Koroun bezzubý: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Popis: typo
sloh apod
Řádek 25:
}}</ref>
}}
'''Koroun bezzubý''', jinými názvy '''koroun severní''', '''koroun Stellerův''' nebo '''mořská kráva''' (''Hydrodamalis gigas''), je vyhynulý savec z&nbsp;řádu [[sirény|sirén]]. Druh poprvé objevil [[Georg Wilhelm Steller|Georg Steller]] při druhé kamčatské expedici [[Vitus Bering|Vituse Beringa]], když loď ''Sv. Petr'' s&nbsp;posádkou roku 1741 ztroskotala na [[Beringův ostrov|Beringově ostrově]]. Mnoho informací, které jsou o&nbsp;tomto druhu známy, pochází ze Stellerových pozorování z&nbsp;volné přírody, přičemž po Stellerovi je toto zvíře někdy i pojmenováno.
 
V&nbsp;době jeho objevu se koroun vyskytoval zřejmě hlavně v&nbsp;okolí [[Komandorské ostrovy|Komandorských ostrovů]] mezi [[Aljaška|Aljaškou]] a [[Rusko|Ruskem]], přičemž je pravděpodobné, že areál výskytu byl v&nbsp;průběhu [[pleistocén]]u rozsáhlejší. Koroun poskytoval velké množství chutného masa pro lodní posádky, stejně jako pevnou kůži a užitečný tuk. Pomalu se pohybující a snadno ulovitelný mořský savec byl vybit během 27 let od objevení Evropany, roku 1768 lovec Vladimir Popov skolil posledního jedince.
Řádek 140:
}}</ref>
 
[[Srdce]] korouna mělo hmotnost téměř 16 kg. Žaludek byl asi 1,8 metru dlouhý a 1,5 metru široký. [[Játra]] se skládala ze dvou velkých laloků a jednoho menšího laloku ve tvaru [[kovadlina|kovadliny]]. Chyběl [[žlučník]], [[slinivka břišní]] byla malá, se dvěma laloky. Celá délka [[střevo|střev]] činila asi 151 metrů, což odpovídá vícvíce jaknež dvacetinásobku délky zvířete. [[Tlusté střevo]] bylo mnohem delší než [[tenké střevo|střevo tenké]]. [[Řitní otvor]] měl průměr asi 10 cm, výkaly přípomínalypřipomínaly koňský trus. [[Penis]] samců měřil přes 80 cm, [[varle|varlata]] byla uložena uvnitř těla. Samice měly dvojrohou [[děloha|dělohu]].<ref name=":2" />
 
== Ekologie a chování ==
Řádek 180:
}}</ref> Steller identifikoval také jednoho vnitřního parazita, pravděpodobně se jednalo o&nbsp;střevní [[hlístice|hlístici]] náležící do čeledi [[Ascarididae]].<ref name="Anderson" />
 
Stejně jako ostatní sirény byl i&nbsp;koroun bezzubý výhradně [[býložravec|býložravý]] a většinu dne trávil sháněním potravy. Během krmení vynořoval hlavu v&nbsp;intervalu 4 až 5 minut hlavu, aby se mohl nadechnout.<ref name=":2" /> Hlavním zdrojem potravy byly měkké části [[Řasy|mořských řas]], a koroun tak představoval takzvaně algivorní druh. Mezi zaznamenané konzumované druhy řas patřily například ''[[Agarum|Agarum sp.]]'', ''[[Alaria praelonga]]'', ''Halosaccion glandiforme'', ''[[Laminaria saccharina]]'', ''[[Nereocystis|Nereocystis luetkeana]]'' a ''[[Thalassiophyllum clathrus]]''. Siréna se mohla živit také mořskou trávou, nicméně ta nebyla v&nbsp;oblastech, které koroun obýval, natolik běžná, aby mohla udržovat životaschopné populace korounů; nemohla tedy být nikdy jejich primárním zdrojem potravy. Některé druhy mořských trav, jako [[vocha mořská]] (''Zostera marina''), také rostly příliš hluboko na to, aby se jimi koroun mohl živit. Protože nebyl schopen ponoru, pravděpodobně se živil jenom svrchními částmi řas. Je pravděpodobné, že k&nbsp;jakékoli potravě v&nbsp;hloubce větší než 1 metr již neměl přístup. Mořské řasy mohou obsahovat chemické látky, jež je chrání před pastvou ze stran býložravců, nicméně svrchní části řas vylučují nižší koncentrace těchto chemických látek, a proto byly pro korouna relativně bezpečné.<ref name=":0" /><ref name="Anderson" /><ref>{{Citace periodika
| příjmení = Estes
| jméno = James A.