboli '''styčný bod soustavy'''<ref name="průvodce">O.Novák, J.Hořejší a kolektiv, Statika stavebních konstrukcí, Technický průvodce 4, SNTL, Praha 1972, str. 142,260</ref> je bod či '''uzel''', ve kterém jsou spojeny dva nebo více [[prut]]ů [[Nosná konstrukce|konstrukce]]. Volný konec, resp. začátek, prutu se také označuje jako styčník. V praxi není vzhledem k rozměrům průřezů prutů většinou možné jejich dovedení do jediného bodu a styčníkem je pak označován teoretický průnik prodloužených [[Střednice (průřez)|střednic]] stýkajících se prutů. Podle počtu připojených prutů označujeme styčníky jako dvojnásobné, trojnásobné, atd.. V případě, že je uvažován styčník v [[rovina|rovinné]] konstrukci, přísluší mu 3 [[stupeň volnosti|stupně volnosti]] (dva posuny a jedno natočení/pootočení), v [[prostor]]u pak 6 stupňů volnosti (tři posuny a tři pootočenínatočení).<ref name="Kadlčák">Jaroslav Kadlčák, Jiří Kytýr, Statika stavebních konstrukcí I., VUTIUM, Brno 1998, str. 160,227,289</ref><ref name="průvodce"/>

Pokud je ve styčníku umožněno volné vzájemné pootočenínatočení prutů, nazýváme ho '''kloubovým styčníkem'''. Pro teoretické vyšetřování sil působících v konstrukcích je v kloubovém styčníku zaveden zjednodušující předpoklad nulového kloubového [[tření]] a nulových vůli v kloubu (tzv. '''ideální''' nebo '''dokonalý kloubový styčník'''), který se také nazývá '''ideální kloub'''. Tento předpoklad zajišťuje ve styčníku nulovou hodnotu [[ohybový moment|ohybového momentu]]<ref name="Kadlčák"/> a také poměrně jednoduchý výpočet vnitřních statických účinků.

V opačném případě pevného spojení prutů neumožňujícího jejich vzájemné volné pootočení hovoříme o '''tuhém styčníku'''. V případě, že není umožněno žádné teoretické natočení, jde o '''dokonale (absolutně) tuhý styčník''' nazývaný také jako '''rigidní styčník''' . Toto spojení prutů zajišťuje přenesení [[ohybový moment|ohybového momentu]] a ostatních vnitřních statických účinků. Někdy je označován také jako jako '''rámový styčník'''. VePříkladem skutečnostituhého nemůže být styčník nikdy dokonale tuhý a vždystyčníku je v něm umožněno minimální pootočení. Velikost tohoto pootočení je závislá na [[tuhost]]i styčníku, která nabývá odpovídajících hodnot v závislosti na vlastnostech materiálů a průřezů prutů.<ref name="Kadlčák"/>: