Wikipedista:Podzemnik/Pískoviště: Porovnání verzí

VLov rypoušů povětšinou skončil v prvním desetiletí 20. století lov rypoušů skončil a většina populací se rychle zotavila na svou původní velikost. Na Jižní Georgii lov rypoušů pokračoval až do roku 1964. Odhaduje se, že mezi lety 1900–1964 tam bylo zabito kolem 260 tisíc jedinců, převážně dospělých samců.<ref name="laws1994"/>

Jelikož je populace rypoušů sloních relativně stabilní a nehrozí jim žádné akutní nebezpečí, IUCN hodnotí druh jako [[Málo dotčený taxon|málo dotčený]].<ref name="iucn"/> Rypouši jsou prakticky ve všech oblastech výskytu chráněni; jejich ochrana je zajištěna ''[[Úmluva o zachování antarktických tuleňů|Úmluvou o zachování antarktických ploutvonožců]]'' a ''[[Úmluva o zachování živých mořských zdrojů Antarktidy|Úmluvou o zachování živých mořských zdrojů Antarktidy]]''. Obě úmluvy byly vytvořeny v rámci [[Antarktický smluvní systém|Antarktického smluvního systému]]. Rypouši jsou chránění i na lokální úrovni v rámci jednotlivých států, kde se vyskytují.<ref name="iucn"/> Např. na Novém Zélandu se jedná o „Zákon na ochranu mořských savců“ (''Marine Mammals Protection Act 1978'')<ref>{{Citace elektronické monografie

Rypouši sloní se objevujívyskytují v chovných zařízením spíše výjimečně. V minulosti se objevili v zoologických zahradách v Austrálii, Evropě a Spojených státech.<ref name="ling1992"/> Např. ve 30. a 60. letech 20. století byli rypouši chováni v zoo ve americké [[Filadelfie|Filadelfii]],<ref>{{Citace elektronického periodika

}}</ref> a někdy od 70. let až do počátkůpočátku 21. století bylo několik jedinců přítomno v [[Marineland]]u na francouzské riviéře.<ref name="kastelein1991"/> Snad nejúspěšnější v chovu rypoušů sloních však byla ve 2. polovině 20. století zoo v německém [[Stuttgart|Stuttgartu]], které se podařil i odchov mláďat.<ref name="ling1992"/><ref>{{Citace elektronického periodika

Vědecký výzkum rypoušů akcelerovaly především nové technologie jako jsou satelitní sledovací zařízení a různá nahrávací zařízení, který umožnily zjistit více o biologii rypoušů v době života na moři. Rypouši sloní dokonce představují vůbec nejstudovanější ploutvonožce z jižní polokoule.<ref name="rogers2020"/>

Jelikož rypouši sloni žijí daleko od lidských obydlí, člověk a jeho aktivity je přímo neohrožují. Potenciální nebezpečí však rypoušům hrozí následkem [[Nadměrný rybolov|nadměrného rybolovu]], která ohrožuje dostupnost potravy rypoušů. V případě příchodu rypoušů na souš je mohou ohrozit divoká i zdomácnělá zvířata<ref name="iucn" /> jako jsou psi.<ref name="doc">{{Citace elektronické monografie

KonkrétníI když konkrétní dopady [[Klimatická změna|změn klimatu]] jena rypouše sloní je složité předpovědět, nicméně předpokládá se, že budou mít na rypouše podstatný vliv. ProstředíOblast Antarktidy patří k nejcitlivějším prostředím nejvíce citlivým na změny klimatu a události jako jsou úbytek mořského ledu nebo změna teploty oceánů a s tím spojené proměny pohybu a dostupnosti potravy budou mít na rypouše, stejně jako na ostatní ploutvonožce, podstatný vliv.<ref>{{Citace elektronického periodika

I když se rypouši sloní díky své velikosti řadí blízkok vrcholuvrcholovým stupňům potravního řetězce, přesto mají vedle člověka několik přirozených predátorů. Při nejmenším ve vodách ostrovů Macquire, Crozetových ostrovech a kolem poloostrova Valdés loví mláďata i dospělce [[Kosatka dravá|kosatky dravé]].{{sfn|ref=harcourt2005|Harcourt|2005|p=247}} K dalším predátorům pak patří [[Žralok bílý|žraloci bílí]], kteří byli pozorováni při útocích na rypouše u Campbelových a Acuklandových ostrovů. Na mláďata a juvenilní jedince mohou občas zaútočit [[Tuleň leopardí|tuleni leopardí]] a [[Lachtan novozélandský|lachtani novozélandští]]. Podle kusanců pozorovaných na rypouších na ostrově Macquire bylbyla za predátorapredátorku rypoušů identifikovánidentifikována též hlubinná dravá ryba ''[[Somniosus antarcticus]]'' z čeledi [[světlošovití]] (Somniosidae).{{sfn|ref=harcourt2005|Harcourt|2005|p=247}}<ref>{{Citace elektronického periodika